Poslední dny v čele Finanční správy. Kontroly svatebčanů byly oprávněné, stojí si za svým Janeček

Labutí píseň šéfa berňáku

Poslední dny v čele Finanční správy. Kontroly svatebčanů byly oprávněné, stojí si za svým JanečekNOVÉ
Končící šéf Finanční správy Martin Janeček Foto:

Foto: Reprofoto Česká televize

1
Domov
Sdílet:

Kontroly svatebních hostin byly v pořádku, tvrdí odcházející šéf Finanční správy Martin Janeček. Opakovaně kritizovaný postup finanční správy nechal její odcházející šéf prověřit několik dní předtím, než oznámil svoji rezignaci ke konci letošního roku. Kromě kritizovaných praktik při odhalování možných daňových úniků u hostinských je však Janečkovo jméno spojeno i s dalšími kontroverzními kroky – stál u zavedení EET i u kontroverzních zajišťovacích příkazů.

Prověření správnosti postupu uložil Janeček svým úředníkům v polovině října. Již tehdy čelil za postup Finanční správy kritice. Podle Janečka však kontrola žádná závažná pochybení nezjistila. „Závěry dohlídky potvrdily, že kontrola byla vždy zacílena na konkrétní podnikatelský subjekt, u něhož měl správce daně důvodné podezření, že dochází k systematickému porušování povinností evidovat tržby,“ uvedl v úterý končící šéf Finanční správy Martin Janeček.

Podle Finanční správy se kontroloři při letních kontrolách dále zaměřili na banky či matriky, které měly poskytnout informace v případech, kdy případ nebylo možné uzavřít na základě informací od podnikatelů. „A následně také subjekty, které zákon označuje jako „třetí osoby.“ Těmi byli v daném případě novomanželé disponující informacemi o provedených bezhotovostních platbách,“ uvádí Finanční správa.

Kontroly svatebčanů v Olomouckém kraji vyvolaly kritiku z řad převážně opozičních politiků, spokojení s postupem berňáku nebyli ani samotní svatebčané. Někteří z nich byli navíc úřady kontaktováni i přesto, že služeb restaurací nevyužívali – hostinu pořádali doma. Postup před časem kritizovala i ministryně financí Alena Schillerová. „Místo, kde jednoznačně vidím prostor pro zlepšení, a to nejen ve vztahu k výzvám určeným svatebčanům, je samotná formulace podobných výzev,“ uvedla Schillerová v listopadu v Poslanecké sněmovně.

Problémy v komunikaci s oslovenými svatebčany nyní připouští i končící šéf úřadu. „Řada lidí nemá s komunikací se správcem daně zkušenosti a může tak vzniknout nedorozumění a pochybnosti o tom, v jakém rozsahu jsou informace vyžádané prostřednictvím tohoto rozhodnutí požadovány, k čemu správci daně slouží nebo vůči komu je kontrola plnění povinností na úseku evidence tržeb směřována,“ uvedl Martin Janeček.

Více než sto případů zajišťovacích příkazů u soudu

Svatby nebyly jedinou kontroverzí spojenou s Janečkovým vedením úřadu. Kritizována bylo především dosud nezvykle časté využívání tzv. zajišťovacích příkazů, během jeho působení jich byly vydány tisíce. Podle odborníků je časté využívání prostředku nevhodné i z důvodu, že řada firem kvůli zadržení finančních prostředků končí v likvidaci.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů Finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

Na soud se dosud kvůli zajišťovacím příkazům obrátilo přes 120 firem, téměř 90 případů již dospělo k pravomocnému rozhodnutí. V 54 případech finanční správa uspěla. Dalších 30 sporů čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Právě ten však již dal firmám v několika případech za pravdu a neoprávněné zajišťovací příkazy zrušil. Naposledy tak rozhodl v případu firmy Wassa, vůči které Finanční správa použila celkem 17 zajišťovacích příkazů. Více jsme psali zde. NSS zrušil zajišťovací příkazy i v případě firmy AB CHEMITRANS, FAU či Lija.

Spory však rozhodnutím o zrušení zajišťovacích příkazů však nekončí. Firmy se se státem mohou soudit o mnohamilionové odškodné. Potřebu změny stávajícího systému připouští i samotné ministerstvo financí. Alternativou by proto v budoucnu mohl být tzv. zajišťovací dozor. Ten by měl zajistit kontrolu podezřelé firmy, aniž by bylo ohroženo její fungování, více jsme informovali zde.

Jedním z rysů Janečkova vedení Finanční správy je i zavedení řady nových nástrojů pro výběr daní. Mimo kontrolní hlášení k DPH jde především o EET, jehož první fáze byla spuštěna v prosinci 2016.

Nový ředitel do konce roku

Janeček na funkci rezignoval na začátku listopadu, definitivně ve vedení úřadu skončí 27. prosince. Jeho nástupce mělo ministerstvo financí vybrat do konce roku, jméno jeho nástupce však dosud neoznámilo. „Výběrové řízení na generálního ředitele GFŘ dosud probíhá a jak jsme již dříve avizovali, k probíhajícímu výběrovém řízení se Ministerstvo financí nebude do jeho ukončení vyjadřovat,“ uvedla pro deník Echo24 Šárka Šmolíková z Ministerstva financí. „Nicméně výsledek VŘ by měl být znám do konce tohoto roku,“ dodala Šárka Šmolíková.

Jako pravděpodobná Janečkova nástupkyně je dlouhodobě diskutována jeho současná zástupkyně Tatjana Richterová. Do výběrového řízení se přihlásil i auditor a ombudsman Městské nemocnice v Ostravě Václav Polok, již dříve to potvrdil pro server Seznam Zprávy.

Na postu šéfa úřadu působil Martin Janeček od roku 2014, kdy své působení započal jako expert na karuselové daňové podvody a boj proti praní špinavých peněz. Témata se stala klíčovými tématy nejen Finanční správy, ale i politiky tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Odchází s čistým stolem, hájí Babiš Janečka. Stát má ale platit miliony na odškodném

Dva roky s EET. 160 tisíc kontrol a 28 zavřených provozoven

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články