220 novinářů je za mřížemi, nejvíce v Číně a Íránu

Za uplynulý rok vlády po celém světě uvěznily na 220 novinářů. Jedná se o druhé nejvyšší číslo od počátku devadesátých let. Nejčastěji posílala za mříže své reportéry čínská vláda. Vychází to z prosincové zprávy CPJ (Committee to Protect Journalists).

V současné době je v Číně uvězněno 44 novinářů. Loni to bylo o dvanáct méně. Důvodem nárůstu může být tlak vyvíjený prezidentem Si Ťin-pchingem na tamní média. Nutí je k podpoře vládní politiky. V průběhu roku také zavedl několik pravidel, která rámcově určují témata, kterým se novináři mohou věnovat. Velmi citlivé je např. informování o etnických menšinách tibetského a ujgurského původu. Čína zároveň omezila víza pro zahraniční novináře. Se zamítnutím své žádosti se tak museli smířit reportéři The New York Times, Reuters, Al-Jazeery nebo Bloombergu.

Číně s 30 vězněnými novináři úspěšně sekunduje Írán, oproti loňsku si ale polepšil. Ačkoliv mnozí doufali, že po červencovém propuštění držitele Mezinárodní novinářské ceny za svobodu Siamaka Ghaderiho dojde k výraznějšímu zlepšení poměrů. Nestalo se tak, už v srpnu íránská vláda bez obvinění uvěznila korespondenta Washington Post Jasona Rezaiana. 

Čtěte více: Erdogan přitvrzuje. Odpůrce z médií posílá do vazby

Mezi další státy s vysokým počtem zajatých žurnalistů patří Eritrea, Etiopie, Vietnam, Egypt nebo Turecko. Ve spoustě z těchto zemí je stále užívána zastaralá legislativa. V Barmě např. odsoudili pět redaktorů Unity Journal k deseti letům vězení na základě zákona z roku 1923. Oproti předchozím letům si ale výrazně polepšilo Turecko, které dříve často obsazovalo přední příčky. Na druhou stranu je třeba dodat, že pouhých 14 dní po uzavření statistik bylo za protistátní spiknutí posláno do vězení hned několik novinářů, televizních producentů a scenáristů, kteří se řadili mezi odpůrce premiéra Erdogana.

Oproti loňskému roku počet vězněných novinářů vzrostl o devět. Na nejvyšší hodnotu vyšplhal v roce 2012, kdy se za mřížemi nacházelo 232 novinářů. Letos byla většina z nich obviněna z protistátního jednání, nejčastěji pak podvratné činnosti nebo terorismu. Pětina z nich se příčinu svého věznění dokonce ani nedozvěděla. 119 vězněných pracovalo v online médiích, nejméně vězněných přispívalo do televize nebo rádia. CPJ upozorňuje na fakt, že číslo rozhodně není finální. Počítá totiž pouze s vládními vězni, nikoliv s rukojmími různých teroristických skupin a jiných organizací.

Za poslední rok se CPJ povedlo na základě jejich výroční zprávy dostat z vězení 41 novinářů po celém světě.