Rusko je odvěký nepřítel číslo jedna. Proč Poláci tak podporují Ukrajinu

VZTAHY POLSKO - RUSKO - UKRAJINA

Rusko je odvěký nepřítel číslo jedna. Proč Poláci tak podporují Ukrajinu
Porážka Poláků u Moskvy roku 1612 během rusko-polské války. Vítězný kníže Dmitrij Michajlovič Požarskij, který bojoval proti okupaci Ruska Polsko-litevskou unií, získal od cara Michail I. nebývalý titul Zachránce vlasti a stal se lidovým hrdinou. Foto: archiv
6
Týdeník
Ondřej Šmigol
Sdílet:

„Tam, kam sahala unie, byla civilizace, dál už jen barbarská step,“ řekl mi nedávno u polsko-českého kulatého stolu, konaného na zámku Niepołomice u Krakova, jeden Polák. (Konference probíhala podle pravidel Chatham House, kdy je povoleno citovat, ale očekává se, že se člověk zdrží identifikace mluvčího.) Pak dodal, že dodnes je ten rozdíl vidět. Mluvil o polsko-litevské unii a jejím vlivu na dnešní Ukrajinu.

V roce 1386 velkokníže litevský a vládce posledního pohanského státu v Evropě Jogaila přijal křest a nastoupil na polský trůn jako Vladislav II. Jagello. Tím vzniklo ohromné soustátí, v roce 1569 formalizované, když se přeměnilo z personální unie, tedy situace, kdy země mají stejného vladaře, ale jsou formálně nezávislé, na oficiální federaci. Šlo o jeden z největších a nejlidnatějších států tehdejší Evropy. Stát, který obsahoval velkou část dnešní západní Ukrajiny. Poláci tak cítí, že to lepší na Ukrajině je částečně také jejich dílo.

Překvapivě Vladimir Putin souhlasí. Ve svém článku O dějinné jednotě Rusů a Ukrajinců si nejdřív stěžuje, že starodávní Litevci byli v podstatě Rusové. Pak Jogaila ale udělal tu chybu, že místo k pravoslaví konvertoval ke katolicismu a dostal se tak do polských spárů místo do vřelého ruského objetí. Ve skutečnosti si Jogaila uvědomoval, že konverzí k pravoslaví by se ocitl v podřízeném postavení vzhledem k Moskvě, takhle se mohl stát suverénním polským králem. Také by to neřešilo jeho nejpalčivější problém, totiž útoky od křižáckého řádu německých rytířů, kteří nerozlišovali mezi pohany a pravoslavnými.

Začátek konce polsko-litevské unie nastal v roce 1648, kdy povstali kozáci pod vedením Bohdana Chmelnického. Oslabené království se navíc ocitlo ve válce s Ruskem a Švédskem. Kozáci nakonec uzavřeli smlouvu s Moskvou, uznali její svrchovanost. Dnešní Ukrajina na východ od Dněpru se ocitla pod ruskou kontrolou.

„Na pravém břehu, který zůstal v polsko-litevské unii, se obnovily staré pořádky a zesílil sociální a náboženský útlak. Naopak země na levém břehu, převzaté pod ochranu sjednoceného státu, zaznamenaly rychlý rozvoj. Masově se sem stěhovali lidé z druhého břehu Dněpru. Hledali podporu u lidí, kteří mluvili stejným jazykem a měli stejnou víru,“ popisuje situaci Putin. Samozřejmě Poláci tento výklad zpochybňují.

Celý text Ondřeje Šmigola si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz