Inflace titulů. Vzdělání už není zárukou bohatství

Od šedesátých let minulého století prosazuje OECD myšlenku, že vzdělání je klíčem k hospodářskému růstu a blahobytu. Není ale načase tuto jednoduchou rovnici přehodnotit? Zdá se totiž, že se proměňuje společnost i samo vzdělávání. V řadě západních zemí poprvé po desetiletích klesá počet studujících – a to nejen absolutně, což by se dalo vysvětlit demografickým trendem, ale i relativně, tedy v poměru k populačním ročníkům.

Švýcarská socioložka Doris Bühler-Niederbergerová navíc v roce 2023 publikovala článek s výmluvným názvem Das Ende der Geschichte (Konec jednoho příběhu), v němž ukazuje, že ani v bohatých západních ekonomikách neroste počet kvalifikovaných pracovních míst stejným tempem, jakým přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním.

Podle autorky je to znamení, že jeden ideál padl. Jistěže nikdy neplatilo, že vzdělání automaticky zajišťuje dobře placenou práci, ale dnes se zdá, že se tyto dvě dráhy – vzdělání a prosperita – postupně rozcházejí. Neznamená to, že se mnohdy i nepotkají, ale vzdělání bude do budoucna spíše příslibem než zárukou. A tuto změnu pociťují i sami vzdělaní: řemeslníci bývají žádanější a často i lépe placení.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.