Expert opozice griloval Vojtěcha kvůli protilátkám. Pro jejich uznávání je už i Babiš

Stát dosud není schopen vyjádřit se k možnosti uznávání covidových protilátek, ačkoliv již několik studií prokázalo, že více než polovina populace si onemocněním prošla, a mohla by tak být bezinfekční. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se k tématu staví vyhýbavě a tvrdí, že i lidé, kteří mají vysoké protilátky by se měli očkovat. Šéf poslanců TOP 09 a lékař Vlastimil Válek v pořadu Partie na CNN Prima News ministra ostře zkritizoval a uvedl, že odporu vůči debatě o protilátkách nerozumí. Pro jejich uznávání se přitom nově vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministerstvo zdravotnictví i jeho odborníci průkaznost protilátek i nadále rozporují. Podobně se proti nim staví Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, která dříve ministerstvu radila. Plošné zjišťování hladiny protilátek se podle skupiny jeví jako neefektivní a zbytečné.

Podle rozsáhlé studie protilátek z Masarykovy univerzity v Brně se přitom s koronavirem jen do letošního jara setkala ve skutečnosti více než polovina české populace a nejméně třetina z nich přitom bez jakýchkoliv příznaků. Psali jsme o ní zde. Ačkoliv vláda protilátky ignoruje, řada lidí se na ně nechává testovat a odkládají kvůli tomu například očkování s poukazem na to, že mají hladiny protilátek vysoké.

Právě to zkritizoval Vojtěch s tím, že lékaři, kteří svým pacientům tvrdí, že s vysokými protilátkami jim nedoporučují se očkovat, nemluví pravdu. Poslanec zdravotnického výboru Válek uvedl, že nepopírá smysl vakcinace, ale upozornil, že některé studie tvrdí, že měření protilátek je mnohem účinnější než očkování. „Je jedno, co protilátky v těle způsobí, proto nechápu ten odpor se o uznávání protilátek vůbec bavit,“ vyjádřil se Válek v debatě s Vojtěchem na CNN Prima News.

Vojtěch pak vyhýbavě reagoval, že debata o protilátkách je otevřená. „Je třeba říci, že kdyby to bylo tak jednoduché, dělaly by to všechny státy,“ řekl. Na dotaz, zda on osobně je pro, odpověděl: „To není politická otázka. Pokud se odborníci shodnou na řešení, tak nemám důvod to nepodpořit.“

O uznávání protilátek v sobotu mluvil i premiér Babiš, který se vyjádřil, že je mu nakloněný. „Protilátky uznává jen Rakousko, ale my jsme zase nejpromořenější národ. Já bych pro uznávání protilátek byl,“ řekl Babiš.

„Chápu, že ministerstvo zdravotnictví a paní profesorka Vašáková (náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková – pozn. red.) říkají, že lidé by se měli očkovat bez ohledu na protilátky. Když ale ministerstvo už jednou řeklo, že kdo byl covid pozitivní, se má očkovat až za 180 dní, tak nepřímo přiznalo, že protilátky hrají roli,“ vyjádřil se Babiš.

U lidí, kteří prodělali covid, je problém, že se neví, jak vysoké mají protilátky. „Ti, kdo prodělali covid a nemají na to papír, jsou diskriminováni. Zatím se ale protilátky neuznávají skoro nikde, nikdo to moc neřešil. Já se o to zajímám,“ nechal se slyšet premiér.

Také studie, která vznikla pod hlavičkou Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), tvrdí, že protilátky po prodělání covidu poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění.

Protilátky v krvi podle autorů zůstávají i po deseti měsících a jsou dostatečným důkazem o tom, že se v těle vytvořil dostatek tzv. neutralizačních protilátek. Je přitom jedno, jakou hladinu protilátek v krvi laboratoř naměří. „Průkaz protilátek je důkazem prodělané infekce, tedy toho, že imunitní systém ví, jak na koronavirus reagovat. A stanovení nějaké číselné hodnoty nám nedá žádnou užitečnou informaci navíc,“ uvedla již dříve pro deník Echo24 imunoložka Zuzana Krátká. Více jsme psali zde.

Podle nové izraelské studie je zase imunita, která se v těle infikovaných covidem-19 vyvíjí, silnější proti koronavirové variantě delta, než dvě dávky vakcíny firem Pfizer a BioNTech. Lidé s imunitou mají mnohem menší pravděpodobnost nákazy, příznaků i hospitalizace s covidem-19. Nejsilnější imunitu mají pak ti, co prodělali nákazu a jsou i očkovaní. Přečtěte si o tom zde. 

Imunita, která se v těle infikovaných covidem-19 vyvíjí, je silnější proti koronavirové variantě delta, než dvě dávky vakcíny firem Pfizer a BioNTech, ukázala studie. Lidé s imunitou mají mnohem menší pravděpodobnost nákazy, příznaků i hospitalizace s covidem-19. Nejsilnější imunitu mají pak ti, co prodělali nákazu a jsou i očkovaní.

Izraelská studie zkoumala lékařské záznamy desítek tisíc Izraelců mezi 1. červnem až 14. srpnem, kdy v jedné z nejproočkovanějších zemí světa převládala delta varianta koronaviru. Studie mapovala onemocnění, příznaky i detaily hospitalizace. Podle vedoucích odborníků se jedná o největší studii, která porovnává přirozenou imunitu a imunitu, která se v těle vytvoří po očkování.

Vojtěch: Ani v rizikovém scénáři nepočítáme se zavíráním služeb a obchodů

Ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie covidu-19 se podle ministra zdravotnictví na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů. I nadále by platila režimová opatření a případně by se omezily hromadné akce, řekl Vojtěch. Nepředpokládá ale, že by situace měla být vážná. Ukáže se podle výsledků plošného testování dětí ve školách, které se uskuteční ve třech vlnách na začátku září, dodal.

Vojtěch řekl, že scénáře dalšího vývoje se cizelují a jsou založeny na vývoji proočkovanosti. Mnohem více budeme vědět v září po návratu dětí do škol, poznamenal ministr. V té době se podle něj bude „lámat chleba“.

Podle ministra budou režimová opatření, jako je nošení respirátorů, dodržování rozestupů, a případně se omezí hromadné akce. Ochrana dýchacích cest a prokazování bezinfekčnosti jsou podle Vojtěcha základní opatření, která by měla ještě nějakou dobu zůstat. Na otázku, jak dlouho bude povinné nošení respirátorů, Vojtěch odhadl, že zatím do října, pak se situace vyhodnotí.

Přeočkovávání proti covidu by mělo u lidí s vyšším rizikem při nákaze podle Vojtěcha začít v polovině září. Vakcínu dostanou za osm měsíců od dokončení očkování. Podávat by se měla u praktických lékařů, případně v nemocnicích. Za rizikové skupiny odborníci považují seniory nad 65 let, chronické pacienty, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a klienty v pobytových sociálních zařízeních. V pondělí by měla plán přeočkování projednat rada vlády pro zdravotní rizika a poté vláda.