Zákaz sociálních sítí pro děti budí emoce, Klempíř by chtěl hranici pod 15 let

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu otevřel debatu o zákazu sociálních sítí pro děti do patnácti let. Podle představitelů koaličních stran je čas otevřít odbornou diskusi, definitivní rozhodnutí má podle šéfa SPD Tomia Okamury padnout až po dopadové analýze odborníků. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) například ale považuje věkovou hranici 15 let za příliš vysokou. Opozice obecně plošný zákaz odmítá, zatímco experti z řad adiktologů či psychiatrů ho podporují.

Premiér Babiš ve videu na sítích o víkendu uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších 15 let po vzoru Francie. „Já jsem pro, protože odborníci, které já znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti,“ řekl Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na síti X uvedl, že zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let by mohl vést ke zlepšení jejich psychického zdraví. „Řada vyspělých zemí už tak učinila, další se k tomu chystají. Je čas otevřít odbornou diskusi i v Česku,“ vyzývá Havlíček.

Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že je zatím otevřená debata. „Závěr jsme ještě neudělali. Shodli jsme se, že připravíme zákon na zákaz mobilů ve školách při vyučování. Diskusi o tom zákazu otevřel pan premiér, ale shodu ještě nemáme. Dohodli jsme se, že si obstaráme názory expertů, nejenom zahraniční porovnání, ale analýzu dopadů. Na základě toho si to na koaliční radě vyhodnotíme,“ řekl Okamura.

Ministr kultury Oto Klempíř v pondělí novinářům řekl, že si myslí, že by zákaz byl záslužný. „Domnívám se, je to čistě můj osobní názor, že 15 let je příliš vysoká hranice,“ uvedl Klempíř s tím, že by rád o parametrech zákazu s kolegy z vlády jednal.

Opozice je vesměs proti

Poslankyně a lékařka Zdenka Němečková Crkvenjaš pro Echo24 řekla, že největším problémem sociálních sítí je algoritmus, na kterém fungují. „Proto z dlouhodobého hlediska považuji za přínosnější vytvořit legislativní rámec, který by nastavil smysluplná pravidla. Určitě to nezvládneme sami, mělo by se to řešit minimálně na úrovni EU. Nutno podotknout, že sociální sítě představují jen část velkého problému, kterým digitální závislosti bezesporu jsou. Patří zde i gaming a scrolling, které zákazem sociálních sítí nijak neomezíme,“ uvedla poslankyně s tím, že sama se přiklání spíše k osvětě a prevenci, protože zákazy v naprosté většině případů nejsou efektivním řešením.

Šéf poslanců KDU-ČSL a rovněž lékař Tom Phillipp pro Echo24 řekl, že by nešel cestou jednoduchého zákazu „na papíře“, který by se v praxi stejně těžko vymáhal. „Mnohem smysluplnější je zavést chytrá a skutečně účinná pravidla: dát rodičům reálné nástroje kontroly, zpřísnit ověřování věku, nastavit výchozí limity typu ‚digitální večerky‘, omezit návykové prvky u nezletilých a výrazně zredukovat reklamu cílenou na děti,“ míní Phillipp. Zároveň je podle něj potřeba dlouhodobě a systematicky posilovat digitální gramotnost ve školách. Cílem není děti odstřihnout od světa, ale chránit je před návykovým designem a škodlivým obsahem.

Předsedkyně poslanců hnutí STAN Michaela Šebelová redakci sdělila, že zákaz sice může působit lákavě, ale je to to nejjednodušší řešení, které ale skutečně problémy nevyřeší. „Mnohem důležitější je osvěta, práce na digitální gramotnosti dětí i dospělých, seriózní debata o regulaci sociálních sítí. Na tomto bychom se měli shodnout, respektive diskutovat. Zákazy jsou jednoduché, ale často nesmyslné a nic neřešící. Mnohem důležitější je prevence a rozumná regulace,“ řekla Šebelová.

Pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili Echu poukázala na to, že vláda zatím nepředstavila žádný konkrétní návrh. „Je fér upozornit na možná úskalí, která se s podobnými návrhy pojí. Pokud by měl být zákaz vynucován plošným ověřováním identity, například přes občanku nebo BankID, znamenalo by to zásadní zásah do soukromí všech uživatelů a faktický konec anonymity na internetu. To je velmi citlivé téma, protože infrastruktura pro plošnou identifikaci lidí online může být v budoucnu zneužitelná k úplně jiným účelům, než je ochrana dětí,“ dodala Demetrashvili s tím, že zároveň platí, že samotný zákaz nemusí řešit podstatu problému. Děti si cestu na digitální platformy často najdou i přes formální omezení. Rozhodující podle ní je, jestli se pohybují v prostředí s jasnými pravidly, ochranou a dohledem, nebo naopak skrytě a bez jakékoli bezpečnosti.

Expertka: Vědecká data jasně ukazují škodlivost algoritmů pro děti

Zákaz už v rozhovoru pro Echo24 podpořil šéf Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Adiktoložka Helena Horálek pro Echo24 řekla, že z pohledu neurovědy a psychologie vývoje lze zákaz vnímat jako investici do duševního zdraví. Podle ní existuje silná korelace mezi nástupem chytrých telefonů (zhruba rok 2012) a prudkým nárůstem depresí, úzkostí a sebepoškozování u dětí. Studie Sapien Labs z roku 2023 jasně ukazuje, že čím později dostane dítě smartphone, tím lepší je jeho duševní odolnost v dospělosti, poukázala Horálek.

„Dětský mozek do 15 let nemá vyvinutý prefrontální kortex (centrum sebekontroly). Digitální algoritmy jsou navrženy tak, aby tuto biologickou zranitelnost zneužívaly k maximalizaci času na síti. Zákaz tedy v podstatě chrání děti před prostředím, na které nejsou biologicky vybaveny. Skutečnost, že lidé jako Bill Gates nebo Steve Jobs svým dětem technologie odpírali, je nejlepším ‚neoficiálním‘ důkazem o rizicích, která tito lidé sami pomáhali vytvořit,“ uvedla Horálek.

Vyjádřila se také k obavám ze ztráty socializace. „Ta je častým argumentem, ale věda na ni nahlíží opačně: sítě skutečnou socializaci spíše nahrazují její nekvalitní napodobeninou. Sociální sítě nabízejí ‚digitální interakce‘ (lajky, komentáře), které ale nestimulují stejné oblasti mozku jako osobní kontakt. Při osobním setkání se učíme číst řeč těla, pracovat s tichem a řešit konflikty v reálném čase,“ uvedla Horálek.

Poukázala také na to, že Jonathan Haidt v knize Úzkostná generace tvrdí, že sítě vytlačily „hru založenou na reálném světě“, která je pro sociální vývoj klíčová. Zákaz by podle ní mohl paradoxně socializaci zlepšit, protože by děti „přinutil“ vrátit se k osobním interakcím. Z pohledu sociální koordinace je podle ní problém pouze přechodné období. „Pokud by zákaz platil plošně, zmizí pocit „vyloučení z kolektivu“ (FOMO), protože na sítích nebudou ani vrstevníci,“ míní Horálek.

I přes nesporná pozitiva má plošný státní zákaz podle ní i svá rizika. Jedním z nich je omezená vynutitelnost a obcházení. „Děti jsou technologicky zdatnější než zákonodárci. Používání VPN nebo falešných identit může vést k tomu, že se děti budou na sítích pohybovat v ‚podzemí‘, kde budou ještě méně chráněny před predátory nebo nevhodným obsahem,“ uvedla Horálek. Dalšími problémy může být i ztráta digitální gramotnosti či problematická role státu a rodiny v životě dítěte.

„Kritici namítají, že stát zde supluje roli rodičů. Plošný zákaz může vést k odporu a vnímání technologií jako „zakázaného ovoce“, což zvyšuje jejich atraktivitu. Dalším problémem potenciálně může být informační vakuum. Pro mnohé teenagery jsou sítě zdrojem informací o koníčcích, vzdělávání nebo komunitní podpoře (například u menšin), o kterou by mohli přijít,“ poukazuje Horálek.

Závěrem dodává, že zákaz do 15 let je v souladu s tím, jak ke svým dětem přistupují technologičtí vizionáři ze Silicon Valley. „Vědecká data jasně ukazují na škodlivost raného vstupu do světa algoritmů. Hlavní výzvou však zůstává, zda je stát schopen takový zákaz technicky i společensky vymáhat, aniž by vytvořil nebezpečný digitální černý trh,“ shrnuje Horálek.