Musíme mít opačnou energetiku, než mají Němci

Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy. Podílel se na dosud platné verzi Státní energetické koncepce z roku 2015.

Kolik let trvá stavba jaderného bloku?

Číňané nebo Rosatom jsou od okamžiku, kdy začnou stavět základovou desku reaktorové budovy, schopni postavit blok za pět až sedm let. Standardně. U nás jsou projednávání a přípravné práce u Dukovan, ale i u Temelína v pokročilém stadiu. Už máme vybrané místo, na něm do značné míry projednanou EIA (posudek o vlivu stavby na životní prostředí – pozn. red.). Poláci ještě nemají ani vybrané konkrétní místo, a přesto předpokládají, že svoje bloky spustí v 30. letech. U nás kdyby stát řekl, že bloky nutně potřebuje, mohl by je mít dřív. V tendru na pátý blok v Dukovanech dokonce stojí, že vítěz dostane nezávaznou opci na další tři bloky, tedy dva bloky v Temelíně a ještě jeden v Dukovanech. Vítěz tohoto tendru by mohl stavět všechny čtyři nové bloky. Vláda by musela vyřešit v uvozovkách pouze finanční model a musela by ho projednat v Evropské komisi. Nalézt rozumný finanční model, to je u jádra největší potíž.

Proč?

V EU je dnes obrovský problém dotáhnout jakýkoli velký investiční celek. Jaderný blok je obří investice, v okamžiku rozhodování už potřebujete mít financování vyřešeno. Pokud není financiérem stát nebo pokud stavbu aspoň negarantuje, musí si investor peníze půjčit. Je to investice na sto let. Dvacet let plánujete a stavíte, následně budou reaktory v provozu klidně 80 let, možná i déle. Investice se vám vrací postupně. Soukromý investor se potřebuje pojistit proti investorskému riziku, nelze totiž vyloučit, že vláda jednou změní názor na jadernou energetiku a od jádra odstoupí. Na modelu financování závisí jak cena pojištění, tak cena půjčených peněz. A to pak významně spolurozhoduje o ceně elektřiny z toho bloku. Jestli je úvěr dvě, nebo šest, nebo osm procent, to jsou při takové sumě obrovské rozdíly a obrovské peníze. Pokud potřebujete návratnost do dvaceti let, musíte mít cenu elektřiny nastavenou vysoko. Anebo je zadavatelem čistě stát, a státu víc než na zisku pro akcionáře záleží na tom, aby měl za 60 roků stabilní a levnou dodávku elektřiny.

Celý rozhovor najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.