„‘Hamás považuje humanitární pomoc za svou nejdůležitější měnu,’ řekl muž z Deir al-Balah v centrální části Gazy, který pomáhá řídit distribuci pomoci.
Foto: Gaza Humanitarian Foundation
1
Francie zvažuje, že kvůli zlepšení stavu veřejných financí zruší dva státní svátky. Podle premiéra Françoise Bayroua by se tím ušetřilo několik miliard eur. V Č ...
Situace v Gaze je strašná. Až to 25 států nevydrželo a vyzvalo k okamžitému ukončení války. Později se připojily další tři. V České republice to vyvolalo pozdvižení. Proč se nepřipojila naše vláda? Vláda se ocitla v defenzivě. Argumentuje hlavně tím, že k podpisu nebyla přizvána a že ani Česko nepodporuje všechny kroky Izraele. To, že výzvu přivítalo teroristické hnutí Hamás, by mělo být první nápovědou, že situace je značně složitější.
V Gaze opravdu je humanitární krize. Světová média, humanitární organizace, politici i aktivisté z ní viní Izrael. V podstatě tvrdí, že izraelská armáda se plánovitě snaží Gazu vyhladovět. O distribučních centrech provozovaných organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF) mluví opovržlivě. Odmítají údajnou militarizaci vojenské pomoci. Mnozí naznačují, že centra jsou v podstatě pasti, kam Izraelci nalákají Palestince a pak jich jen tak z plezíru několik desítek postřílí.
Základní tragédií Gazy je Hamás. Ten tuto válku rozpoutal a odvlekl 251 rukojmích do tunelů pod Pásmem a vzal si zbytek obyvatelstva Gazy jako živý štít. Izrael nebojuje proti nepříteli, který se chová jako regulérní armáda. Ta se snaží počet civilistů, aspoň těch na své straně, minimalizovat. Pro Hamás je každý mrtvý Palestinec PR vítězstvím v mediálním boji proti Izraeli. I to je důvod mnoha mrtvých v Gaze. Hamás uvádí okolo 60 tisíc. Otázka je, nakolik mu lze věřit a kolik z nich jsou ozbrojenci Hamásu. Sám se přitom neštítí vůbec ničeho.
Je neustále připomínáno, že Izrael jako okupační mocnost má podle mezinárodního práva povinnost postarat se o lidi pod svou správou. Gaza ale není typické okupované území. I když to OSN a další organizace popírají, humanitární pomoc slouží k udržení Hamásu u moci.
Dne 21. června deník The Washington Post zveřejnil zajímavý článek s titulkem „Hamás čelí finanční a administrativní krizi v důsledku poklesu příjmů“. Jak k tomuto poklesu příjmů došlo? Protože Hamás již nemůže okrádat humanitární organizace.
„Podle obyvatel Gazy a současných i bývalých izraelských a zahraničních úředníků se Hamás na počátku války spoléhal na daně uvalené na komerční zásilky a zabavování humanitárního zboží. Podle obyvatele Gazy, který pracoval na hranicích, civilní pracovníci Hamásu pravidelně prováděli inventuru zboží na hraničním přechodu Rafah, dokud nebyl loni uzavřen, a na hraničním přechodu Kerem Šalom, i když ten byl pod kontrolou izraelské armády. Prohlíželi také sklady a trhy. Většina Palestinců, s nimiž byl pro tento článek veden rozhovor, hovořila buď pod podmínkou anonymity, nebo s podmínkou, že bude uvedeno pouze jejich křestní jméno, z obavy před odvetnými opatřeními Hamásu,“ stojí v jedné klíčové pasáži.
„Hamás profituje ‚zejména z pomoci, která ho nic nestojí, ale jejíž ceny zvyšuje‘, řekl stavební podnikatel z Gazy, který během války pracoval na hraničních přechodech v Gaze. Za téměř dva roky, řekl, viděl, jak Hamás pravidelně vybírá 20 000 šekelů (asi 6000 dolarů) od místních obchodníků a vyhrožuje jim zabavením nákladních vozidel, pokud nezaplatí. Vzpomněl si, že úředníci vlády vedené Hamásem několikrát řekli, že ho zabijí nebo označí za spolupracovníka Izraele, pokud nebude spolupracovat s jejich požadavky na odklonění pomoci. Řekl, že to odmítl. Dodal však, že zná alespoň dva řidiče nákladních vozidel s pomocí, kteří byli podle jeho slov zabiti Hamásem za to, že odmítli zaplatit,“ píše The Washington Post dále.
