Toulouse, město napudrovaného býka

FOTOBLOG

Toulouse, město napudrovaného býka
Na cestu do Toulouse jsem se připravoval četbou odborné literatury. Tak jsem se dočetl, že „město Toulouse je veskrze prolhané a záludné..., píše Jiří Peňás. Foto: Jiří Peňás
5
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Naše paní, která prošla ohněm

KOMENTÁŘ

Ačkoliv je Francie oficiálně sekulární stát, na otevření rekonstruované Notre Dame nesměl prezident Emmanuel Macron chybět. Nechyběla ani řada dalších lidí, vče ...

00:09

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Na cestu do Toulouse jsem se připravoval četbou odborné literatury. Tak jsem se dočetl, že „město Toulouse je veskrze prolhané a záludné, od prvopočátku svého založení, jak se tvrdí, bylo zřídka, či snad nikdy nebylo, prosto morové rány kacířství a prokleté nákazy, této kacířské zkaženosti, která přechází z otce na syna a rozlévá jed pověr a zkaženosti“. To znělo jako dobré doporučení, potíž byla snad jen v tom, že pocházelo ze začátku 13. století. Název onoho bedekru je Albigenská historie a sepsal ji latinsky kolem roku 1218 cisterciácký mnich Petr z kláštera ve Vaux-en-Cernay, účastník a kronikář křižácké výpravy proti albigenským, těm svérázným heretikům, jejichž centrem bylo toto nádherné jihofrancouzské město.

Za osm století se leccos změnilo, takže aktuálnost tohoto průvodce nebude vysoká. Nicméně pokud je zkaženost spojena s hodnotami příjemného bytí, kultivované zahálky a schopnostmi savoir vivre, tedy jak si užívat krás života a kochat se rafinovanostmi vyspělé městské civilizace, pak ano, pak se mi opravdu Toulouse jevilo jako ideálně zkažené.

 

Zkažené, rozkošnické, hédonistické, takže ideální oběť nějaké další výpravy, nejspíš nyní z jiné strany, neboť fanatiků je vždycky dost a vždy je také dost těch, kteří jim otvírají dveře. Já totiž, když se ocitnu, není to zas tak často, ve Francii, v té sladké zemi, tak po celou dobu trnu, jak dlouho ta nádhera a sladkost ještě vydrží, jak dlouho se ta životu a jeho krásám, jemnostem i složitostem vstřícná civilizace udrží aspoň v té podobě, v jaké ji lze stále ještě nalézt. Myslím si totiž, že nejcennější nejen na Francii, ale na celé Evropě je její rozmanitost a pestrost, ale ta má původ a kořeny vždy lokální a historické, vždy je ta mnohost spojena s nějakou místní silou a tradicí, vždy je založena a uchovávána v genech generací vytvářených na místě a po staletí, tady na evropském západě po tisíciletí, udržovaných, kultivovaných, obohacovaných, ale vždy nějak originálních, původních, nepřivezených, ale vrostlých a vyrostlých z dané půdy. Tím spíš z půdy tak speciální, jako je ta francouzská.

Ta dala vzniknout městům jako Toulouse… Byl jsem tam poprvé a schválně jsem si to město neprohlížel na internetu, protože jsem chtěl být překvapen. Ale to, že se mu říká la ville rose, růžové město, mě neminulo. A opravdu to musím potvrdit. Skoro celé je totiž vybarvené do narůžovělé, načervenalé či narezlé barvy, někdy přímo rudé, té se v jižní Francii říká crépi, což je rezavě červená barva, vyrudlá působením mistralu. Typický a převládající materiál, z něhož je Toulouse je vystavěno, jsou malé červené cihly, tím poněkud připomíná města holandská nebo severoněmecká, ale zároveň je to všechno jaksi jižansky sytější a zemitější, přitom hravější a elegantnější.

Nejdřív vás ta nečekaná zabarvenost překvapí, pak se už noříte do nevtíravé nádhery ulic a uliček, malých i větších náměstí, přichystaných pro vysedávání, zevlování a slunci vystavování, všechno je v tom odstínu skořice nebo perníku udržováno v rovnováze mezi pečlivostí a ležérní svobodou. Pozoruhodná je jednota stylová. Člověk si znovu uvědomí, že pocit z krásného města není vytvářen nějakými izolova