Kanadská armáda se chystá na partyzánskou válku s USA. Inspirovali se u Tálibánců

Kanaďané s připravují na válečný konflikt s nejsilnějším členem NATO a svým jižním sousedem, se Spojenými státy. Počítají přitom, že povedou proti americké armádě „partyzánskou válku“. Kanadská armáda v posledních měsících vytvořila čistě teoretický model možného amerického vojenského útoku na Kanadu a způsobů, jak by se země javorového listu mohla bránit. Podle dvou vysoce postavených vládních zdrojů by v takovém scénáři Ottawa nepočítala s klasickou obranou, ale s dlouhodobým vyčerpávajícím odporem inspirovaným partyzánskými metodami známými z Afghánistánu. Jednalo by se o obranu „napadni a uteč“, která využívá drony, přepadení, sabotáže a rychlé údery proti okupačním silám. Kanada totiž nemá dostatek techniky a vojáků. Nutno dodat, že americká invaze není pravděpodobná, píše nejvlivnější kanadský deník The Globe and Mail.

Jde o první podobné modelování za zhruba sto let. Nejde přitom o operační plán, ale o analytické cvičení, které má pomoci armádě pochopit krajní bezpečnostní scénáře. Vládní úředníci i oslovení experti zároveň zdůrazňují, že skutečný americký útok považují za krajně nepravděpodobný. Nicméně podobné uvažování dál anticipuje rozklad NATO, o kterém se americký prezident Donald Trump vyjadřuje často s despektem.

Podnětem k úvahám o partyzánské válce je podle kanadských médií zhoršující se politická atmosféra ve vztazích se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí Grónska a Kanadu v minulosti označil za potenciální „51. stát“ Spojených států. Grónsko přitom leží až za Kanadou. V americké administrativě i v jejím okolí zaznívají výroky o údajné zranitelnosti Kanady v Arktidě a o oslabení její obrany.

Nutno dodat, že Trump už po svém znovuzvolení v roce 2024 opakovaně označoval Kanadu za 51. stát USA a tvrdil, že případné připojení by bylo pro Kanadu výhodné. V noci na úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil digitálně upravený snímek, na němž hovoří se světovými lídry v Oválné pracovně, kde je umístěna velká mapa zobrazující Kanadu jako součást USA.

Na to konto se vyjádřil i Trumpův bývalý stratég Steve Bannon. Ten uvedl, že se Kanada „rychle mění a stává se nepřátelskou vůči Spojeným státům.“ Model kanadských ozbrojených sil vychází z předpokladu, že by americká armáda byla schopna během několika dnů až týdne ovládnout klíčové strategické body na jihu země i na pobřeží. Kanada podle zdrojů nemá dostatek techniky ani personálu, aby se mohla dlouhodobě bránit konvenčním způsobem.

KOMENTÁŘ: Ta hrůza, ruší se daň z mobilu

Odpovědí by proto byla nekonvenční válka „napadni a uteč.“ Malé jednotky pravidelné armády i ozbrojení dobrovolníci by využívali přepadů, sabotáží, dronů a rychlých úderů proti okupačním silám. Inspirací jsou taktiky afghánských mudžáhidů proti sovětským vojskům v 80. letech i pozdější postupy Tálibánu proti americkým a spojeneckým silám, mezi nimiž působili i Kanaďané.

Cílem takového odporu by nebylo porazit Spojené státy v klasickém smyslu, ale učinit okupaci extrémně nákladnou a politicky neudržitelnou. Podle jednoho ze zdrojů by se počítalo s vysokými ztrátami útočníka a s dlouhodobým tlakem na jeho logistiku a morálku. Dva vysocí vládní úředníci uvedli, že vojenští plánovači modelují americkou invazi z jihu a očekávají, že americké síly překonají strategické pozice Kanady na souši i na moři do týdne a možná i do dvou dnů.

Kanadští představitelé zároveň upozorňují, že vztahy s americkou armádou zůstávají na pracovní úrovni dobré. Obě země nadále spolupracují v rámci systému NORAD a na projektech kontinentální obrany proti hrozbám z Ruska a Číny. Model americké invaze by podle expertů připadal v úvahu až v momentě, kdy by Spojené státy tuto spolupráci jednostranně ukončily.

V úvahách se objevuje i role spojenců. Kanada je zakládajícím členem NATO a v krajním případě by se mohla opřít o podporu evropských zemí, Británie či Francie, tedy států disponujících jadernými zbraněmi. Podle vojenských analytiků by americká armáda navíc čelila zásadnímu problému: nemá kapacity k dlouhodobé kontrole obrovského území a všech hlavních kanadských měst.

Bývalí generálové oslovení kanadskými médii se shodují, že samotná myšlenka americké invaze je těžko představitelná, ale současně považují za nezbytné, aby Kanada výrazně posílila obranu, zejména v severních oblastech a podél hranice. Už jen schopnost klást odpor by podle nich mohla sehrát významnou odstrašující roli.