Český letní paradox: Mzdy rostou, ale lidé neutrácí. Jídlo je pořád dražší

Češi vydělávají více, jejich spotřeba nicméně poněkud překvapivě oslabila. Podle Českého statistického úřadu vzrostly průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí o 7,8 procenta na 49 402 korun, po započtení inflace reálně o 5,3 procenta. Jde o nejlepší výsledek za poslední rok. Přesto se tento růst nepřetavil do vyšších útrat. Maloobchodní tržby v červenci vzrostly jen o 2,5 procenta meziročně, zatímco analytici očekávali růst přes čtyři procenta. V meziměsíčním srovnání dokonce klesly o 0,3 procenta.

„Spotřeba Čechů v červenci těžce zklamala, zejména ti chudší se začínají výrazněji bát propouštění. Tak špatná čísla ke spotřebě nikdo z expertů nečekal ani vzdáleně,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj je problém i v tom, že mzdy rostou rychleji u vysokopříjmových skupin, které mají nižší sklon ke spotřebě. „To může částečně vysvětlovat i slabá červencová čísla k maloobchodním tržbám,“ dodal Kovanda.

Kde lidé utráceli a kde šetřili

Červencová statistika ukazuje značné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Více peněz lidé nechali za pohonné hmoty (+8,3 %), kosmetiku (+7,9 %) a v lékárnách (+5,9 %). Dařilo se také internetovým obchodům a zásilkovým službám, které rostly o 6,7 procenta. Naopak tržby z prodeje potravin klesly o 0,9 procenta, obuv a oděvy ztratily 1,5 procenta a prodej počítačů a mobilních telefonů dokonce o více než pět procent.

„Maloobchod nečekaně zpomalil,“ shrnul hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Podle něj je ale předčasné z červencových dat vyvozovat obrat trendu: „Červencová data představují mírné zklamání, nicméně nevyvozovali bychom z nich velké negativní závěry. V průměru za celý letošní rok pak podle nás maloobchodní tržby míří k růstu v okolí čtyř procent.“

Podobně situaci hodnotí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Domácí poptávka je hlavním motorem současného růstu ekonomiky. V červenci si ovšem vzala oddechový čas,“ uvedl. Dodal, že růst mezd letos dosahuje téměř osmi procent, což by mělo domácí spotřebu dál podporovat, i když ji brzdí vysoká míra úspor.

Drahé potraviny a služby

Ekonomové se shodují, že významným důvodem slabší útraty jsou drahé potraviny. „Od nakupování odrazovaly i dražší potraviny,“ upozornil Petr Dufek z Banky Creditas. Analytici Raiffeisenbank zároveň poukazují na to, že v létě lidé utrácejí více za služby, například za dovolené či venkovní stravování, a méně v obchodech.

Inflace sice v srpnu zpomalila na 2,5 procenta, stále ale trápí domácnosti rychle zdražující služby. Ty stouply o 4,7 procenta, zejména kvůli rostoucím nájmům a cenám v pohostinství a ubytování. „Posledním ohniskem zvýšené inflace zůstávají ceny služeb. V srpnu se meziměsíčně zvýšily o 0,5 procenta,“ uvedl David Marek. Bez započtení zlevňujících energií by inflace činila 3,5 procenta.

Vyhlídky do dalších měsíců

Analytici předpokládají, že slabší červencová čísla byla spíše sezónním výkyvem. „Pomyslné karty jsou díky růstu reálné mzdy rozdány k tomu, aby se v české ekonomice dále zvyšovala spotřeba domácností a spolu s ní i maloobchodní tržby,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Naopak opatrnost domácností může přetrvávat. „Ochota utrácet bude ve druhé polovině roku nižší s tím, jak ekonomika narazila na cyklický vrchol,“ upozornil Jiří Pour z UniCredit Bank. Podle něj to naznačují i poslední průzkumy spotřebitelské důvěry, které ukázaly pokles kvůli horší finanční situaci domácností.

Přesto převládá názor, že domácí poptávka zůstane silná. Ekonomové pro letošní rok čekají růst maloobchodních tržeb kolem tří až čtyř procent.