Bratři rivalové i rozvedení manželé. Nová sněmovna přináší zajímavé kombinace poslanců

Letošní volby do Poslanecké sněmovny přinesly jasného vítěze – hnutí ANO zvítězilo ve všech krajích mimo Prahu, kde dominovala koalice Spolu. Do Sněmovny se dostalo šest uskupení a mezi zvolenými poslanci jsou jak zkušení zákonodárci, tak nové tváře, přičemž pozornost upoutaly i osobní příběhy některých poslanců, například bratrů Okamurových a bývalých manželů.

Letos se poprvé v historii samostatné České republiky stalo, že celkový vítěz voleb ANO vyhrál ve všech krajích a unikla mu jen Praha, kde dominovala koalice Spolu. Hlavní město tak pokračuje v dlouholeté tradici, podle níž zde vítězí strany hlásící se k pravici či pravému středu. Jedinou výjimkou byly volby v roce 2017, kdy hnutí ANO vyhrálo ve všech 14 krajích, tedy i v Praze. Byl to ale zatím jediný případ, kdy by některá kandidátka opanovala všechny regiony v ČR.

ANO ve volbách zvítězilo po osmi letech, i v roce 2021 ale bylo hnutí vedené Andrejem Babišem možno považovat za vítěze. Získalo totiž 72 mandátů, o jeden více než koalice Spolu, která ale měla vyšší procentní zisk. Kromě těchto dvou uskupení byla vítězem voleb do Sněmovny už jen ČSSD (nyní SOCDEM), která dominovala čtyřikrát v letech 1998, 2002, 2010 a 2013, a občanští demokraté. Ti zvítězili třikrát - 1996, 2006 a také ve volbách v roce 1992 do České národní rady, která se přeměnila v první Poslaneckou sněmovnu samostatné ČR.

První ANO a druhou koalici Spolu letos dělí zhruba 11 procent, což je výrazný rozdíl oproti roku 2021, kdy byl rozdíl pouhého 0,7 procentního bodu což byl vůbec nejmenší rozdíl mezi vítězem a druhým subjektem v historii voleb do Poslanecké sněmovny. Těsně zvítězila také v roce 2013 ČSSD před hnutím ANO (o 1,8 procenta) a o tři roky dříve ČSSD nad ODS (o 1,86 procenta). Před osmi lety zaznamenalo vítězné ANO rekordní náskok před druhou ODS, dělilo je zhruba 18 procent. V roce 1992 ve volbách do České národní rady měla ODS před druhým Levým blokem náskok 15,7 procenta.

Do Sněmovny se letos dostalo šest kandidujících subjektů, což je relativně běžný počet, v roce 2021 byly jen čtyři (stejně málo jich bylo jen v roce 2002). Rekordní byly v tomto směru volby v roce 2017, kdy zasedli do poslaneckých lavic zástupci rekordních devíti kandidátek. Při volbách v červnu 1992, kdy se volilo ještě do České národní rady, pak dostalo své zástupce do Sněmovny osm kandidátek.

Nejvíc preferenčních hlasů letos dostal předseda vítězného ANO Andrej Babiš, lídr kandidátky v Moravskoslezském kraji. Jeho jméno na kandidátce zakroužkovalo přes 72.000 voličů. Druhý nejvyšší počet přednostních hlasů získal v Praze kandidující ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr., kandidoval za Spolu). Preferenční hlas mu dalo skoro 63.000 lidí, což ho v konečném výsledku posunulo ze třetího místa na kandidátce na první pozici. Před čtyřmi lety využívali voliči "kroužkování" mnohem méně. Nejvíce preferenčních hlasů získal předseda hnutí STAN Vít Rakušan (téměř 59.800), druhá byla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, (49.000) a třetí šéf ODS Petr Fiala (přes 38.500).

Ve Sněmovně usednou také po letošních po volbách bratři Tomio a Hayato Okamurovi. První z nich je šéfem hnutí SPD a poslancem je už od října 2013, druhého z nich, kandidujícího za Spolu, vynesly před čtyřmi lety k mandátu z 15. místa pražské kandidátky preferenční hlasy. Podobě tomu bylo i letos, kdy Hayato získal 30.000 preferenčních hlasů a poslancem se nejspíše stane i přesto, že kandidoval až ze 13. místa. Ve Sněmovně podle dosavadních výsledků zasednou i bývalí manželé Markéta Šichtařová ze Svobodných (kandidovala za SPD) a Vladimír Pikora, který vedl kandidátku Motoristů sobě v Ústeckém kraji. Jejich rozvod přitom před několika lety provázely ostré spory.