Rusko pomáhá Číně s přípravou invaze na Tchaj-Wan, cituje WP získané dokumenty

Rusko předává Číně techniku, výcvik a detailní technické znalosti, které by měly posílit schopnost Pekingu provést rychlé vzdušné operace proti Tchaj-wanu a pomoci mu provést úspěšnou invazi na tento ostrov. Zároveň dle dokumentů Rusové cvičí mimo jiné čínské parašutisty pro výsadkové operace, které jsou pro případné dobytí ostrovu nezbytné. Vyplývá to z 800stránkového souboru interních materiálů, které získala hackerská skupina Black Moon. Pravost dokumentů následně ověřil a pro americký deník The Washington Post je zanalyzoval britský think-tank Royal United Services Institute (RUSI). Zpráva přichází v době, kdy vedení Čínské lidové republiky znovu začíná výrazně hrozit Tchaj-wanu jeho převzetím.

Podle dokumentů Moskva v říjnu 2024 odsouhlasila prodej 37 lehkých obojživelných vozidel BMD-4M, 11 samohybných protitankových kanónů Sprut-SDM1 a 11 obrněných transportérů BTR-MDM čínským vzdušným silám. Kontrakt v hodnotě asi 584 milionů dolarů zahrnuje také velitelská a průzkumná vozidla a speciální padákové systémy určené pro shoz těžkých nákladů z velkých výšek.

Dokumenty dále ukazují, že během jednání v Pekingu již na jaře 2024 čínská strana od ruské žádala rychlejší dodávky, úplnou technickou dokumentaci a také úpravy zbraní pro kompatibilitu s čínským softwarem, elektronikou, radiovými a navigačními systémy. Vzájemná dohoda mezi zeměmi dává dle získaných materiálů Pekingu příležitost převzít ruskou technologii a aplikovat ji na své vlastní zbraně, uvedli analytici z RUSI. „Rusko (dle dokumentů) předává technologie, které Číně umožní rozšířit výrobu podobných zbraní prostřednictvím lokalizace a modernizace,“ sdělil think-tank.

Spisy také popisují, že ruští specialisté mají čínské parašutisty cvičit v Rusku i v Číně v nasazení těžké techniky, ve vedení bojových operací a v používání pokročilých systémů velení a řízení. Tyto systémy propojují data z různých zdrojů, aby zlepšily rozhodování i v prostředí s rušičkami či kyberútoky.

„Je to velmi dobrý příklad toho, jakým se Rusko stalo pro Čínu pomocníkem. Bezpečnostní hrozby obou zemí už téměř nelze oddělit,“ uvedl pro The Washington Post (WP) Jack Watling, spoluautor analýzy RUSI. Podle něj by Moskva v případném konfliktu mohla sloužit jako „strategická záloha“ Číny, a to dodávkami ropy, plynu i zbrojní produkce.

RUSI varuje, že tato rusko-čínská vojenská spolupráce by mohla dát Číně mimo jiné „rozšířenou vzdušnou manévrovací kapacitu“, která nabízí „rozšířené ofenzivní možnosti proti Tchaj-wanu“ a případně i „proti Filipínám a dalším ostrovním státům“. Expert na čínsko-ruské vztahy Lyle Goldstein pro WP dodal, že čínští plánovači „studovali Den D (vylodění západních Spojenců v severní Francii v roce 1944) pozpátku i vzhůru nohama a pochopili, že bez výsadkových sil by selhali“.

Spolupráce zapadá do širšího trendu, upozorňuje dále WP. Jen v roce 2024 se čínská a ruská armáda účastnily čtrnácti společných cvičení – téměř dvojnásobku oproti před deseti lety – a prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin navštívili vzájemné vojenské přehlídky. Minulý týden čínští důstojníci sledovali ruské manévry Západ 2025, kde Moskva předvedla shozy těžké techniky z velkých výšek – přesně to, co Čína podle uniklých dohod usiluje napodobit.

Peking znovu otevřeně hrozí vojenským obsazením ostrova

Zpráva o získaných dokumentech přichází v době, kdy vedení Čínské lidové republiky znovu začíná výrazně hrozit převzetím kontroly nad Tchaj-wanem. Například na bezpečnostním fóru Siang-šan v Pekingu minulý týden takto pohrozil čínský ministr obrany Tung Ťün. Ten dále prohlásil, že „Čína nikdy nedovolí, aby jakékoli separatistické pokusy o nezávislost Tchaj-wanu uspěly“. Dále dodal, že země je připravena „zmařit jakékoli vnější vojenské zásahy“, což byla podle agentury AP narážka na Spojené státy.

„Historická a právní fakta, že Tchaj-wan patří Číně, jsou nepopiratelná. Čínská armáda byla vždy nepřemožitelnou a mocnou silou při obraně jednoty vlasti,“ citovala ministra Tunga dále agentura Kjódó. Více o tom jsme psali zde.

Čína považuje demokraticky spravovaný ostrov za svou součást a prezident Si Ťin-pching opakovaně prohlašuje, že „národní znovusjednocení“ je klíčovým cílem. Podle amerických zpravodajských služeb má být čínská armáda schopna pokusu o invazi do roku 2027, i když nejde o pevný termín. Analytici upozorňují, že ruská technická a výcviková pomoc může tento proces výrazně urychlit.