Proč si nebrat svou sexy sestřenici. Jak incest podrývá demokracii

Loni v prosinci britský konzervativní poslanec Richard Holden představil návrh zákona zakazující svazky mezi bratranci a sestřenicemi. V Norsku již tento zákaz existuje, Švédsko a Dánsko ho zvažují. Manželství mezi bratranci a sestřenicemi je sice ve velké části Evropy legální, ale téměř nepraktikované. Jedná se o široce rozšířené tabu, už jen samotné slovo „incest“ ve většině lidí vyvolá pohoršení, snad i znechucení. Proč tedy severní část Evropy najednou řeší zákaz této okrajové praxe?

Vztahy mezi příbuznými mají i své zastánce. „Pošli tenhle podcast svému sexy bratranci nebo sestřenici a pozvi je na rande,“ říká v pořadu BBC s názvem „Je opravdu tak špatné vzít si svého bratrance nebo sestřenici?“ moderátorka Mona Chalabiová. „Je v pořádku chodit se svým bratrancem nebo sestřenicí a musíme rozbít právní rámce, které toto stigma posilují,“ zakončuje díl.

Koncem září zase vyvolal pozdvižení článek vydaný na stránkách britské Národní zdravotní služby (NHS), který popisoval i plusy sňatku mezi bratranci a sestřenicemi jako „silnější podpůrné systémy širší rodiny a ekonomické výhody“. Podporovatelé svazků mezi příbuznými tvrdí, že negativní zdravotní dopady na děti se přeceňují. Zatímco u dítěte, které pochází z nepříbuzenského svazku, je zhruba dvou- až tříprocentní šance, že bude trpět genetickými nemocemi, u potomka bratrance a sestřenice jsou to čtyři procenta až šest procent. To je zhruba stejná pravděpodobnost jako výskyt genetických nemocí u dětí matek starších 34 let. Negativně mohou děti ovlivnit i třeba konzumace alkoholu a kouření během těhotenství. Nic z toho není zakázané, proč tedy zakazovat i manželství mezi bratranci a sestřenicemi?

Zastánci manželství mezi příbuznými tak tvrdí, že odpor proti němu je založen na rasismu a eugenice, jelikož tento typ svazku je rozšířen převážně mezi přistěhovalci z muslimských zemí. Zatímco ve většinové populaci je počet příbuzenských svazků minimální, v Evropě běžně méně než jedno procento, jedná se o běžnou praxi v muslimském světě, kde se míra pohybuje mezi 20 až 50 procenty.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.