Summit Trumpa a Putina bez Zelenského bude pro Ukrajinu katastrofa, píše NYT

Ještě koncem července to údajně vypadalo, že ruský prezident Vladimir Putin ztrácí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jediného západního vůdce, který by mu mohl být ochoten pomoci dosáhnout jeho cíle na Ukrajině. Nyní, když byl dohodnutý summit obou státníků v pátek na Aljašce, je to pro Putina nejen příležitost ukončit válku na Ukrajině podle vlastních podmínek, ale také rozdělit západní bezpečnostní alianci, píše deník The New York Times s tím, že pokud nebude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přímo na jednáních, bude to pro Ukrajinu katastrofa.

„Něco dostaneme zpět a něco si vyměníme,“ řekl Trump v pátek s odkazem na jednání příští pátek o území na Ukrajině a v Rusku. „Dojde k výměně území, která bude vzájemně výhodná,“ tvrdí. Není jasné, s čím přesně chce Trump obchodovat. Ukrajina už nedrží žádné ruské území. Ukrajinci se obávají, že se budou muset vzdát oblastí, které v současné době ovládají a které jsou součástí jejich území. Zelenskyj v sobotu prohlásil, že ukrajinská ústava Kyjevu neumožňuje vyjednávat o ukrajinské půdě. Trump původně evropským představitelům řekl, že po schůzce s Putinem bude následovat třístranný summit s Putinem a Zelenským. Kreml však okamžitě uvedl, že žádný takový závazek nebyl učiněn. Bílý dům v přípravách na summit na Aljašce nicméně pokračuje, údajně by mohlo po summitu dojít k setkání Trumpa se Zelenským. Ten ale zatím pozvání nedostal.

Podle deníku WSJ Kyjev a jeho evropští spojenci nehledě na údajné možné předjednané záležitosti mezi Washingtonem a Moskvou navrhují vlastní dohodu, ke které by se mělo na Aljašce dospět. Požadují před jakýmikoli dalšími kroky v jednáních uzavřít příměří, dále jakákoli „výměna území“ může být pouze na vzájemném základě – to znamená, že pokud Ukrajina stáhne svá vojska z některých regionů, Rusko musí stáhnout svá vojska z jiných a  jakékoli územní ústupky Kyjeva musí být podpořeny pevnými bezpečnostními zárukami, zejména potenciálním členstvím v NATO.

Putin ale dal jasně najevo, že mimo jiné chce formální slib, že Ukrajina nevstoupí do NATO ani do jiných západních vojenských aliancí, nebude na svém území hostit západní vojska a nebude schopna vybudovat vojenskou kapacitu, která by ohrozila Rusko.

Jedním ze scénářů, které Putin na Aljašku přiveze, bude prý „dobrá dohoda“ s Trumpem, kterou bude moci americký prezident vnutit Ukrajině, nebo "dobrá dohoda" s Trumpem, kterou Zelenskyj odmítne přijmout, v důsledku čehož USA přestanou Ukrajině poskytovat podporu.

Třetí možností je podle expertů, že Rusko bude pokračovat v současné válce proti Ukrajině dalších 12 až 18 měsíců, za předpokladu, že Ukrajině dojdou vojáci rychleji, než ruské vojenské ekonomice dojdou zdroje.

Putin chápe, že Trump je ochoten nabídnout něco, co by jen málo amerických vůdců nabídlo, a že by to mohlo Rusku pomoci rozdělit Ukrajinu a oslabit západní alianci. „Pokud se podaří přimět Trumpa, aby uznal ruské nároky na lví podíl dobytých území, s vědomím, že s tím Ukrajinci a Evropané nebudou souhlasit, v dlouhodobém horizontu to zarazí klín mezi Spojené státy a Evropu,“ řekl Sam Green, profesor ruské politologie na King's College London.

Podle listu NYT i při veškerém přání Putin válku nezastaví, pokud cenou za ni bude uznání suverénní Ukrajiny se silnou armádou, spojenkyní Západu a schopnou vyrábět si vlastní zbraně. Stefan Meister, analytik Německé rady pro zahraniční vztahy, poznamenal, že lídři přijedou na summit s různými cíli: Trump chce ukončit válku, zatímco Putin chce Rusko strategicky přeorientovat. „Pro Putina jde ve skutečnosti o větší cíle. Jde o jeho odkaz. Jde o to, kde bude Rusko po této válce. Je to mnohem zásadnější. Vytváří to jinou ochotu nést náklady,“ řekl Meister. Pro Ukrajinu by podle něj byla katastrofa, kdyby Zelenskyj v tu chvíli nebyl „v místnosti“.

"Pro každý národ je extrémně nebezpečné, pokud je ten či onen nezávislý stát považován pouze za „území“ a jsou činěny pokusy o jeho rozdělení. Historie mnohokrát ukázala: pokud se taková nespravedlnost dopustí vůči jednomu státu, tím to nekončí. Ukrajina je připravena co nejproduktivněji spolupracovat se všemi partnery ve prospěch skutečného míru. Záležitosti týkající se Ukrajiny musí být řešeny za účasti Ukrajiny. Všichni partneři to chápou," napsal dnes na síti X Zelenskyj k summitu Trumpa a Putina.

Skeptický k vývoji pro Ukrajinu je ale i jeden z mála otevřeně diskutujících ukrajinských poslanců Jaroslav Železňak z parlamentní frakce Holos. "Buďme upřímní, pokud už veřejně oznámili datum a místo setkání obou hlav států 15. srpna, pak je zřejmé, že si své postoje předtím mnohokrát vyjasnili. Ale to, na čem se dohodli bez nás, se nám očividně líbit nebude, to se očekává," napsal na síti Telegram.

Podle německého deníku Bild se Ukrajina obává "zrady Západu." Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vidí, že Ukrajina musí najít diplomatická řešení, i když hovořit o územních ústupcích je podle něj ještě brzy. „Každý v našem státě, v naší zemi, je z této války unavený,“ řekl Kličko deníku Bild. „Bohužel jsme za tuto válku zaplatili obrovskou cenu: životy našich vlastenců, našich vojáků, našich občanů. Stovky měst byly zničeny. Velká část Ukrajiny je okupována Ruskem," uvedl Kličko, který se zasazuje, aby se dohodlo řešení s Ruskem. „Musíme najít diplomatické řešení,“ prohlásil. Ohledně možných územních postoupení ze strany Ukrajiny uvedl, že je „příliš brzy o tom mluvit“ a dodal, že je to odpovědnost prezidenta Zelenského. S prezidentem má starosta Kyjeva přitom značně napjaté vztahy.