Po AfD a Farageovi i Le Penová. Národní sdružení vede v průzkumu k možným předčasným volbám

Francouzský premiér François Bayrou koncem srpna oznámil, že 8. září vyzve parlament k hlasování o vyslovení důvěry. Tímto krokem se snaží získat podporu pro nepopulární rozpočet a škrty ve výdajích, informovala agentura Reuters. V průzkumu k předčasným volbám nyní vede strana Národní sdružení Marine Le Penové. Nedávno se ukázalo, že v průzkumech vedou další evropské protiimigrační národně orientované strany – Alternativa pro Německo či Reform UK Nigela Farage. Ten v posledním průzkumu vede dokonce drtivě a sáhl by si možná až na 400 mandátů.

Šéfka francouzské strany zelených Marine Tondelierová i Jordan Bardella, předseda pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, už oznámili, že jejich poslanci budou hlasovat proti Bayrouovi. Stejně se vyjádřila také radikálně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a komunisté. Podle strany zelených je premiérovo oznámení „v podstatě rezignací“, napsala agentura AFP.

„François Bayrou právě oznámil konec své vlády,“ napsal Bardella na svém účtu na sociální síti X. „RN nebude nikdy hlasovat pro důvěru vládě, jejíž rozhodnutí způsobují utrpení francouzského lidu,“ dodal.

Předčasné volby v zemi, která se ocitá ve stále větší politické, finanční a sociální krizi, tak visí ve vzduchu,

Podle nového průzkumu provedeného ve čtvrtek a pátek by strana Rassemblement National (RN) v prvním kole předčasných parlamentních voleb výrazně předstihla své soupeře a získala 31 % hlasů. Ve spojení s stranou Pravicová unie pro republiku Érica Ciottiho by RN mohla podle reprezentativního průzkumu Elabe, který byl proveden online pro BFMTV a La Tribune Dimanche, těžit z oslabení „republikánské fronty“ ve druhém kole.

Levice by v případě sjednocení získala 23,5 % hlasů. V případě rozdělení by aliance socialistů, ekologů a komunistů získala 16,5 % hlasů, zatímco radikálně levicová strana La France Insoumise (LFI) by získala 10 %. Ostatní levicové strany by získaly mezi 5 a 6,5 % hlasů. Centristický blok prezidenta Emmanuela Macrona Ensemble (složený z Renaissance, MoDem a Horizons) by byl velkým poraženým s pouhými 14 % hlasů, což je o téměř 7 procentních bodů méně než v roce 2024. Tradiční Les Républicains (LR) by získali 10,5 % hlasů.

Ve druhém kole by podle Le Figaro RN mohla těžit z méně silné republikánské fronty než v roce 2024. To odmítá 57 % voličů (31 % voličů Ensemble a 19 % voličů Nové lidové fronty). V roce 2024 tato republikánská fronta připravila RN o několik desítek poslanců ve druhém kole. Průzkum probíhal online od 28. do 29. srpna s reprezentativním vzorkem 1 678 lidí, včetně 1 563 registrovaných voličů.

Drtivá náskok Farage

Podobná situace je nyní v dalších evropských zemích, respektive u dalších stran, které jsou tvrdě proti migraci či evropské integraci. Deník Echo24 již v srpnu informoval „o šokujícím výsledku průzkumu volebních nálad agentury Forsa, o kterém psal německý server Die Welt. Pravicová Alternativa pro Německo by totiž se ziskem 26 procent byla na prvním místě, na druhém místě je pak CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. Jeho středová koalice se sociálními demokraty (SPD) je na novém minimu, dohromady by totiž oba subjekty získaly jen 37 procent hlasů. Pravdou nicméně zůstává, že AfD má v Německu prakticky nulový koaliční potenciál.

V únorových volbách do Spolkového sněmu získala CDU/CSU 28,6 procenta hlasů, zatímco AfD 20,8 procenta. Propad podpory byl po 100 dnech vládnutí pro Merzův kabinet horší než pro vládu předchozího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze jeho „semafor“. Samotná AfD na svém profilu na síti X hovořila o senzační zprávě. „AfD se v nedělním průzkumu veřejného mínění umístila na prvním místě. Kancléři Merzovi stačilo pouhých 100 dní, aby porušil každý jednotlivý volební slib. Prolhaný kancléř Merz skončil – Německo potřebuje AfD,“ píše strana na svém profilu.