Vznikl sněmovní orgán pro svobodu slova. Je to spíše o vnímání, připouští zástupkyně ANO

Členové Ústavně-právního výboru si na středečním zasedání odsouhlasili čtyři pracovní orgány, úplně nově zřídili Podvýbor pro svobodu slova. Kdo v něm zasedne, by mělo být jasné začátkem února. S ideou přišla sněmovní koalice jakožto s odpovědí na – dle nich klesající – možnost vyjadřovat své názory. Podle opozice však právo nijak ohroženo není. Debata o zpřesnění verbálních trestných činů, co se nenávisti týče, není na stole.

Poslankyně a členka výboru Helena Válková pro Echo uvedla, že osobně pocit, že by v ČR nebyla svoboda slova, nemá. „Myslím si, že tady můžou říkat lidé, co chtějí. Samozřejmě ale musí respektovat současně i hranice, které jim trestní zákoník stanoví, a tam ty hranice jsou napsané celkem jasně s tím, že jsou určité mezní případy, kdy můžete zvažovat, jestli už ta hranice je překročena, nebo ne,“ sdělila redakci poslankyně s tím, že její názor nemusí být faktickým popisem reality. Sama se prý v kampani před volbami setkávala s tím, že voliči ANO jí sdělovali, že se bojí přiznat svou voličskou preferenci, neboť „by je mohli čekat nepříjemnosti“. To se dříve podle Válkové nedělo, a proto je podle ní – i právě činností podvýboru – potřeba napravit vnímání svobody slova u lidí.

„Tento podvýbor tady nikdy neexistoval. Chápu, že vládní koalice se tváří, že je tady nějakým způsobem svoboda slova ohrožována. To mi přišlo vždycky zcela absurdní v situacích, kdy tady ve sněmovně, často i v době, kdy byly v opozici, blábolí a říkají úplné nesmysly, přičemž pořád brečí, že je ohrožováno jejich právo,“ sdělil Echu šéf poslanců ODS Marek Benda s tím, že se rád do podvýboru rád přihlásí a zjistí, co zde zaznívá.

Podle poslance Karla Dvořáka (STAN) „vytváří vládní koalice problémy, které neexistují“. „Ten dojem, že tu není zajištěna svoboda slova a že tu panuje cenzura, vzbuzují právě strany současné koalice,“ uvedl bývalý náměstek na resortu spravedlnosti s tím, že to považuje za nebezpečné. „Zřízení toho podvýboru je pak součástí té taktiky, aby se nemuselo mluvit o reálných problémech této země. Svoboda projevu je zásadní hodnotou, kterou je potřeba chránit, ale oni, čímž myslím zejména zástupce SPD, nepochopili, že to neznamená právo být brán vážně,“ doplnil Dvořák.

Návaznost na konec stratkomu

Nový kabinet se netajil obratem kurzu v oblasti komunikace státu, kterou v minulém období nastavil nejprve Michal Klíma jako zmocněnec pro média a dezinformace a později Otakar Foltýn jakožto koordinátor strategické komunikace a který se projevil několika dosti kontroverzními výroky. Oba byli dlouhodobě terčem zastánců svobody slova i hnutí ANO, oba své funkce už opustili – Klíma ještě během vlády Petra Fialy (ODS), Foltýn těsně po volbách. Právě jedním z prvních kroků nového kabinetu Andreje Babiše (ANO) bylo zrušení stratkomu, který je dle nich nepotřebný. „My budeme komunikovat otevřeně,“ zdůvodnil premiér, proč dle něj strategická komunikace státu není v předešlé podobě zapotřebí.

V intencích toho, co jsme prožili v posledních letech, má probíhat i činnost podvýboru. Podle poslance Libora Vondráčka (za SPD) bude například dbát na to, aby případná blokace webů mohla být dána výhradně rozhodnutím nezávislého soudu, nikoliv na žádost politiků konajících dle informací tajné služby. K blokaci „dezinformačních“ stránek došlo v březnu 2022 v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Součástí práce podvýboru má být také kontrola nově vzniklých vládních funkcí v oblasti strategické bezpečnosti. Dle Vondráčka má bránit tomu, aby pod záminkou bezpečí státu nedošlo k žádným cenzurním zásahům. Národním bezpečnostním poradcem premiéra je exvelvyslanec Hynek Kmoníček, vládní zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost je poslanec ANO Robert Králíček.

Okamura: Lidé se nebudou bát mluvit

Založení podvýboru přichází den poté, co se na Mandátovém a imunitním výboru – kterému předsedá právě Válková – řešilo vydání k trestnímu stíhání premiéra Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). V minulosti Okamura zmiňoval v souvislosti s dle něj klesající úrovní svobody slova v ČR například případ výpovědi pro politologa a někdejšího českého velvyslance v Paříži Petra Druláka z Ústavu mezinárodních vztahů. Dle rozhodnutí soudu z roku 2024 byla výpověď z ledna 2023 neplatná. Profesor Drulák se přitom dlouhodobě prezentoval názory, které byly kritické vůči zahraniční politice tehdejší vlády Petra Fialy. Dalším příkladem porušování svobody slova byl dle třetího nejvyššího ústavního činitele případ učitelky Martiny Bednářové. Té minulý rok v říjnu potvrdil odvolací soud sedmiměsíční podmíněný trest za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině při výuce na základní škole. Součástí pravomocného rozsudku, proti kterému se Bednářová hodlala dovolat k Nejvyššímu soudu, je také tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti i další práce s dětmi a povinnost absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti.

Právě šéf vládního hnutí SPD po konci úterního jednání výboru, které proběhlo za zavřenými dveřmi, sdělil, že „bude bojovat za svobodu slova“ a že „za nové vlády se lidé nebudou bát mluvit“. O zbavení imunity a vydání ke stíhání žádá policie v souvislosti s Okamurou kvůli plakátům „chirurgové z dovozu“, které měly mít údajně dle kriminalistů xenofobní podtext. Okamura ale říká, že jde o jeho politický názor a že chtěl pouze burcovat před migrační vlnou, která ničí země západní Evropy.