V Česku pracuje už k milionu cizinců. Podnikatelé chtějí víc

PRACOVNÍ TRH

V Česku pracuje už k milionu cizinců. Podnikatelé chtějí víc
V Česku nachází práci stále více cizinců, ale i uprchlíků před ruskou vojenskou agresí. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

V Česku pracuje oproti době před deseti lety trojnásobek zaměstnanců ze zahraničí. Jejich počet se tak blíží k jednomu milionu pracujících, mezi kterými už přitom nekralují zaměstnanci ze sousedního Slovenska. I přes to však podnikatelé i jejich zástupci volají po tom, aby se Česko práci ze zahraničí otevíralo mnohem více. Firmám se totiž stále nedaří plnit volné pracovní kapacity.

Jak ukazují data Českého statistického úřadu, k poslednímu prosinci minulého roku pracovalo v Česku už přes 900 tisíc cizinců. Jen necelou polovinu z nich pak tvoří zaměstnanci či živnostníci ze zemí Evropské unie, v minulém roce se však poprvé na druhé místo propadli sousední Slováci, které zjevně kvůli ruské agresi na Ukrajině předběhli ukrajinští pracovníci patřící dlouhodobě k jedné z největších skupin zahraničních pracovníků v zemi.

Zatímco v roce 2010 evidoval ČSÚ 306 tisíc zaměstnanců ze zahraničí celkem, tedy včetně pomaleji rostoucích živnostníků, na konci roku 2022 už jejich počet narostl na téměř 905 tisíc. Z toho je přes 110 tisíc lidí s živnostenským oprávněním. Zaměstnanost cizinců tak v Česku rostla v posledních letech povětšinou o desítky tisíc ročně, v posledním roce pak došlo ke skoku o sto tisíc.

Nejsilnější skupinou ze zemí Evropské unie zůstávají Slováci, kterých je podle dat ČSÚ přes 236 tisíc. Na 300 tisíc pak poskočili zaměstnanci a živnostníci z Ukrajiny. Práci v Česku má podle nedávného vyjádření vrchní ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřiny Štěpánkové přes 98 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, dvě třetiny z nich jsou ženy. Česku se však zatím nedaří využívat kvalifikace příchozích.

Podnikatelé i svazy však tlačí na vládu, aby bylo Česko pracovní síle ze zahraničí otevřenější. „Plných 80 procent firem z oblasti výroby, automotive a logistiky zaměstnávalo v loňském roce pracovníky ze zahraničí. Dvě pětiny se zaměřovaly výhradně na občany Evropské unie, zbytek hledal kandidáty ze třetích zemí. Zájem o nábor cizinců nepolevuje ani letos, stále ho však komplikují aktuální pravidla ekonomické migrace,“ uvádí například k nedávné analýze poradenská společnost Grafton Recruitment.

Podle Graftonu firmy cílí zejména na pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, jako jsou Filipíny či postsovětské republiky. „Český trh by dokázal z těchto zemí přijmout desítky tisíc lidí, kteří jsou nám kulturně blízcí a s jejichž integrací do zdejšího pracovního prostředí máme velmi dobré zkušenosti,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Gi Group Martin Malo.

Podnikatelské svazy tak volají dlouhodobě po navyšování kvót pro zaměstnávání zahraničních pracovníků. Viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj dříve řekl, že každý rok firmám v Česku ubude 30 000 až 50 000 pracovníků například kvůli odchodům do důchodů. Bez cizinců se podle něj tuzemský trh práce neobejde.

„Já se domnívám, že až odezní i tahle krize energetická, případně následná recese, tak se teprve všichni probudí ze sna a zjistí, jak závažný ten problém je. Že nás možná nebude mít kdo ošetřovat v nemocnicích a zajišťovat některé činnosti, na které jsme byli zvyklí, veřejnou dopravu a podobně. Demografický propad je obrovský a my nejsme schopni ho saturovat nově příchozími,“ řekl Rafaj. Na vývoj, kdy se očekává v následujících letech rychlý růst populace lidí starších 65 let na úkor té ekonomicky aktivní, upozorňuje například i Hospodářská komora.

Ačkoliv do Česka zamířilo velké množství uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny, situaci to podle zaměstnavatelů zcela neřeší, jde o zaměstnance, u nichž se však dá očekávat návrat zpět na Ukrajinu, z velké části pak jde o ženy s dětmi. Vláda tak v reakci na situaci měnila poměr kvót tak, aby do země mohlo zamířit větší množství zaměstnanců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie či Gruzie.

Kvóty k zaměstnávání kvalifikovaných cizinců ze států mimo EU se zavedly od září 2019. Maximální počty žádostí, které mohou přijmout zastupitelské úřady v jednotlivých zemích, stanovuje vláda v nařízení. Po čase je pak přehodnocuje. Zaměstnavatelé si na nedostatek pracovníků opakovaně stěžují a žádají síly ze zahraničí. Usilují také o zrychlení a zjednodušení procesu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články