Obama vyloučil vojenský zásah USA na Ukrajině
Spojené státy nebudou vojensky zasahovat v současné ukrajinské krizi. Prohlásil to ve středu pozdě večer našeho času americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizi NBC. Washington se podle něj bude snažit přesvědčit Rusko o stažení jeho vojenských sil diplomatickou cestou.
Obama vyloučil možnost vojenské akce na Ukrajině po otázce od sandiegské televize KNSD, která patří do sítě stanic NBC. Podle něj by nasazení americké armády nepřineslo nic dobrého.
"Existuje lepší cesta, a já si myslím, že i Ukrajinci uznávají, že pro nás není na místě vojensky se postavit Rusku, a že by to nebylo dobré ani pro samotnou Ukrajinu," řekl Obama s tím, že Spojené státy se budou nadále snažit o diplomatické řešení.
„Zmobilizujeme všechny naše diplomatické zdroje, abychom se ujistili, že máme silnou mezinárodní koalici, která vyšle jasnou zprávu, že Ukrajina by o svém osudu měla rozhodovat sama,“ uvedl americký prezident. „Nepotřebujeme skutečnou válku s Ruskem. Ukrajinci to nechtějí. Nikdo by to nechtěl.“
Obama dále prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin jednal „z pozice své slabosti, nikoli síly“. Putin podle něj nerad vidí, když se země dříve závislé na Kremlu osamostatňují a blíží se západním demokraciím.
USA zareagovaly na ruskou vojenskou intervenci vedoucí k referendu o připojení poloostrova Krym k Rusku sankcemi vůči 11 čelným představitelům Ruska a Krymu. Podle Obamy plánuje Washington po faktické anexi Krymu rozšíření sankcí na další lidi. Zda mezi nimi bude i prezident Vladimir Putin, zatím není jasné.
Šéf NATO: Vývoj na Krymu je největší hrozba od konce studené války
Vývoj v oblasti poloostrova Krym je podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena nejvážnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy od studené války. Uvedl to ve svém projevu k politickým analytikům ve Washingtonu.
Rasmussen řekl, že vojenská aliance by se měla po letech, kdy se angažovala především ve vzdálených válečných konfliktech, znovu více zaměřit na rizika hrozící samotným členským zemím.
Ruskou anexi Krymu označil generální tajemník za ilegální a nelegitimní a zopakoval rozhodnutí aliance, že NATO přeruší námořní eskortu s Ruskem, která spolupracuje na zničení syrských chemických zbraní.
Šéf NATO nastínil vojenská opatření, která v případě potřeby členské státy použijí jako reakci vůči Rusku. Opatření podle agentury AP zahrnují pozorovatelské lety nad Polskem a Rumunskem a dodatečné prostředky pro ochranné mise ve vzdušném prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska.
Rasmussen vyjádřil svou obavu z toho, že se ruský prezident Vladimir Putin nespokojí jen s Krymem a může zasáhnout i ve východních regionech Ukrajiny. Aliance podle něj hodlá Ukrajině poskytnout nespecifikovaný druh pomoci, kterou by měli schválit ministři zahraničí zemí NATO během schůzky na začátku dubna.
Vývoj na Ukrajině je „silnou připomínkou toho, že otázku evropské bezpečnosti nemůžeme považovat za uzavřenou,“ cituje generálního tajemníka deník The Telegraph s odkazem na agenturu APTN. Rasmussen uvedl, že NATO musí postupovat rozhodně vůči ruské agresi, která může z dlouhodobého hlediska ovlivnit bezpečnost samotné aliance.
