Německo si Lobkovický palác nekoupí, ale pronajme na 50 let

Česko a Německo se dohodly na dlouhodobém pronájmu Lobkovického paláce v Praze, v němž sídlí německé velvyslanectví. Po jednání v české metropoli to uvedli ministři zahraničí obou zemí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Frank-Walter Steinmeier. Berlín původně usiloval o koupi barokní budovy z 18. století, nakonec bude mít palác v pronájmu dalších 50 let. 

Steinmeier takové řešení přivítal a také Zaorálek mluvil o úspěchu pro obě strany. "Věřím, že je to příklad toho, jak se dají problémy řešit," poznamenal k tomu český ministr, který ještě jako opoziční politik prodej Lobkovického paláce odmítal. "Je to ukázka toho, že v česko-německých vztazích dneska není problém, který bychom byli nuceni s sebou táhnout, ale jsme v zásadě schopni se na čemkoli dohodnout," dodal Zaorálek.

Lobkovický palác není pro Němce důležitý jen jako sídlo pražské ambasády, ale má pro ně i velký symbolický význam. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že mají volnou cestu na Západ. Právě tento exodus nespokojených východních Němců přispěl k tomu, že režim v NDR následně padl.

Prodej Lobkovického paláce dlouhou dobu narážel na rozdílné představy obou stran o ceně. Praha za něj podle zákulisních informací požadovala okolo 670 milionů korun. Podle původních záměrů měl být jeho prodej součástí větší transakce mezi oběma zeměmi. Berlín při něm měl získat sídlo své ambasády a Česko by dostala pozemky v centru německé metropole pro novou budovu českého velvyslanectví.

Tyto dvě záležitosti byly nynější dohodou o prodloužení pronájmu Lobkovického paláce podle informací ČTK odděleny. Česko má pozemek v berlínské diplomatické čtvrti stále rezervovaný a do konce roku by se mělo rozhodnout, zda jej koupí a začne na něm stavět novou ambasádu, nebo přistoupí k rekonstrukci té současné z roku 1978. 

Zaorálek také uvedl, že se oba politici vyslovili pro pokračování Česko-německého fondu budoucnosti i po roce 2017. "Rezignovat na podobnou spolupráci by byla chyba," řekl. Oba ministři se nyní pokusí pro další práci fondu získat peníze, které má tato instituce zajištěny právě do roku 2017.