Svět patří nám, starcům!

Není jistě pochyb, že průměrná doba dožití se za poslední dekády velmi změnila a svět, počínaje západními zeměmi, stárne, včetně jeho vládnoucí vrstvy. U nás ve střední Evropě jako bychom v tomto činili určitou výjimku z pravidla v porovnání s jeho zbytkem. Dva nejmocnější muži Ameriky, kteří budou opět soutěžit o prezidentské křeslo, se blíží osmdesátce či ji už překročili. Je jistě zajímavá otázka, zda lidé, jejichž dětství spadá do čtyřicátých a mládí do padesátých let 20. století, mohou i s početným štábem správně porozumět dvacátým létům 21. století (Joe Biden byl senátorem už v dobách, kdy jsem býval gymnazistou s patkou do čela).

I vůdcové jiných klíčových států jsou zhruba z této věkové kategorie: Čína (70), Rusko (70), Indie (72), Turecko (69). Je to vlastně podivuhodně vyrovnaná věková kohorta. Pamětník si vzpomene na pozvolné vyhnívání Sovětského svazu a tehdy vzniklý pojem „gerontokracie“, zde pak je uvedeno jejich stáří při úmrtí: Brežněv (75), Andropov (69), Černěnko (73).

Sovětští soudruzi tajemníci byli ovšem proti dnešním starcům v horším stavu, dílem kvůli menšímu pokroku tehdejších lékařských nauk, dílem kvůli hektolitrům vodky, tisícům papyros a přejídání. Ne že by podobné momenty v dějinách už nebyly: v roce 1900 bylo královně Viktorii 80, našemu Franzi Josefovi 70 let. Dnes víme, že jejich „starý“ svět s koloniemi, uniformami, rajkami na kloboucích a parádními salony už za patnáct let začal pomíjet… Ponechme teď stranou dlouhověké staroegyptské faraony Pepiho I. a II., je to už věru dávno a laik by se obával i nějakého renoncu v datování.

Jaká jsou vlastně specifika starců proti mladíkům? Znám to ostatně už na vlastní kůži. Vždycky mne podivuje a děsí, že Evropa, pomineme-li přijímání migrantů, jimž pak vyčítáme, že „nesdílejí naše hodnoty“, v zásadě nespoléhá na přirozenou reprodukci, ale na pokud možno co nejdelší prodloužení pracovního věku již žijících lidí. Je to jako strategie zahradníka, který se snaží podpíráním a hnojením prodloužit plodnost svých stromů, ale vysazuje sotva jaké.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.