DOKUMENT: Pohled na kauzu Čapí hnízdo změnily nové svědecké výpovědi

NOVÍ SVĚDCI V KAUZE ČAPÍ HNÍZDO

DOKUMENT: Pohled na kauzu Čapí hnízdo změnily nové svědecké výpovědi
Čapí hnízdo Foto: SGL Projekt
1
Domov

Echo24

Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal obžalobu na předsedu hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. Změnu v pohledu na tuto kauzu způsobily zejména nové svědecké výpovědi. Mezi nové důkazy patří i doplnění starších tvrzení, uvedl Cimbala v oficiální tiskové zprávě, kterou přikládáme v plném znění:

Dne 21. března 2022 podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze obžalobu na dvě fyzické osoby k Městskému soudu v Praze, a to ve věci v mediálním prostoru označované jako „kauza Čapí hnízdo“.

Jedné obviněné osobě je kladeno za vinu, že svým jednáním naplnila skutkovou podstatu zločinu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Jednání druhé osoby je kvalifikováno jako pomoc ke zločinu dotačního podvodu.

S ohledem na silnou míru zájmu veřejnosti a veřejných sdělovacích prostředků o tuto předmětnou kauzu, která se dotýká vrcholného politického představitele, tedy s ohledem na značnou přítomnost veřejného zájmu si dovoluji poskytnuté informace doplnit o následující.

Předně je nutné upozornit, že do doby nařízení hlavního líčení nadále přetrvává zásada neveřejnosti přípravného řízení. Soud disponuje institutem vrácení věci státnímu zástupci k došetření po předběžném projednání obžaloby. Proto není možné blíže se věnovat samotnému popisu skutku, či detailně popisovat provedené důkazy.

Státní zastupitelství si dovoluje ve stručnosti, v zákonných mantinelech umožňujících poskytování informací z trestního řízení, především vysvětlit změnu právního posouzení věci.

Je nutné zdůraznit, že v mezidobí od vrácení věci zdejšímu státnímu zastupitelství Nejvyšším státním zastupitelstvím v roce 2019 se objevila též řada nových důkazů, které nezávisely na vůli jak dozorového státního zástupce, tak jejich doplnění nevyplývalo z rozsahu pokynu Nejvyššího státního zastupitelství.

Ve věci tedy byly jednak zjištěny nové významné informace, které vyplynuly z doplnění dokazování nad rámec samotného pokynu, tak nelze přehlédnout, že též důkazy provedené na základě právě tohoto závazného pokynu neoslabovaly právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího státního zastupitelství, kterým bylo prvotní meritorní rozhodnutí zdejšího státního zastupitelství zrušeno. Závěry obsažené v zrušovacím usnesení jsou pak též pro zdejší státní zastupitelství závazné.

K rozsahu doplněného dokazování mohu konstatovat, že tento vyplynul z objektivně nastalých skutečností. Nové důkazy, ať již změny v provedených výpovědích svědků, či nově se objevivší tvrzení vedly k významné změně skutkového stavu z pohledu možnosti jejího posouzení.

Takto nově zjištěný skutkový stav, který vyplývá z důsledného posouzení všech nashromážděných důkazů, které byly státním zástupcem hodnoceny jak samostatně, tak ve vzájemných souvislostech, již neumožňuje s potřebnou mírou jistoty vydání jiného meritorního rozhodnutí ve věci, než je podání obžaloby.

Státní zástupce je povinen v rámci výkonu své pravomoci postupovat v souladu se zákonem. Pro podání obžaloby trestní řád předpokládá, že z provedeného vyšetřování vzešly takové výsledky, které dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. V této konkrétní věci byla pak tato podmínka naplněna. Důkazní situace se vyvinula do fáze, v níž nemohlo dojít k zastavení trestního stíhání a o věci jako celku již musí rozhodnout nezávislý soud. Státní zástupce je vázán zásadou obžalovací a případnou otázku pochybností svědčících ve prospěch obžalovaného musí objasnit příslušný soud.

Pokud si dovolím věc do značné míry zjednodušit, lze konstatovat, že nové důkazy narušily původní, výchozí právní úvahy, na jejichž základě bylo původní rozhodnutí vydáno.

V souvislosti s touto věcí jsou určité provedené důkazy veřejnosti známé, neboť k jejich medializaci přispěla veřejná vyjádření dotčených osob (mimo jiné svědků). Z mediálních informací je známo, že se ve věci přihlásili se svědeckou výpovědí nejméně dva svědci. V jednom z případů pak došlo k podání výpovědi, která změnila náhled na posouzení věci. Zároveň došlo ke změnám výpovědí u některých dalších svědků a na základě mezinárodní právní pomoci též k posunu v objasnění otázky výkladu společného trhu.

Závěrem si dovolím k otázce svědeckých výpovědí doplnit, že v návaznosti na určitá veřejná vystoupení bude veřejností vznesena a diskutována otázka týkající se věrohodnosti některých svědků. Je tedy vhodné poznamenat, že svědecká výpověď se též hodnotí ve světle jiných provedených důkazů. Svědeckou výpověď je potřeba hodnotit vždy ve vztahu k individuální věci. Případné závěry o její věrohodnosti není možné vztahovat na věc jinou. Pokud v rámci jiného trestního řízení policejní orgán i státní zástupce na základě komparace provedený důkazů považují výpověď svědka za nevěrohodnou, či vyvrácenou, pak nelze tento závěr zobecňovat pro potřeby jiného trestního řízení. V jiném trestním řízení je naopak nutné opět svědkem sdělená tvrzení hodnotit individuálně a v rámci pouze té konkrétní věci, ke které byla výpověď učiněna a porovnat jí s důkazní situací vyplývající ze zbylých provedených důkazů.

Podanou obžalobou se nyní bude zabývat Městský soud v Praze. S ohledem pokračování trestního řízení nebudou poskytovány žádné další informace.

Mgr. Aleš Cimbala