I Británie má svého top-snipera. Z miláčka armády je však vyvrhel
Poválečný syndrom
NOVÉ
„Vidím je, cítím je,“ popisuje britský sniper Craig Harrison trauma, které si odnesl z letité služby v Iráku, Afghánistánu nebo na Balkáně, kde denně vídal stovky mrtvých. Držitel světového rekordu za téměř 2,5kilometrový zásah nepřítele nyní odsuzuje způsob, jakým se armáda chová k vysloužilým vojákům a snaží se zasadit o jeho zlepšení.
Harrison pro ABC News přiznal, že jeho téměř 23letá služba pro britské vojsko musela skončit poté, co po návratu z jedné z misí začal trpět posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a nedokázal se vyrovnat s drastickými zážitky, které v sobě nesl. Místo psychické pomoci a podpory ze strany armády se setkal s nezájmem. „Ani vám za tu službu nepoděkují. Narukoval jsem, když mi bylo 16. Po odchodu jsem se cítil velmi opuštěný svým plukem,“ popsal situaci. Členové jeho pluku dokonce odmítli, aby bylo Harrisonovi uděleno válečné ocenění. Nemysleli si, že si ho zasloužil.
Nejtěžší podle něj bylo vyrovnávat se s zážitky z bosenské války, kde sice nebojoval, ale pomáhal místním potýkat se s následky konfliktu. Měli na starosti třeba identifikaci těl obětí. „Museli jsme přiřazovat odtržená ramena k tělům a poznat, jestli k sobě patří,“ vzpomíná.
I přes hrůzné vzpomínky, ale mnozí Harrisona nazývají zbabělcem. „Neumí si asi představit, jak taková práce snipera vypadá,“ říká Harrison. „Pozorujete svůj cíl. Víte, jak mluví. Časem pochopíte jeho zvyky, stane se z něj někdo, koho téměř znáte a pak ho najednou musíte sejmout,“ dodává.
Vojáci se bojí přiznat své pocity
Problémem podle Harrisona zůstává fakt, že člověk nemá v rámci armády příležitost dostat se k odborné péči psychologů, kteří by vojákům opravdu pomohli vyrovnat se se svým traumatem. „Pamatuju si to jako dnes. Jdete do kanceláře, kde sedí lidé ze sociálního a ptají se vás, jak se cítíte. Jenže vy nemůžete říct, že je vám špatně, protože jste někoho zabili. Řeknete, že je vám dobře. Tak to prostě je,“ popisuje. Harrison si nyní musí pokaždé, než usne vzít prášek na spaní, aby vůbec upadl do spánku, ve kterém se znovu setkává s oběťmi konfliktů.
Harrison je držitelem rekordu za nejdelší sniperský sestřel. Ze vzdálenosti 2475 metrů dokázal zneškodnit dva kulometčíky z teroristického hnutí Tálibán, čímž zachránil život svému veliteli, ale zároveň ohrozil život své rodiny. Britské ministerstvo obrany totiž nezvládlo řádně utajit Harrisonovu identitu a členové Al-Káidy vyhrožovali jeho rodině smrtí.
Z nočních můr se Harrison pokusil vypsat ve své nové knize The Longest Kill, stejně jako v minulosti nejúčinnější sniper v historii americké armády Chris Kyle, který za svou kariéru zabil až 260 lidí. Jeho život ale předčasně ukončil bývalý kolega z armády Eddie R. Routh, který trpěl zmiňovanou posttraumatickou stresovou poruchou, a Kylea v roce 2013 zastřelil. Režisér Clint Eastwood o jeho osudu natočil snímek Americký sniper, který byl letos nominovaný na Oscara.
