1

Biopaliva ve stopách soláru. Jsou politici nepoučitelní?

Témata: , ,

Tak zahanbující porážku koalice zřejmě ještě neutrpěla. Včera se už počtvrté pokusila přejít se zákonem na podporu biopaliv přes první čtení. Naplánovala jednání na pátou hodinu odpoledne, přitom opozici varovala, ať nezdržuje, protože vládní poslanci jsou připraveni jednat třeba celou noc.

Nakonec stačilo dvě a půl hodiny tvrdé kritiky od opozičních poslanců, pak žádost TOP 09 o jedenapůlhodinovou přestávku a koalice připustila, že schůze skončí. Koalice s pohodlnou většinou 111 hlasů tak projevila slabost, která vyžaduje nějaké vysvětlení.

„Lháři hořel dům a nikdo mu neuvěřil. Takže prostřednictvím pana předsedajícího, milý pane Kalousku, můžete své další lži opakovat donekonečna, ale je to jenom prázdné tlachání. Nikdo vám už nevěří!“ Těmito slovy reagoval poslanec ANO Martin Komárek na útočné projevy hlavního řečníka opozice, kterým byl včera místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Komárkův výkřik svědčí o tom, že na kritiku zákona o biopalivech nedokázali poslanci koalice věcně odpovídat. Předkladatel zákona ministr zemědělství Marian Jurečka pronesl jen pár frází, které byly okamžitě vyvráceny, jeho spoluautor ministr financí Andrej Babiš se neozval vůbec, a tak zbývaly jen emoce.

Ovšem Komárek je zkušený novinář a mimoděk vyhmátl hlavní motiv včerejší debaty. Sněmovna už začala Kalouskovi věřit.

Je známo, co šéf klubu TOP 09 zákonu vyčítá. Prodlužuje podporu biopaliv a jmenovitě bionafty, do které se přilévá metylester řepkového oleje (MEŘO). Přitom nařizuje dodavatelům pohonných hmot přísnější podmínky pro přimíchávání řepkového oleje a to může zvýšit jeho spotřebu až o 70 procent. Vydělá na tom ministr financí Babiš. Patří mu totiž firmy Preol a Primagra, které jsou společně dominantním výrobcem řepkového oleje v Česku.

Tato argumentace vzbuzuje určitou nedůvěru, protože Kalousek Babiše kritizuje snad za všechno. Při čtvrtém opakování jedné debaty ve Sněmovně se však mohla nedůvěra k Babišovi předchůdci na financích oslabit. Postupně vycházejí najevo nové souvislosti a širší kontext řepkového obchodu. V souvislostech se zdá, že se opoziční lídr ještě drží zpátky.

Na polích roste zlato

Nejen vypjatá atmosféra ve Sněmovně, ale řada věcných argumentů připomíná, že se vrátilo období, kdy se poslanci bránili a neubránili podvodu se slunečnímu elektrárnami. Také tehdy šlo o speciální druh byznysu, který stojí na boji proti skleníkovým plynům a ve kterém se ročně protočí desítky miliard korun.

Také tehdy existovaly evropské směrnice, které poslance nutily něco udělat a i tehdy museli poslanci čelit podnikatelům, kteří věděli, jak s pomocí dotací maximalizovat zisk.  I v dobách solárních elektráren vznikala podezření, že mezi těmito podnikateli je řada politiků, a některá se opravdu potvrdila. Teď se zdá, že jedním z těchto podnikatelů je ministr financí.

Hádky nad bionaftou začaly ve Sněmovně připomínkou, že státní podpora bionafty obsahuje také snížení sazby spotřební daně. Stát kvůli tomu přijde do roku 2020 o devět miliard, uvedla důvodová zpráva k zákonu. Z pohledu opozice si tím pomohl Babišův Agrofert k pěknému zisku. Teď se však ukazuje, že jde o větší byznys, jak ukazuje dlouhá historie využití řepky pro výrobu bionafty.

S tímto nápadem přišli už v osmdesátých letech komunisté, kteří rozšířili osevní plochu pro řepku z padesáti na sto tisíc hektarů. Větší rozměry získal plán v devadesátých letech, kdy začal stát dotovat nákup technologií, cenu řepkového semene i metylesteru MEŘO. Tehdy výměra řepkových polí dosáhla tří set tisíc hektarů a tržby za řepku překročily pět miliard. Pak se dotace zrušily a vzestup na pár let ustrnul.

V roce 2007 se však snížila spotřební daň na biopaliva a zároveň stát pod tlakem Bruselu nařídil, ať se přilévají do běžné nafty a benzínu. Do roku 2012 se lány řepky rozšířily na 400 tisíc hektarů a zároveň se zvyšovala cena z pěti k deseti tisícům korun za tunu. Loni zemědělci utržili skoro patnáct miliard.

Právě o tuto patnáctimiliardovou částku se jedná. Nejde o dotaci. Stát sice posílá dvě a půl miliardy na samotné pěstování, podstatnější však je, že svými zákony o využití řepky na výrobu bionafty zajišťuje poptávku a udržuje cenu.

Roční strop 25 miliard

Nemůže být pochyb, že největší část tržeb za řepku končí na účtech Agrofertu. Preol dokáže i bez pomoci sesterské firmy Primagra zpracovat třetinu tuzemské produkce řepky a uspokojit polovinu tuzemské poptávky po metylesteru MEŘO. Jeho roční zisk ovšem dosahuje „jen“ čtvrt miliardy, je to tedy zlomek celkových tržeb za řepku.

Zajímavější jsou u Preolu údaje o obratu, který dosahuje sedmi miliard. Preol tedy hodně platí ze řepku. Zemědělské firmy Agrofertu dodávají jen desetinu spotřeby lovosické firmy, zbytek však zajišťují podniky zemědělského nákupu, které patří ke stejnému koncernu. Řetězec producentů, obchodníků a zpracovatelů má dost síly, aby ovlivnil obchodní marži a na řepce se tak mohou uživit desítky firem z Babišova impéria.

Pokud by došlo k tomu, před čím varuje opozice, a využití nafty by se zvýšilo o 70 procent, pole řepky se zvětší na 600 tisíc hektarů a tržby za její dodávky na pětadvacet miliard. Výnosy pěstitelů a zpracovatelů řepky, v první řadě Agrofertu, se tím mohutně zvýší. Pokud si to zemědělci mezi poslanci uvědomují, pak může celá Sněmovna dostat strach, aby neudělala stejný přehmat jako v dobách, kdy schválila zákon o slunečních elektrárnách a kdy státu nařídila, aby byl jen poslušným vykonavatelem obchodu několika zasvěcených.

Stejný výpadek státního rozpočtu a stejně vysoké náklady pro spotřebitele jako v případě elektráren teď nehrozí, ovšem nepřímé důsledky pro národní hospodářství lze i tentokrát těžko předpovědět. Tyto obavy jsou dobrým důvodem, proč s prvním čtením zákona o biopalivech nespěchat.


/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.