Nové řízení u rozvodů ublíží dětem, kritizují odpůrci. „Já si myslím, že to posiluje děti,“ reagovala naopak Decroix

Rozvodová novela i po schválení budí vášně. Zákon, který má podle předkladatelů řadu rozvodů zjednodušit, může podle kritiků naopak ublížit dětem u konfliktních rozvodů. Obavy budí mimo jiné rozhodování o péči u nejmenších dětí. Nově totiž zavádí institut prozatímního rozhodnutí, který prodlužuje rozhodnutí soudu v akutních sporech o dítě z týdne až na tři měsíce. Kritici varují, že proti novému institutu se nelze odvolat a mluví o hranici ústavnosti, ministerstvo naopak tvrdí, že soud díky delší lhůtě může lépe vyhodnotit situaci v rodině a stále má rozhodnout bez zbytečného odkladu. Obavy vyvolává také rušení pojmů střídavá a výlučná péče a také to, jak budou nově probíhat rozhodnutí o péči, když v zákoně není jasně definována.

Rozvodová novela se připravovala tři roky a v červenci ji podepsal prezident Petr Pavel, účinná má být od ledna 2026. Novela, která se proslavila výslovným zákazem fyzických trestů dětí, přináší řadu zjednodušení, snížení soudních řízení sloučením rozvodového a opatrovnického řízení, snížení poplatků u soudu či konec odůvodňování rozvodu. To vše v případě, že se rozvádějící se manželé dohodnou. Končí také s termíny střídává či výlučná péče, to vše s cílem zjednodušit řízení a snížit možnost sporů mezi rozvádějícími se.

Kritika se však ozývá od rodičů, právníků či psychologů, kteří mají zkušenosti s vysoce konfliktními rozvody a spory o dítě.

PSALI JSME: Změny u rozvodů. Ozývají se kritici změn péče. „Zájmy dítěte jsou někde daleko vzadu“

„Nemohu se smířit s tím, že se z dítěte stává rukojmí konfliktního rozvodu, že je kojící matce nařizována střídavá péče, nebo že je dítě svěřováno rodiči s násilnými sklony. Stát se musí za všech okolností postavit na stranu dítěte – na stranu jeho bezpečí, jistoty a zdravého vývoje,“ uvedl poslanec Tom Philipp během nedávného kulatého stolu k novele v Senátu. Podle kritiků právě u nejmenších dětí, mohou změny mít závažné důsledky pro jejich vývoj.

Právě kvůli změnám v novele, které se týkají dětí v konfliktních rozvodech, se při finálním schvalování v Senátu vzedmula vlna odporu. Novela po tvrdé kritice prošla o pouhé čtyři hlasy. Část zákonodárců pak požaduje, aby novele byla odložena účinnost, což by mohla stihnout schválit nová Poslanecká sněmovna. Návrh na odklad účinnosti však při závěrečném hlasování neprošel. Kritici jako senátorka Hana Kordová Marvanová, poslanec Tom Philipp, či zástupci právníků se zkušenostmi ze sporných rozvodů upozorňují především na nový způsob rozhodování soudů v případě konfliktů o dítě.

Novela zavádí nový právní institut prozatímního rozhodnutí. To oproti dosud užívanému předběžnému opatření, ve kterém soudy musely rozhodnout během dvou až sedmi dnů a to na žádost jednoho z rodičů, má řadu nových znaků. Není proti němu možné podat klasické odvolání, soud ho může udělit až na tři měsíce a odvolat se může poškozený rodič až poté, co bude soud po třech měsících znovu záležitost posuzovat.

Ozývají se také kritici opatření především u nejmladších dětí, kdy i tři měsíce potenciálního odloučení, může mít na zdravý vývoj velký vliv. „Tři měsíce jsou v životě nezletilého dítěte velmi dlouhá doba a každé prozatímní rozhodnutí fakticky vytváří nový status quo. Proto je nezbytné, aby bylo přezkoumatelné a bylo možné se proti němu bránit,“ uvedla v Senátu advokátka, která se zabývá prozatímními rozhodnutími Michaela Dobrovičová.

Zákonodárci také u nového institutu upozorňují na nemožnost odvolání. „Nemáme v těchto možnostech možnost odvolání, Nejvyšší soud tak nebude sjednocovat (judikaturu poz. red).“ Poslankyně Helena Válková (ANO) také upozornila, že vzhledem k nemožnosti odvolání je opatření na hraně ústavnosti. Jedinou možností podle Válkové bude podávat ústavní stížnosti, což může vést k zahlcení Ústavního soudu.

