Stát musí propustit víc než dvě třetiny lidí. Pavel Kysilka o pandemii i České televizi

ECHOPRIME

Stát musí propustit víc než dvě třetiny lidí. Pavel Kysilka o pandemii i České televizi
„Proti dnešku musíme mít maximálně třetinu lidí ve státní byrokracii. Ale velmi kvalitně zaplacených a excelentně trénovaných jak do dobrého, tak do špatného počasí,“ říká Pavel Kysilka. Foto: Jan Zatorsky
2
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí. Šéfuje dozorčí radě Českých drah. Je členem dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky a stojí v čele Národní investiční rady při Národním investičním fondu SICAV, který má podporovat rozvoj veřejných i soukromých infrastrukturních investic, a víc než rok je také místopředsedou Rady České televize, k níž je v poslední době upnuta veřejná pozornost.

Po finanční krizi 2008 heslem „Zdravé tělo, nemocná hlava“ trefně vystihl, jak jsme si svým pesimismem a obavami z budoucnosti uhnali jednu z nejdelších recesí v Evropě. V rozhovoru pro Týdeník Echo teď popisuje, že pandemie čínského koronaviru zasáhla Česko tak tvrdě kvůli obézní a neschopné správě státu. „Proti dnešku musíme mít maximálně třetinu lidí ve státní byrokracii. Ale velmi kvalitně zaplacených a excelentně trénovaných jak do dobrého, tak do špatného počasí,“ říká.

Čím se aktuálně nejvíc zabýváte?

Nejvíc se věnuji poradenství pro byznys se svou firmou 6D. Netýká se to jen technologií. Pomáháme firmám s novou strategií do nového věku. Covid nás zastihl docela připravené, protože jsme učili firmy, jak můžou žít ve virtuálním prostoru. Jak můžou komunikovat a obchodovat prostřednictvím nových technologií. Náhodou to zapadlo do toho, co už rok prožíváme. Pak také nějaké role ve veřejném prostoru, což jsou České dráhy, Českomoravská záruční a rozvojová banka a Česká televize.

Před pěti lety jste řekl, že už nechcete mít se státem nic společného. Co vás přivedlo zpátky do tak exponovaných veřejných pozic?

Důvod byl jediný. Ty nabídky byly transformační. Zadáním pro mě byla proměna těch institucí, ne běžná správa. Transformace mě vždycky lákala. To mě baví. České dráhy se musí připravit na liberalizaci železničního trhu. Na otevření trhu mezinárodní konkurenci, která sem bude moci volně vstupovat. Stejně tak budou moci České dráhy vstupovat na zahraniční trhy. To znamená, že musí nabízet perfektní servis. Konkurenceschopnost v nákladech a v technologiích. Když přišla od ministra dopravy tato nabídka, tak mi to dávalo smysl. To není žádná udržovací pozice ve státním sektoru.

V Českomoravské záruční a rozvojové bance?

To také není udržovací role. Já jsem tu banku v roce 1991 zakládal, takže ji považuji za svoje dítko. Tehdy to byl můj první větší projekt. V současné době se přetváří v národní rozvojovou banku. To je extrémně zajímavé. Vznikl tam národní rozvojový fond.

Jakou roli má dnes v ekonomice hrát?

Vznikla jako specializovaná státní banka na podporu malých a středních firem, kterým částečně garantovala úvěry u komerčních bank. Tam, kde by už banky firmě váhaly poskytnout úvěr, jim Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) to rozhodování usnadnila tím, že za část úvěru převzala garanci. To dovolilo v době, kdy ještě banky nebyly zprivatizované, financovat malé a střední firmy. Řekl bych, že dodnes jsou od tohoto sektoru banky trochu odtažitější než od velkých firem. Malým a středním firmám, které jsou všude páteří ekonomiky, to snížilo úroky a usnadnilo zajištění úvěrů. Tehdy jsme se inspirovali u podobných institucí v Německu, Belgii, Nizozemsku a Francii. Dnes se ČMZRB rozkračuje do oblastí, kde zatím nikdy nepůsobila. Do velkých infrastrukturních investic, sociálních služeb a zdravotnictví. Dělá to prostřednictvím Národního rozvojového fondu, který je její dceřinou společností. Pak je tam Česká investiční agentura, která má naopak šanci soustředit se na oblast start-upů a nových firem. Obě ty oblasti jsou mi hodně blízké. Ve firmě 6D, kterou jsme založili právě v roce 2016, bylo jednou z našich misí právě propojení těchto dvou světů. Světa velkých projektů a velkých korporací a světa startupové kultury.

Celý rozhovor s Pavlem Kysilkou si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěním Týdeníku ECHO. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články