Česko je připraveno dát Norsku nótu. Kvůli odebraným dětem
Kauza Norské děti
NOVÉ
1
Česká diplomacie je připravena intervenovat v Norsku ve prospěch dvou českých bratrů, které tamní úřady před třemi lety odebraly jejich matce Evě Michalákové. Podá diplomatickou nótu, aby se děti dostaly k matce či k příbuzným do vlasti. Uvedl to ve čtvrtek ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Taková intervence se váže na žalobu, kterou podle právníka matky Pavla Hasenkopfa podali v Norsku její tamní advokáti. V ní žádají o svěření dětí do její péče.
„Pokud bude podána ta žádost o obnovení řízení ve věci svěření dětí (do péče), tak my jsme připraveni začít diplomatickou intervenci a podat diplomatickou nótu, ve které nabídneme, že český stát je připraven tady na našem území, pokud dojde k tomu, že děti budou svěřeny do rukou matky, nebo někoho z příbuzných, vykonávat dozor, zapojit příslušné instituce a garantovat, že o děti bude dobře postaráno,“ řekl Zaorálek. „To jsme slíbili a slib budeme držet,“ dodal.
Diplomatická nóta je formální dokument, jímž se představitelé země či instituce obracejí na své protějšky v cizině s oznámením či žádostí.
Čtěte také: Naštvaní europoslanci píší do Norska. Kvůli českým dětem
Norská sociální služba odebrala českému páru syny Denise a Davida v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Tělesné trestání dětí v Norsku zákon zakazuje.
Do případu se minulý týden vložila i Sněmovna. Chce po Sobotkově kabinetu, aby požádal norskou vládu o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má česká vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři dostali do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoru nejpozději do 15. února informovat o tom, jaké kroky jeho kabinet provedl a má dál v plánu.
Matka nyní může syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale její stížnost nepřijal.
Podle zástupců matky není český případ v Norsku ojedinělý. Existuje víc kauz, kdy děti zůstávají u pěstounů, i když důvody pro jejich odebrání z rodiny pominuly.
