Biden už brzy přesune americké vojáky do východní Evropy. Ne ale na Ukrajinu

AMERIČTÍ VOJÁCI V EVROPĚ

Biden už brzy přesune americké vojáky do východní Evropy. Ne ale na Ukrajinu
Do jakých zemí budou vojáci vysláni zatím není jasné. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.

„V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc,“ citovaly agentury amerického prezidenta. CNN jeho vyjádření vnímá tak, že Washington své vojáky přesune výhradně do států, které jsou členy Severoatlantické aliance. Pentagon už dříve uvedl, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině.

Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. The New York Times ale už v pondělí napsal, že prezident uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy. Konkrétně v minulosti média zmínila i Rumunsko.

Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku. Zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského měla podílet i Praha.

USA a další členské země aliance se těmito kroky a plány i sérií diplomatických jednání se zástupci Moskvy snaží Rusko odradit od invaze na Ukrajinu, která podle amerických činitelů může přijít už v únoru. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, to popírá a tvrdí, že je to naopak Rusko, kdo je ohrožen. Požaduje proto sérii bezpečnostních záruk, z nichž nejdůležitější je ta, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu. Alianční země už ale takovou záruku jednomyslně odmítly dát. Je podle nich na každém státu, aby si vybral, kam bude patřit.

Washington opakovaně Moskvu varuje před tvrdou – i když ne vojenskou – reakcí, pokud se nakonec skutečně rozhodne na Ukrajinu zaútočit.