Arménie se odklání od Evropy, Moskva je blíž
Rusko v pozadí ukrajinské krize získává další stát pod svou kontrolu. Arménie dlouhodobě balancovala mezi EU a Ruskem. Nyní se však zdá, že její kroky směřují k bližší spolupráci s Moskvou, namísto s Bruselem.
Obrat v arménské zahraniční politice začal již v září minulého roku, kdy země deklarovala, že má v úmyslu vstoupit do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu (CU). Do té doby to vypadalo spíše na prohlubující se spolupráci s EU. V létě loňského roku se Evropská unie s Arménií dohodla na Asociační smlouvě a zóně volného obchodu (DCFTA), od které si EU slibovala odklon země od CU.
Arménie očekává od Ruska finanční a především vojenskou pomoc v případě války se sousedícími státy. S Ázerbájdžánem vede země dlouhodobý spor o Náhorní Karabach. V minulosti svedly oba státy o území ozbrojený konflikt. Také s Tureckem nemá Arménie příliš přátelské vztahy. Důvodem je zejména genocida, kterou Turci na Arménech spáchali začátkem minulého století. Rusko je dlouhodobě největším partnerem a zahraničním investorem v Arménii.
Podle rádia Svobodná Evropa zástupce arménského ministra zahraničí Šavarsk Kočarjan nyní prohlásil, že Jerevan do půlky dubna splní všechny potřebné podmínky, aby se mohl k CU připojit. Kočarjan dále řekl, že arménský parlament počká, až asociační dohodu schválí také parlamenty dalších členských států Ruska, Běloruska a Kazachstánu.
Vůdce opozice a bývalý arménský prezident Levon Ter-Petrosjan podle Svobodné Evropy apeloval na Armény, aby přijali fakt, že se země stane členem CU. Ter-Petrosjan prohlásil, že se Arménie potřebovala přiklonit k Rusku, jelikož vstup do EU je momentálně v nedohlednu.
Koncem ledna arménský prezident Serž Sarkisjan při historicky první návštěvě České republiky v rozhovoru pro MF DNES prohlásil: „Rozhodnutí Arménie vstoupit do Celního svazu nezměnila základ vztahů Arménie a Evropské unie, jež jsou postaveny na společně sdílených hodnotách, důrazu na dodržování lidských práv, vládě zákona a na demokratických svobodách.“ Na otázku, jestli se země v budoucnu chce stát členem EU ovšem prezident reagoval zdrženlivěji. „Takto jsme si tu otázku nepoložili a ani dnes takto nestojí.“
Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Celní unie vznikla v roce 2007, kdy spolu trojice postsovětských republik podepsala smlouvu o jejím vytvoření. CU začala oficiálně fungovat v roce 2010. Jejím cílem byl původně společný vstup členských zemí do Světové obchodní organizace (WTO). Nakonec bylo schváleno, že CU nebrání státům vstoupit jednotlivě. Rusko se k WTO připojilo v srpnu 2012.
Od vzniku CU rapidně vzrostl obchod mezi jednotlivými státy. Například v roce 2010 vzrostl ruský export v do Kazachstánu o 25 % a export Kazachstánu do Ruska o 30 %. Od 1. ledna 2012 vstoupily v platnost dohody mezi členskými státy o vytvoření ekonomického prostoru, jehož cílem je volný pohyb kapitálu, pracovních sil a služeb.
Dlouhodobým cílem CU je vytvoření Eurasijské unie, která by se stala protiváhou EU. Ve státech CU žije více než 167 milionů lidí. Dalšími potenciálními členy CU jsou kromě Arménie také Tádžikistán, Kyrgyzstán a Uzbekistán.
