Ruská vojska mohou postoupit dál, bojí se velitel NATO
krymská krize
Napětí ve východní Evropě roste. Rusko v posledních týdnech provádí stále častěji vojenská cvičení. Někteří západní experti, ale i generálové už se začínají obávat, že důvodem může být snaha připravit vojska na další konflikt. Možné pokračování ruské expanze už naznačuje i NATO. Ve hře je přesun aliančních sil do východní Evropy.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove podle agentury Reuters vyjádřil v Bruselu obavu, že důvodem cvičení může být chystaný vpád na území některého ze sousedních států. Tak jako v případě ukrajinského Krymu.
Breedlove prohlásil, že by NATO mělo přehodnotit umístění svých jednotek ve východní Evropě, aby aliance byla schopna čelit dalším krokům Moskvy. „Ruská vojska, která jsou nyní na východ od ukrajinských hranic, jsou opravdu velmi početná a velmi dobře připravená. NATO se snažilo udělat z Ruska partnera, ale teď je víc než jasné, že jedná spíše jako protivník, než partner,“ řekl Bredlove.
Nedávného cvičení v blízkosti ukrajinských hranic se účastnilo přes 8500 vojáků. „Nemůžete nikoho bránit, pokud tam nejste. Myslím, že musíme myslet na naše spojence umístěním sil do oblasti a připravit je, abychom mohli v případě potřeby zasáhnout. Obzvlášť v pobaltských zemích,“ uvedl dále Breedlove.
Strach v postsovětských zemích
Některé prvky krymského scénáře jsou přítomny také v Podněstří, které leží na západní hranici s Ukrajinou. Jen několik set kilometrů od Krymu. Podněstří po krátké válce, vyhlásilo v roce 1992 za podpory Moskvy nezávislost na Moldávii. Tu ovšem dosud neuznal žádný stát včetně Ruska. Minulý týden vyzvaly šéf parlamentu v Podněstří Rusko, aby region začlenilo. Na to zareagoval moldavský prezident, který varoval Rusko před jakoukoliv snahou anektovat Podněstří.
Breedlove vyjádřil obavu, že by Podněstří mohlo být pro Moskvu dalším územím, kde „ruské obyvatelstvo potřebuje být ochráněno“. Moldavsko není členem aliance, ovšem patří mezi její partnery. Rusko má 440 příslušníků mírových sil v Podněstří a navíc další vojáky střežící zbraně ze sovětské éry.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Deshchytsia podle Reuters řekl v pátek na konferenci v Bruselu, že Podněstří by mělo být pro Evropu předmětem zájmu, stejně jako Ukrajina a Moldavsko. Důvodem je existující riziko, že by se Moskva mohla snažit spojit proruské oblasti na Ukrajině, v Moldavsku a Gruzii. To by podle něj vytvořilo v oblasti velmi nestabilní zónu.
Zásah Moskvy na Krymu způsobil rozruch také v pobaltských státech. Na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska jsou ovšem Estonsko, Lotyšsko a Litva členy NATO.