V ruském zajetí zemřelo přes 200 Ukrajinců. Pitvy svědčí o brutalitě, uvedla AP

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců, napsala dnes agentura AP. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, dodala agentura s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.

Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce, napsala AP. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů, píše agentura.

Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. "Všichni byli biti - bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni," popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.

Ačkoliv Hončarov měsíce cítil bolest na prsou, bití podle jeho slov nepřestávalo a čelil mu někdy i poté, co žádal o lékařskou péči, které se nedočkal. Hryhorjev, jenž byl zprvu fyzicky silný, postupem času začal projevovat známky fyzického úpadku: trpěl závratěmi, únavou a nakonec nemohl ani chodit bez cizí pomoci, popsala AP. Navzdory jeho zhoršujícímu se stavu mu však ve vězení podle Hončarova poskytovali jen minimální zdravotní péči.

Strážci nakonec Hryhorjeva podle jeho spoluvězně umístili do malé cely, která byla vlhká, chladná a bez osvětlení. Zůstat s ním měl jiný ukrajinský zajatec, záchranář. O měsíc později Hryhorjev v cele zemřel. Podle ruského úmrtního listu to bylo 20. května 2023. O necelý rok později se rodině ozvala ukrajinská policie s informací, že z Ruska dorazilo tělo s úmrtním listem vypsaným na Hryhorjevovo jméno. Jeho totožnost potvrdil test DNA. Pitva provedená na Ukrajině ale zpochybnila tvrzení Rusů o mrtvici. Dospěla k závěru, že vykrvácel po pohmoždění břicha, kdy utrpěl i poranění sleziny.

Zástupci lidskoprávních organizací nebo ukrajinských úřadů považují ukrajinské zajatce zesnulé v ruských věznicích za další důkaz toho, že Rusko zachází se zajatými vojáky systematicky brutálně. Nesrovnalosti v pitevních zprávách a repatriace těl, která jsou zmrzačená a v rozkladu, podle nich svědčí o snaze zakrýt údajné mučení, hladovění a špatnou zdravotní péči ve věznicích a detenčních zařízeních v Rusku a na okupovaném území Ukrajiny.

V ruském zajetí zahynulo nejméně 206 ukrajinských válečných zajatců, píše s odvoláním na ukrajinské úřady AP. Dalších 245 ukrajinských válečných zajatců podle ukrajinských prokurátorů zabili ruští vojáci na bojišti. Očekává se, že počet mrtvých válečných zajatců poroste s tím, jak se budou vracet další těla. Ukrajinští soudní lékaři přitom podle AP čelí značným obtížím při určování příčin smrti těchto lidí. V některých případech třeba chybí v tělech vnitřní orgány a další překážkou bývá pokročilá fáze rozkladu, ve které se těla při návratu nacházejí.

AP hovořila s příbuznými 21 ukrajinských válečných zajatců, kteří zemřeli v zajetí. Pitvy provedené na Ukrajině zjistily, že pět z nich zemřelo na selhání srdce, včetně vojáků ve věku 22, 39 a 43 let. Čtyři další zemřeli kvůli tuberkulóze nebo zápalu plic a u tří byla příčinou smrti infekce, dušení a poranění hlavy. Podle Inny Padejové, která provádí pitvy vrácených ukrajinských vojáků, fyzické týrání a neléčená zranění či nemoci pravděpodobně přispěly ke smrti mnoha vojáků.

Moskva se ke zprávě AP nevyjádřila. Už dříve obvinila Ukrajinu ze špatného zacházení s ruskými válečnými zajatci. OSN to částečně potvrdila, ačkoliv uvedla, že prohřešky ze strany Ukrajinců jsou mnohem méně časté a méně závažné než to, z čeho je obviňováno Rusko, píše AP. Zpráva OSN z roku 2024 uvádí, že 95 procent propuštěných ukrajinských válečných zajatců čelilo systematickému mučení. Vězni popisovali bití, elektrické šoky, dušení nebo sexuální násilí. Zpráva podle AP také uvádí, že někteří ruští váleční zajatci čelili špatnému zacházení ze strany ukrajinských vojáků těsně po jejich zajetí, včetně bití, vyhrožování a elektrických šoků. To však podle zprávy ustalo, jakmile byli převezeni do oficiálních ukrajinských věznic.