Wildersův výbuch jako varování ostatním protestním stranám

KOMENTÁŘ

Wildersův výbuch jako varování ostatním protestním stranám
Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám.

PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice. Až v listopadu 2023 volby vyhrála a po dlouhých vyjednáváních se podařilo sestavit vládu. Sám Wilders se nestal členem kabinetu. Do premiérského křesla usedl bezpartijní bývalý šéf rozvědky Dick Schoof. Wildersovo vítězství se považovalo za první vlaštovku populistické vlny na kontinentě. Pád nizozemské vlády ale ukazuje, že je mnohem těžší vládnout než neustále kritizovat z opozice.

 

Wilders oznámil odchod z koalice poté, co předložil svým partnerům desetibodový plán na reformu politiky. Ti to odmítli, a PVV se tak poroučela z vlády. Wildersovi kritici tvrdí, že nejde ani tak o principiální stanovisko, jako spíš o poslední pokus, jak si zachránit kůži. Ostatní strany byly údajně připraveny pokračovat ve vyjednávání a žádosti o azyl v první čtvrtině roku klesly o polovinu v porovnání s rokem 2024. Pravým důvodem tak má být klesající popularita PVV v průzkumech.

Pokud by Wilders čekal s vyvoláním předčasných voleb déle, riskoval by, že se do vlády už nikdy nepodívá. Proto se rozhodl k velkému hazardu. Momentálně se PVV pere o první místo se středopravicovou VVD a levicovou koalicí Strany práce a Zelené levice Franse Timmermanse. Partaje dělí v průzkumech jeden procentní bod. PVV je nyní na 20 %, volby vyhrála s 24 %, ale pád je o to strmější, že na začátku roku 2024 byla v průzkumech na 33 % a od té doby jde dolu.

Pravda je, že sporů ve vládě bylo více, nejen ohledně imigrační politiky, ale také třeba kvůli podpoře Ukrajiny a přístupu k Izraeli. Nikdo jí tak nevěstil dlouhé trvání.

Problém pro PVV je ten, že když senzačně vyhrála volby, na prvním místě Nizozemce trápila právě migrace. Nyní je to bytová krize a stav zdravotnictví. Návrhy na řešení předložené PVV jsou ale nepopulární. Dlouhé setrvání v opozici se také podepsalo na ministrech za PVV, kteří působí nezkušeně a neschopně. Navíc Wilders je ekonomický thatcherista, zatímco jeho elektorát je ekonomicky spíše vlevo. Volil ho na protest proti zavedeným stranám a migraci. Nyní usoudil, že PVV ostatní aspekty vládnutí nezvládá.

Kdyby Wilders znovu vyhrál, třeba se tentokrát lépe připraví. Mohl by třeba trvat na premiérském křesle pro sebe, fakt, že vládě nepředsedal, byl pro PVV velký hendikep.

Zároveň je to ale varování pro ostatní protestní strany. Jenom být proti mainstreamu k úspěšnému vládnutí nestačí. Lidé budou úspěch měřit podle toho, jestli se zvýší životní úroveň. To, že úspěšně kritizujete selhání ostatních vlád, neznamená, že vám lidé odpustí, pokud sami povládnete špatně. Je pravda, že zavedené strany se v posledních desetiletích po celé Evropě příliš nepředvedly. To však neznamená, že jejich odpůrci mají řešení. Možná také proto, že jednoduchá řešení v některých případech prostě neexistují.

×

Podobné články