„‚Hamás považuje humanitární pomoc za svou nejdůležitější měnu,‘ řekl muž z Deir al-Balahu v centrální části Gazy, který pomáhá řídit distribuci pomoci. Uvedl, že zatímco většina obyvatelstva musela shánět vodu a jídlo, lidé spjatí s Hamásem dostali bedny s humanitární pomocí, které byly určeny k širší distribuci,“ reportuje list.
To je základní část skládačky toho, co se děje v Gaze. Hamás zneužíval humanitární dodávky. Zřízení distribučních center Gaza Humanitarian Foundation je součástí snahy vyrvat humanitární dodávky zpod kontroly Hamásu. A Hamás je z toho evidentně nervózní. Hamás vyhrožuje těm, kdo s GHF budou spolupracovat. GHF tvrdí, že zabil osm jejich pracovníků.
Bohužel se nedá říct, že by GHF byla nějakým zářným úspěchem. Distribuce jídla je často chaotická a kapacitně nestačí. Zároveň ale nejde o žádnou důmyslnou past na střílení Palestinců. Uvádí se, že při čekání na jídlo zemřelo přes 800 lidí. Informace o údajných masakrech znovu pochází od institucí napojených na Hamás. Často se v titulcích objevují senzační zprávy, že lidé byli postříleni ve frontě na jídlo. Ve skutečnosti k těmto přestřelkám často dochází, když se lidé nedrží vyznačených tras. Izraelci tvrdí, že maximálně střílí varovné výstřely. To podporuje i nedávný článek deníku Ha’arec. V anglické verzi nejmenovaný izraelský voják tvrdí, že dostal rozkaz střílet do davu. V původní hebrejské verzi ale říká, že dostal rozkaz střílet nad dav.
To neznamená, že v nastalém chaosu nemůže dojít k tragédii. Vojáci také nejsou cvičeni ke zvládání velkého počtu lidí. Příkladem je „krvavá neděle“ v roce 1972 v Severním Irsku, kdy britští parašutisté začali pálit do protestního pochodu a zabili 14 lidí. Jeden z důvodů byl, že vojáci nebyli zvyklí na policejní práci, kterou je kontrola velkého počtu lidí, a zareagovali po svém. Není vyloučeno, že mohlo dojít k něčemu podobnému. Ale představa cíleného střílení Palestinců jdoucích si pro humanitární pomoc prostě nedává smysl. Jedná se o klíčovou součást strategie na porážku Hamásu. Izrael chce, aby Palestinci distribuci důvěřovali. Každá podobná tragédie tuto důvěru podrývá a zvyšuje mezinárodní tlak. K těmto zprávám je tedy třeba přistupovat maximálně opatrně.
A nakonec jsou tu otázky ohledně role OSN. Momentálně v Gaze stojí asi 950 náklaďáků s humanitární pomocí, kterou ale nikdo nedistribuuje. „Hlavní překážkou pro udržení plynulého toku humanitární pomoci do Pásma Gazy zůstává úzké hrdlo při sběru pomoci, a to navzdory aktivním snahám Izraele o zvýšení počtu nákladních vozidel s pomocí, která do této oblasti vjíždějí,“ uvádějí izraelské úřady. GHF nabídla humanitárním organizacím OSN pomoc při distribuci této pomoci. OSN ale odmítá s GHF spolupracovat z principu. Možná by OSN mohla v tomto případě odložit své principy stranou. Nicméně v podstatě přiznává, že hlavní problém není nedostatek potravin, ale jejich distribuce. Izrael viní z obstrukcí.
Vše ale směřuje k prapůvodnímu problému, kterým je Hamás. Ten byl podle všech vojenských měřítek naprosto poražen. Regulérní nefanatická armáda by se již dávno vzdala. Hamás je připraven bojovat do posledního Palestince. Hlad v Gaze mu vyhovuje, protože ví, že zvyšuje mezinárodní tlak na Izrael. Je to rakovina, která ničí vše, čeho se dotkne. Jeho kapitulace a propuštění rukojmích bude Izraeli, Gaze i celému světu jen ku prospěchu.
Čímž se dostáváme zpět k výzvě 25 států. Nemohla přijít v horší dobu. V pondělí to vypadalo, že příměří je na spadnutí. Izrael přijal podmínky, čekalo se na potvrzení od Hamásu. Pak přišla výzva a mediální pozdvižení. Hamás vycítil, že tlak na Izrael stoupá. Příměří odmítl a stáhl již dohodnuté pasáže. Včera večer vyjednávání ztroskotalo. Čili signatáři dosáhli přesného opaku, než o jaký se snažili. Gratulujeme.
00:01
