Banky chtějí čím dál víc údajů. Můžou za to české zákony i EU

Banky chtějí čím dál víc údajů. Můžou za to české zákony i EUNOVÉ
Nárůst množství informací, které banky od klientů vyžadují, přináší kromě lex GATCA také další zákony, například nový zákon o spotřebitelském úvěru, který ve čtvrtek schválili senátoři. Foto: Ilustrační foto: Shutterstock
Domov

Banky jako Velký bratr

Tereza Vilímová

Počet údajů, které musí banky od svých klientů vyžadovat, se kvůli novým zákonům stále navyšuje. Upozorňuje na to Česká bankovní asociace (ČBA), podle níž se nárůst požadovaných informací, klientům nelíbí. Dalším ze zákonů, který za nárůstem bude stát, je zákon o spotřebitelském úvěru, který ve čtvrtek prošel Senátem.

„Obecně vzato pochází nárůst požadavků na informace sdělované klientem buď z povinné transpozice evropského práva do české legislativy, nebo z přijetí takových mezinárodních závazků, které prostě nepřijmout nelze,“ uvedl pro server ECHO24 výkonný ředitel ČBA Pavel Štěpánek.

Příkladem mezinárodních závazků, které není možné nepřijmout, je například novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, takzvaný zákon lex GATCA, který prezident podepsal na konci března. „Zákon zavedl automatickou výměnu informací o finančních účtech mezi státy. Na jeho základě jsou finanční instituce povinny sbírat nové informace o svých klientech, rezidentech ve smluvních státech. Tyto informace pak pravidelně oznamují Finanční správě,“ uvedl Štěpánek.

Ministerstvo financí ale upozorňuje, že zákonem GATCA se nerozšiřuje počet zjišťovaných údajů, ale rozšiřuje se okruh subjektů, o kterých jsou nově informace oznamovány. „Dříve se oznamovaly pouze pokud šlo o majitele, který byl americkým daňovým rezidentem,“ vysvětluje tisková mluvčí resortu Kateřina Vaidišová.

Nárůst množství informací, které banky od klientů vyžadují, přináší kromě lex GATCA také další zákony, například nový zákon o spotřebitelském úvěru, který ve čtvrtek schválili senátoři. Podle Vaidišové zákon povinnost rozšiřuje jen ve vztahu k poskytování rady, při posuzování úvěruschopnosti si už dnes musely banky od klientů ze zákona množství informací vyžádat.

Nárůst se nelíbí hlavně mladým

Štěpánkovi z ČBA ale vadí to, že je v zákonu vágně vymezeno, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených“ informací. „Tento požadavek je ovšem nutno dát do kontextu se skutečností, že tento zákon posouvá váhu odpovědnosti na správné posouzení úvěruschopnosti klienta ze spotřebitele směrem k úvěrující instituci,“ uvedl serveru Štěpánek.

S ohledem na velké sankce to podle Štěpánka povede banky k tomu, že se budou snažit chránit většími požadavky na informace od klienta. „Návrh zákona o spotřebitelském úvěru v tomto směru například přímo vymezuje, že kritériem posouzení úvěruschopnosti je porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. Nemusí jít jen o výdaje na splácení dřívějších úvěrů, jsou-li takové, ale o pohled i na další běžné výdaje,“ dodává Štěpánek.

Přijímání dalších opatření, podle kterých budou muset banky od klientů vyžadovat více informací než dnes, se lidem údajně přestává líbit. V průzkumu výzkumné agentury SC&C je proti 60 procent respondentů. Nesouhlasí s tím především mladí lidé, ve věku od 18 do 29 let bylo proti 71 procent dotázaných, naopak mírný souhlas vyjadřují lidé od 60 do 70 let.

Klienti by se ale podle Štěpánka měli připravit na to, že finanční instituty budou chtít stále více údajů. „Důvody jsou často na straně států, popřípadě EU. Ty zaváděním nové regulace usilují jednak o omezení daňových úniků a lepší výběr daní a také argumentují lepší ochranou samotných klientů,“ dodává Štěpánek.

Čtěte také: Mladá generace neumí udržet bohatství od rodičů. Utratí ho

ČNB pokračovala v intervencích i v květnu, nakoupila eura za 15,5 mld.

Související články