Macinka jednal s Ruttem, prý mu vysvětlil postoj vládní koalice k muniční iniciativě

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte ocenil pokračování české muniční iniciativy, díky které Ukrajina bránící se ruské invazi získává velkorážní munici. Českým novinářům v Bruselu to po středečním setkání se šéfem aliance řekl český ministr zahraničí Petr Macinka. Zároveň uvedl, že Ruttemu vysvětlil rozdílné postoje členů české vládní koalice k iniciativě. Odpovědi na dotaz, zda s Ruttem řešil i případnou účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Turecku, se ale Macinka vyhnul.

„Vysvětloval jsem mu skladbu české vlády, pozice jednotlivých koaličních partnerů a také cestu, kterou jsme urazili k tomu, abychom se domluvili na nějakém konsenzu,“ řekl Macinka o schůzce s Ruttem, kterou označil za mimořádně přátelskou. Výslovně pak zmínil postoj strany SPD, která se staví proti podpoře napadené Ukrajiny. Macinka k tomu uvedl, že tato strana učinila kompromis, když souhlasila s tím, že Česko na muniční iniciativu nebude už přispívat penězi, bude ji ale nadále organizovat.

Rutte při středeční schůzce s českým ministrem zahraničí ocenil pokračující a cenný přínos České republiky ke společné bezpečnosti severoatlantického prostoru. Vyplývá to ze sdělení představitele NATO, který si nepřál být jmenován. České ministerstvo zahraničí následně na sociální síti X uvedlo, že Macinka představil Ruttemu priority nové české vlády a diskutovali spolu rovněž o situaci na Ukrajině a v oblasti Arktidy.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka dnes na jednání s @SecGenNATO představil priority nové české vlády. Diskutovali zejména o bezpečnosti v Arktidě, situaci na Ukrajině a také o příspěvku České republiky ke kolektivní bezpečnosti. pic.twitter.com/mPNYLEDebs

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) January 28, 2026

„Generální tajemník NATO a ministr zahraničí Macinka si vyměnili názory na řadu témat souvisejících s aktuální agendou NATO,“ sdělil ČTK alianční zdroj. Co přesně ze strany šéfa NATO při jednání zaznělo, není známo, Rutte nicméně v minulosti opakovaně vyzdvihoval a označoval za velmi důležitou právě českou muniční iniciativu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové české vládní koalice původně hovořili o tom, že muniční iniciativu zruší. Nakonec do ní ale ČR pouze přestane přispívat penězi a iniciativa, která na zahraničních trzích obstarává dělostřeleckou munici pro napadenou zemi, bude pokračovat.

Návštěva Bruselu se konala den poté, co se v Česku dostala na veřejnost kauza SMS zpráv, jež ministr Macinka (Motoristé) zaslal poradci prezidenta Petra Pavla a které hlava státu pokládá za pokus o vydírání své osoby. Macinka to odmítl, podle něj jde o součást vyjednávání.

„Tak já myslím, že předmětem schůzky (s Ruttem) bylo mnoho daleko důležitějších věcí,“ reagoval dnes Macinka na dotaz, zda řešil účast Pavla na červencovém summitu se šéfem NATO. Poznamenal přitom, že nejde úplně o téma k debatě právě s generálním tajemníkem, „protože jemu je to víceméně asi jedno“, ale s českou misí při NATO, která se tím bude zabývat. Nicméně nyní je to předčasné, začne se to podle ministra řešit až za několik měsíců a rovněž se o tom budou bavit na vládě.

Macinka je nicméně toho názoru, že „dominantní postavou v čele ČR na mezinárodním poli je předseda vlády“, a proto si myslí, že „by bylo vhodnější, aby právě on vedl českou delegaci“. V této souvislosti ministr rovněž zdůraznil, že výhodou na půdě NATO by byly i nadstandardní vztahy, které má Andrej Babiš s americkým prezidentem. Celou záležitost ale Macinka už nechce dále eskalovat a je připraven s českým prezidentem usednout k jednacímu stolu.

Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem Andrejem Babišem. Ten přitom dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu NATO reprezentovat prezident.

Šéf strany SPD a zároveň předseda Sněmovny Tomio Okamura tento týden uvedl, že vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu. Dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu jsou plus minus dostačující, řekl Okamura. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se přitom zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP; jedním z těch, kdo toto navyšování intenzivně prosazují, je právě Rutte a nejvíce pak americký prezident Donald Trump.

„Vysvětlil jsem mu (Ruttemu) naše rozpočtové peripetie, že jsme v rozpočtovém provizoriu, a proto ani není možné dělat výhled na další roky. Bavili jsme se i o tom, že pro vedení NATO je to důležité a také o tom, jakým způsobem bychom k tomu mohli přistupovat, co všechno by mohlo být zahrnuto mezi uznatelné výdaje,“ prohlásil Macinka.

Podle něj je v případě financování obrany třeba najít přístup, který je efektivní. „Doposud jsme byli svědky toho, že výdaje na obranu byly posuzovány pouze optikou toho, že se v prosinci musely posílat desítky miliard na nevyžádané předplatby jenom kvůli tomu, aby se potom poslal nejdražší formulář v historii lidstva do centrály NATO, že jsme něco naplnili a to si myslím, že by se mělo změnit,“ prohlásil šéf české diplomacie. „Takže přemýšlejme nad tím, jak výdaje využívat efektivně, aby měly nějaký smysl, aby přispívaly k obranyschopnosti naší země,“ dodal.

Ministr se po jednání s Ruttem setkal ještě se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou a s komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou. S Kallasovou debatovali zejména o válce na Ukrajině a situaci na Blízkém východě. „Viděli jsme se poprvé naživo a bylo to jenom takové vyjasňování si pozici,“ řekl Macinka. „My určitě nejsme žádná země, která by zarputile něco někde blokovala. I když pokud by se mělo řešit nějaké téma, které je pro Českou republiku fundamentální, tak to zas my ten ostrý postoj sdělíme,“ dodal.