Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury? O evropském nařízení o digitálních službách

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii.

Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit. V květnu letošního roku kvůli tomu Evropská komise Českou republiku spolu s několika dalšími zeměmi zažalovala u Soudního dvora EU.

V Salonu Echa o problematice diskutovalo právnické trio Miroslav Crha, vedoucí oddělení lidských práv, koordinace, adaptace a integrace na Úřadu vlády ČR, Jan Gregor, advokát a místopředseda organizace Aliance pro rodinu, a Jan Hořeňovský, ředitel Institutu H21 a vědecký pracovník na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Pánové, mohli byste na úvod říct, jak DSA jako takové vnímáte, co to vůbec je a jak se zároveň stavíte ke schvalování zmiňovaného zákona? Začněme s hlasem Úřadu vlády.

Crha: Považuji jednoznačně za přínosné, abychom ten zákon schválili. Samozřejmě je to rozsáhlý legislativní materiál, prošlo to řadou kompromisů, asi se shodneme, že to nebude ve všem perfektní. Ale ten celkový přínos tam vnímám. A to zejména proto, že DSA není nový systém toho, co by bylo zakázáno nebo povoleno na internetu. Je to systém, jenž určuje, jak efektivně naplňovat stávající režim odpovědnosti, kterou platformy jako například sociální sítě už mají. Protože víme, nebo aspoň si to myslím, že je tu opravdu ten Divoký západ. Máme možnost se přesunout k transparentnosti, pravidelně vyhodnocovat rizika, jež sociální sítě a další platformy představují pro naši společnost, a v koordinaci mezi úřady, platformami a uživateli společně hledat řešení.

Gregor: Vnímám, že DSA má svá pozitiva. Ten Divoký západ byl neskutečný, v tom naprosto souhlasím. Mnoho z nás zažilo různé hrozby vymazání profilu. Znám i lidi, jimž se to reálně stalo, aniž jim bylo jakkoli odůvodněno proč. My jako Aliance pro rodinu jsme s profilem také měli problém, protože jsme čelili masivnímu nahlašování. A tím pádem beru, že jde o nástroj, jak zjednat pořádek. Ďábel je ale skrytý v detailu a to nařízení přináší mnoho otazníků, určitě bych nebyl jednoznačně pozitivní. Podle DSA lze třeba pozastavit viditelnost nebo i smazat profil na základě oznámení o nezákonném obsahu. Ale ten nezákonný obsah může být jakýkoli v rámci Evropské unie napříč státy. To nás trápí především vzhledem k hate speech, neboť v EU je velmi široké spektrum toho, jak jsou potírány nenávistné projevy, jež jsou definovány strašně gumově. Česká republika má sice ve svém trestním zákoníku také paragraf o podněcování k nenávisti, ale naštěstí zatím není extenzivně vykládán nebo využíván orgány činnými v trestním řízení. DSA tak otvírá prostor pro to, aby ze zahraničí bylo oznamováno, že se v České republice někdo dopouští podněcování, což může být reportováno skrz Europol českému státnímu zastupitelství a policii. Tím pádem je to obrovský prostor pro otevření strategických litigací (rozhodčích a soudních řízení – pozn. red.) a posunutí naší trestní politiky, která bude omezovat svobodu projevu.

Hořeňovský: Moje pozice bude někde mezi kolegy. Přijde mi, že DSA je jakýsi nedokonalý pokus regulovat prostředí, které tu vzniklo v posledních patnácti letech, a souhlasím, že tam jsou jak dobré, tak špatné věci. Jako problematickou vnímám povinnost platforem zohledňovat velmi široce vymezená systémová rizika, například negativní dopad na občanský diskurz. Přišlo by mi jako užitečné také zpřesnit, co znamená ten nezákonný obsah. Zároveň je ale třeba rozlišovat, co dělá DSA, jež z velké části platí už teď, a co bude dělat ČTÚ jako národní koordinátor. Regulací těch velmi velkých on-line platforem se náš úřad nikdy zabývat nebude, to se už nyní děje z Bruselu, případně z Irska. ČTÚ bude mít pravomoci hlavně u menších českých platforem; a jak ten úřad znám, bude svou roli vykonávat profesionálně, kompetentně a neutrálně, není nijak ideologicky zatížený. Prováděcí zákon je vlastně dost technická norma, která k problematickým aspektům DSA nic moc neříká a nemůže je ovlivnit. To je primárně nutno revidovat na evropské úrovni. Nicméně to, že nemáme implementační zákon, zároveň znamená, že se českým uživatelům výrazně omezuje přístup k benefitům regulace a k možnosti domoci se práva, a to i u těch velkých platforem.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.