Proti této kritice se postavila spoluautorka návrhu a současná ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Ta upozorňuje, že současná úprava, kdy se rozhodovalo během jednoho týdne, mohla vést k tomu, že soud rozhodl bez dotazování se například poškozeného rodiče. Nyní by měl delší, ale jasně vymezenou lhůtu využít i k dotazování se všech stran sporu. „Když bude vydáno prozatímní rozhodnutí, tak vy budete dotázán, jak tu situaci vidíte, jestli nejste schopen se na něčem domluvit. Stejně tak bude to dítě, když už bude vyspělé, dotázáno, kde chce bydlet. Zda je připraveno se do toho zapojit. Zároveň, ať už bude vydáno cokoliv, tak to bude vydáno na omezenou dobu. To znamená, že to není to předběžné opatření, které platí 3-4 roky, protože mezi tím se všichni soudí,“ hájí změnu Decroix.

Právnička Renáta Šínová, která se zabývá opatrovnickým soudnictvím a byla přítomna při představování novely na ministerstvu spravedlnosti, pak upřesnila fungování opravných opatření v tomto novém řízení. „Jednak když dáte věc k odvolacímu soudu, tak málokdy to skončí do tří měsíců u předběžného opatření. A proti prodloužení opatření už odvolání přípustné je. A pak je tam vždy návrh na zrušení, pokud pominou důvody toho opatření,“ uvedla Šínová.

Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že stále platí, že soudy mají rozhodovat bez zbytečného odkladu, mohu tak rozhodnout mnohem dříve a v případě například život ohrožující situace stále platí možnosti rozhodnutí v řádu dnů.

Konec střídavé péče

Novela také ruší termíny střídavá či výlučná péče a zavádí pojem rovnocenná péče. „Má to vyjádřit důležitost obou rodičů v životě dítěte, je to hodnotové vyjádření,“ uvedla Šínová.

Podle kritiků však toto ustanovení povede k nejednotnému rozhodování soudů v případě rozhodování o péči. V občanském zákoníku nyní bude uvedeno, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů a rodiče mají právo na rovnocennou péči o dítě. Novela však už neoperuje s pojmem nejlepší zájem dítěte. Právnička Markéta Chudáčková upozornila, že Úmluva o právech dítěte uvádí, že rodiče mají právo na rovnocennou péči dítěte, pokud je to v nejlepším zájmu dítěte. Soudy už také nejsou taxativně povinny řešit možné násilí v rodině, varují kritici. „Zaznívalo, že novela je znakem moderního rodičovství, bez ochrany dětí však znakem moderního rodičovství není, uvedla Chudáčková. Opuštění pojmů o péči a nejlepším zájmu dítěte kritizovala i poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že dojde k velké výkladové nejednoznačnosti u rodičovské zodpovědnosti a nejlepším zájmu dítěte. Nemáme konkretizované hranice, které by vám umožnily jednotný výklad,“ uvedla Válková.

Zástupci ministerstva spravedlnosti upozorňují, že přestože v samotném zákoně nejlepší zájmy dítěte zmíněné nejsou, vyplývají z dosavadních precedentů a komentářů Ústavního soudu. A vyplývají i z Úmluvy o právech dítěte. Taxativní určení nejlepších zájmů dítěte by podle podporovatelů novely mohlo účastníky řízení naopak poškodit. „V praxi by je telefonní seznam poškodil, vznikaly by otázky, proč je něco v tom seznamu výše či níže,“ uvádí Šínová.

Ta také upozornila, že rovnocenná péče neznamená rovnoměrná péče a v případě, že se rodiče nedohodnou, bude stále o rozdělení péče rozhodovat soud. A může rozhodnout o péči 50:50, ale i jiném poměru i klidně 100:0.

Ministryně Eva Decroix také reagovala na silnou kritiku některých zákonodárců. Upozornila, že debata se formou kulatých stolů či seminářů řešila tři roky, proběhlo řádné připomínkové řízení. Vyjádřili se i ti, kteří finální novelu ostře kritizují. Sama Decroix má z minulosti pracovní zkušenosti v oblasti rodinného práva. „Často si promítáme vlastní zkušenosti, etiku, dochází k emočnímu přenosu,“ komentovala spory v rodinném právu. Ale za novelu se jasně postavila. „Já si myslím, že to posiluje děti,“ uvedla Decroix a dodala, že s kritiky bude dále jednat.