Nad Ukrajinou začíná být horko

KOMENTÁŘ

Nad Ukrajinou začíná být horko
Záběr ukazuje, jak ruská stíhačka nalétává na americký dron. Foto: Velitelství Armády Spojených států v Evropě
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Britský historik Antony Beevor v dějinách druhé světové války popisuje, jak nacisté překročili řeku Mázu, čímž prolomili spojeneckou obrannou linii a donutili Francouze kapitulovat. Francouzský velitel měl německé vojáky na mušce a mohl je zavalit dělostřeleckou palbou. Rozhodl se však šetřit municí, domníval se, že německý útok nezačne ještě další dva dny, než dorazí jejich dělostřelectvo. Neuvědomil si, že roli artilerie plní Luftwaffe, která zuřivě bombardovala francouzské pozice. I když dělostřelectvo z konfliktů nezmizelo, z letectva se stala klíčová součást moderních armád. Je to zvláště nedílná součást amerického způsobu vedení boje, kdy je nepřítel nejdříve zasypán mohutným bombardováním. Byl to i jeden z důvodů, proč před rokem experti očekávali rychlé zhroucení Ukrajiny, ruské letectvo to ukrajinské mnohonásobně početně převyšovalo. Překvapivě ale Rusko nikdy nezískalo vzdušnou převahu a hlavní roli hraje právě artilerie, jak za první světové války. Vypadá to, že v následujících dnech by ale nad Ukrajinou mohlo začít být pořádně horko.

Překročeny byly dvě červené linie. První je útok ruské stíhačky na americký dron. Rusové poškodili jeho vrtuli a jeho operátor ho byl nucen následně navést do moře. Jedná se první fyzický kontakt mezi armádami velmocí od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

 

Přes silácké řeči se Rusko jakémukoliv útoku na USA a jeho spojence úzkostlivě vyhýbalo. Dobře ví, že v konvenčním konfliktu by proti NATO vydrželo asi pět minut. Poškození amerického dronu je tak neočekávanou eskalací. Je docela dobře možné, že k tomu došlo omylem. Rusové dron nesestřelili, pouze na něj nalétávali a vypouštěli na něj palivo. Mohlo tak jít o vzdušný trolling, který se zvrtl.

Rusové také mají již předchozí příklad z Íránu. Ten sestřelil americký dron v roce 2019 a víceméně se nic nestalo. Američané uvalili nějaké sankce a Trump nařídil kybernetický útok. Do ostré války ale Američané kvůli poškození jednoho bezpilotního letounu nepůjdou. To je evidentně i předpoklad Rusů, kteří tak testují americkou odpověď. Je nepochybné, že drony Moskvu štvou. I když nejsou zapojeny přímo do konfliktu, nejspíše poskytují Ukrajincům cenné zpravodajské informace. Senátor Tom Cotton navrhl, aby letectvo poslalo dron přesně na stejné místo, aby ukázalo, že se nebojí. Otázkou je, co se stane, pokud by ho Rusové rovněž zničili. Kreml si zahrává s ohněm. Zároveň je to ale znak ruského zoufalství. Kdyby si Moskva byla jista brzkým průlomem či vítězstvím, neriskovala by válku s USA kvůli omezení předávání zpravodajských informací Kyjevu.

Druhou překročenou červenou linií je polské oznámení, že darují Ukrajině v následujících dnech čtyři letadla MiG-29. Další mají následovat co nejdříve. Již před rokem se šířily divoké spekulace, že Poláci předají Ukrajině své stíhačky. Z plánu nakonec sešlo, jelikož se Západ obával, že by šlo o přílišnou provokaci.