Test Nickem Fuentesem

KOMENTÁŘ

Test Nickem Fuentesem
Fuentes před pár dny dost sprostě zaútočil na manželku viceprezidenta J. D. Vance Ushu, která je Indka. Foto: Vice President JD Vance
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Test Nickem Fuentesem

KOMENTÁŘ

Sedmadvacetiletý Nick Fuentes, sám částečně mexického původu, je lídrem takzvaných groypers, skupiny mladých bílých (převážně) mužů, která nemá ráda Židy, Indy, ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Sedmadvacetiletý Nick Fuentes, sám částečně mexického původu, je lídrem takzvaných groypers, skupiny mladých bílých (převážně) mužů, která nemá ráda Židy, Indy, gaye a hromadu dalších skupin. Groypeři tvoří část trumpovské koalice, ale s jinými jejími součástmi se často dostávají do konfliktu. Fuentes před pár dny dost sprostě zaútočil na manželku viceprezidenta J. D. Vance Ushu, která je Indka, a mezi groypery a zavražděným Charliem Kirkem panovaly tak napjaté vztahy, že v prvních minutách po jeho zastřelení nebylo úplně jisté, zda jej nezavraždil právě nějaký fanatičtější groyper.

 

Vznik podobné skupiny se dal v podstatě čekat, protože společenské kyvadlo má tendenci jít z extrému do extrému. Po dlouhých letech, kdy se bílé mládeži říkalo, že se má jít stydět do kouta za svoji samotnou existenci, je asi nevyhnutelné, že se část z ní jaksi mentálně přepólovala do opačného směru a vzkřísila klasické rasové myšlení z doby jazzu, parních lokomotiv a Hitlera. Nicméně stane-li se tohle křídlo příliš silným, nebo spíš – vzhledem k tomu, jak dnes funguje světová síť – příliš viditelným, i kdyby žádnou reálnou sílu nemělo, může té pravici způsobit úplně stejné problémy, jaké způsobili fanatičtí „wokisté“ svým umírněnějším kolegům nalevo od středu. Jsou nechutní, umějí nahnat strach lépe než vyvolat sympatie a v dnešním pomíchaném světě je beztak nereálné hrát si na nějakou čistou rasu, ať už černou, nebo bílou. Ve Spojených státech už vůbec ne. Tam musí každý, kdo chce vyhrát, být schopen oslovit různé etnické skupiny, i když ne třeba všechny.

(Velice podobný jev teď uzrál i u našich severních sousedů v podobě strany Grzegorze Brauna, o níž psal v neděli Maciej Ruczaj.)

Zároveň je ale politický mainstream, ať už se za něj počítá cokoliv (a mainstream Trumpových republikánů se od mainstreamu republikánů v dobách Bushe a Romneyho liší hodně), v podstatě bezmocný v otázce, jak se takových souputníků zbavit nebo je aspoň trochu upozadit. Mají své komunikační kanály, svoje skupiny příznivců a svoji touhu provokovat. Veškerá ta snaha covidového období „deplatformovat“ různé jedince z různých, často banálních důvodů byla v podstatě evolučním tlakem, který přežili hlavně ti, kdo se umlčet nenechali. J. D. Vance tak sice mohl Fuentesovi upřímně vzkázat, ať se jde „nažrat hoven“, ale bylo to spíš zbožné přání než rozkaz. Jeho moc reálně to zařídit je nulová.

Jak tedy dopadne „test Fuentesem“ v následujících volebních cyklech, zatím nelze ani odhadnout.

 

×

Podobné články