Svět, který zažije dnešní mládež, nebude příliš zajímavý

Svět, který zažije dnešní mládež, nebude příliš zajímavý
Čeho se obává francouzský filozof Alain de Benoist. Foto: Jan Zatorsky
30 Rozhovorů

30 ROZHOVORŮ

Daniel Kaiser

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je francouzský filozof Alain de Benoist. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Brání populisty, identitáře, brání právo domorodých Evropanů zachovat si svou Evropu, brání sebe před výtkami z xenofobie a rasismu. Zakladatel tzv. nové pravice, filozof Alain de Benoist, dnes vidí hlavního protivníka v alianci moderních kapitalistů a progresivní levice. Obě síly k tomu mají jiné pohnutky, ale sledují prý stejný cíl.

Někteří lidé na pravici si myslí, že Macron, Merkelová a jim podobni postupují podle tajného cíle, jímž je své národy vyměnit nebo aspoň naředit. Jinak si masové přistěhovalectví z muslimského světa, které pro Evropu nemá žádné výhody, jen náklady, neumějí vysvětlit.

Nevěřím, že by tito lidé maskovali své pravé cíle. Běh reálného světa je jednodušší. Část elit masové přistěhovalectví jistě schvaluje, což ještě dlouho neznamená, že by ho i organizovala. Když ale odmítám mluvit o velké výměně, obratu velká změna bych se nebránil. Je zjevné, že jestliže někam dlouhá léta přicházejí lidé z velmi vzdálených končin, postavení původního obyvatelstva se tím mění. Nemám rád jakoukoli variantu rasismu, xenofobie, apartheidu. Ale otevírat hned hranice každému? To nebude fungovat. V dějinách vždycky nějaké přistěhovalectví bylo, ale mezi nižším stupněm přistěhovalectví a režimem hranic otevřených pro každého je ohromný rozdíl.

Kde se ten razantní posun v přistěhovalecké politice bere?

Základní problém vidím v tom, že v dnešním světě už samotná představa omezení limitů je považována za cosi podezřelého. Lidé mají sklon všechna omezení rušit. Hranice jsou taky takové jedno omezení. Rozdíly, rozdíly mezi kulturami, mezi mužem a ženou, jsou taky omezení. Všechno směřuje k potlačení rozdílů, limitů a hranic. Dnešní mladá generace se dožije světa, který už není moc zajímavý, světa, kde každý vypadá stejně, všichni mají stejnou kulturu, tedy spíš stejný nedostatek kultury, zaměnitelnou architekturu, stejné vybavení domácností, stejná jídla. Já miluji cestování, rád sleduji rozdílné národy, jak odlišně žijí. Když jsem v Praze, dívám se, co speciálního máte vy Češi. Ale až tady uvidím stejné lidi ve stejných domech jako v New Yorku, Šanghaji nebo Paříži, tak nevím, proč bych k vám jezdil.

Co soudíte o Marine Le Penové?

Má některé kvality, ale daleko víc osobních limitů. Když byla před dvěma lety během prezidentské kampaně v televizním duelu s Macronem, byla strašná. Neznala odpovědi na některé základní otázky.

Je xenofobka, nebo dokonce rasistka?

Rasistka určitě ne. Xenofob je ve Francii každý druhý. To právě závisí na tom, jestli bydlíte někde, kde můžete jít bez strachu ven. Ale u ní bych řekl, že ani xenofobka nebude. Pojmenovává problémy tam, kde jsou. Dokáže oslovit dělnickou třídu. Zato jí úplně chybí politická kultura. Je z toho druhu lidí, kteří snad nikdy nedočetli knihu do konce, jestli víte, co mám na mysli. Má zdravé politické názory, ale neumím si představit, že by dokázala být prezidentkou.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Foto: 30 rozhovorů

 

Související články