Krym chce do Ruska, vyhlásil samostatnou republiku

Ukrajina zřejmě přijde o kontrolu nad územím o rozloze třetiny České republiky. Pro spojení s Ruskem se v nedělním referendu vyslovilo 96,6 procenta hlasujících. Krymský parlament hned v pondělí ráno vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. 

Lidé na Krymu měli v referendu dvě možnosti. „Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?“ zněla první otázka. Druhá nabízela obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a status Krymu jako součásti Ukrajiny. I v tomto případě by přitom dva miliony lidí na poloostrově u Černého moře měly nakročeno k Rusku. Zmíněná ústava totiž dávala Krymu mimořádně rozsáhlou autonomii až s možností úplně se oddělit od Ukrajiny.

O referendu byl vysoký zájem a účast už brzy odpoledne překonala padesátiprocentní hranici. Večer se podle ruských médií vyšvihla až na 80 procent. Ale už z rozhovorů s lidmi, kteří odvolili, bylo jasné, která varianta bude mít navrch. Rychlá cesta k Rusku. Potvrdilo to také sčítání hlasů a konečný výsledek 96,6 procenta pro. 

Šéf volební komise Michail Malyšev na tiskové konferenci po skončení hlasování prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost. Plebiscit tak prohlásil za platný, jakkoli probíhal za přítomnosti ruských vojenských jednotek.

Krymská města slavila

Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali "Vracíme se!". 

Krymský parlament hned v pondělí ráno vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Ještě dnes má pak do Moskvy odletět delegace krymských poslanců, která má s ruskými partnery projednat náležitosti anexe. 

"Děkujeme všem občanům Ruska a Krymu, děkujeme vládě Ruské federace a prezidentovi," prohlásil podle ČTK šéf krymské vlády Sergej Aksjonov. "Je to naše společné vítězství, je to skutečně historická příležitost, kterou jsme společně dokázali využít," prohlásil krymský premiér. 

EU: Referendum je nezákonné

Evropská unie předem vzkázala, že ji výsledek referenda nezajímá. Prezident EU Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Manuel Barroso ho ve společném prohlášení označili za nezákonné a nelegitimní, odmítají proto uznat jeho výsledek. EU naopak piluje sankce proti těm, kdo podle ní porušují ukrajinskou suverenitu.

O přípravě sankcí rozhodl mimořádný unijní summit už začátkem března. Mají se týkat zákazů cest do EU a zmrazení majetku konkrétních lidí a jimi ovládaných firem. Zástupci zemí EU o konkrétním seznamu jednají celý víkend, poslední schůzka velvyslanců se zřejmě odehraje v pondělí. Hned poté se sejdou ministři zahraničí unijních zemí.

Sankce chce EU zavést v případě, že spolu Rusko a Ukrajina, byť třeba prostřednictvím mezinárodních mechanismů, nezačnou jednat a nedoberou se výsledku. Zatím se ministři obrany obou zemí shodli na příměří, které má na Krymu trvat do pátku 21. března. Ve stejný den by měla Ukrajina podepsat politickou část asociační dohody s Evropskou unií.

Součástí Ukrajiny je Krym od roku 1954, kdy ho k ní připojil sovětský vůdce Nikita Chruščov. Předtím byl 170 let součástí Ruska a většinu obyvatel dodnes tvoří Rusové. Například ruští důstojníci sem odcházeli za odměnu po konci aktivní služby. Zhruba třetina populace připadá na Ukrajince a Tatary. Ti vyzvali k bojkotu referenda.