Progresivisté vyklízejí pozice. V eurovolbách výrazně posílila pravice

VOLBY V EVROPĚ

Progresivisté vyklízejí pozice. V eurovolbách výrazně posílila pravice
Evropské volby, ilustrační snímek. Foto: Evropský parlament
1
Svět
Sdílet:

Pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených. Další progresivní frakce - Socialisté a demokraté - by měla na druhém místě mít 135 mandátů a přišla v EP o čtyři křesla. Na třetím místě je pak liberální Obnova Evropy. Konzervativní frakce ECR skončí s 71 mandáty a pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. U některých národních subjektů včetně hnutí ANO ještě není jasné, v jaké frakci skončí.

Středopravá EPP bude mít v novém Evropském parlamentu 191 mandátů, což je o 15 více než doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty (což je o čtyři méně). Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 83 mandáty, což je o 19 méně než v současném europarlamentu. Konzervativní frakce ECR by měla mít 71 mandátů a pravicová Identita a demokracie (ID) 57 křesel. Pro obě tyto politické skupiny to znamená posílení.

Výrazně si pohoršili Zelení, který by měli získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měli 72. Levice v EP (GUE/NGL) by podle odhadů měla získat o dva mandáty méně, než měla doposud, tedy 35. Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 50 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.

Posílení pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.

Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé unii 50,66 procent.

Francouzský prezident Macron v reakci na jasnou porážku své strany oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše předčasné parlamentní volby na přelom června a července. Vzestup pravice označil Macron za nebezpečí pro Francii. Podle odhadů ve Francii vyhrálo pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové se ziskem asi 32 procent hlasů. Hnutí Obnova prezidenta Macrona má okolo 15 procent.

Eurovolby v Německu se zhruba 30 procenty jasně vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě pak s asi 16 procenty skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze je se 14 procenty na třetím místě. Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz úspěch CDU/CSU v Německu označil i za vítězství v Evropské unii, protože kandidátku vedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl. Tak v komentářích hodnotí výsledky voleb do EP německá média. Radost vítězné německé konzervativní unie CDU/CSU podle nich kazí úspěch pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD), která se na východě země stala nejsilnější stranou a na celoněmecké úrovni druhou největší politickou silou

Výsledky napříč Evropou se různí

Výrazné vítězství v Itálii slaví premiérka Meloniová. Po sečtení skoro 95 procent okrsků její strana Bratři Itálie vede s 29 procenty preferencí. Kolem devíti procent preferencí mají Meloniové koaliční partneři Liga vicepremiéra Mattea Salviniho a strana Vzhůru Itálie. Přes 24 procent hlasů dostala opoziční Demokratická strana a dalších 6,6 procenta hlasů mají její spojenci z Aliance levice a zelených. Prakticky všichni představitelé těchto stran tvrdí, že ve volbách uspěli. Nespokojení s výsledkem jsou jen představitelé Hnutí pěti hvězd, které se zastavilo těsně pod deseti procenty preferencí.

Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi.

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána získala 43,5 procenta hlasů a proti minulým volbám si pohoršila. Nejsilnější opoziční strana TISZA má 31 procent, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.

V Polsku vyhrála Občanská koalice premiéra Donalda Tuska se ziskem 38,2 procenta před opozičním uskupením Právo a spravedlnost (PiS), které podpořilo 33,9 procenta hlasujících, ukázaly odhady. Na třetím místě za dvojicí dominantních sil polské politické scény, mezi nimiž se v předvolebních průzkumech rozdíl pohyboval v rozmezí statistické chyby, bude zřejmě pravicová Konfederace s 11,9 procenta. Následuje centristická Třetí cesta s 8,2 procenta a Levice se 6,6 procenta.

Volby v Rakousku těsně vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 24,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. S odvoláním na předběžné výsledky to oznámila agentura APA. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála.

Ve Španělsku zvítězili opoziční lidovci (PP) se ziskem 34,2 procenta hlasů před vládními socialisty (PSOE) s 30,2 procenta. Ukazují to předběžné výsledky, o nichž informuje server listu El País. Pro Lidovou stranu výsledek znamená zisk 22 z celkem 61 křesel vyhrazených Španělsku. Při volbách v roce 2019 dosáhla jen na 12. Španělská socialistická dělnická strana premiéra Pedra Sáncheze zůstane na dosavadních 20 mandátech.

V Nizozemsku ve volbách do EP podle odhadů zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta před pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, pro níž hlasovalo 17,7 procenta voličů. Zisk téměř 18 procent je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, podle pozorovatelů velkým úspěchem. V současném EP totiž jeho strana žádného zástupce neměla, nyní by jich mohla mít sedm.

Řecké volby vyhrála pravicová vládní Nová demokracie (ND) se ziskem téměř třetiny hlasů. Na dalších dvou místech jsou s odstupem levicová uskupení SYRIZA a PASOK. V Chorvatsku uspělo centristické vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), v Bulharsku konzervativní Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB).

Evropské hlasování ve Švédsku podle předběžných výsledků vyhráli opoziční sociální demokraté s 25,1 procenta hlasů před vládní stranou Umírnění se 17,3 procenta. Překvapivě až čtvrtá je protiimigrační strana Švédští demokraté s 13,4 procenta. V Dánsku uspěla opoziční Socialistická lidová strana s 17,2 procenta před sociální demokracií premiérky Mette Frederiksenové s 15,6 procenta. Ve Finsku vyhrála vládnoucí Národní koaliční strana (KOK) – má 24,8 procenta hlasů.

Sdílet:

Hlavní zprávy