Havlíček kritizuje odvolací soud kvůli Čapímu hnízdu. Ohledně vydání Babiše ANO a SPD mlží

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) nezpochybnil justici jako celek, ale ten odvolací senát Vrchního soudu v Praze. V České televizi to řekl stínový premiér Karel Havlíček (ANO), podle něhož neměl vrchní soud zavazovat Městský soud v Praze v kauze Čapí hnízdo svým rozhodnutím. Havlíček, stejně jako šéf poslanců SPD Radim Fiala, nechtěli jasně odpovědět na otázku, zda by vydali Babiše ke stíhání, pokud o tom bude muset příští sněmovna přikročit.

Předseda ANO tento týden ve sněmovně řekl, že ekonomický znalec Vítězslav Hálek svým posudkem kauzu Čapí hnízdo účelově vykonstruoval, přičemž posudek hrál klíčovou roli. „Pro mě to je zločinec, lhář a podvodník, pro paní soudkyni Evu Brázdilovou je to nějaký důkaz,“ řekl. Trestní oznámení čítá podle Babiše 11 stran.

Babiš mluvil o černém dnu pro právní stát a justici a soudní verdikt pokládá za skandální. Připomíná podle něj dávné doby, kdy byl rozsudek daný předem bez ohledu na dokazování. „Je to politický proces,“ řekl. Brázdilová podle předsedy ANO od začátku věděla, že chce jeho a Nagyovou odsoudit. Nahradila podle něj státního zástupce a postavila se do role, která jí nepřísluší. „Jsme ještě vůbec právní stát?,“ tázal se Babiš. Vedle Hálka se opřel také do někdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který v prosinci 2019 po přezkumu stíhání Babiše a Nagyové obnovil.

Havlíček v Otázkách Václava Moravce hovořil o tom, že Babiš nezpochybnil justici jako celek, ale odvolací senát. „Proces se měl dohrát tím běžným způsobem, pokud ta soudkyně takto rozhodla, tak to vyvolá diskusi,“ řekl Havlíček s tím, že není nezbytně nutné, že městský soud musí rozhodnout podle jejího rozhodnutí. „Kdyby ona dala své námitky, tak by to bylo v pořádku, ale ona se snaží zastavit ping pong tím, že chce, aby bylo po jejím, tím popíráme tu dvouinstančnost,“ řekl Havlíček.

Nechtěl spekulovat o tom, zda pokud se nestihne vyhotovit rozsudek a bude již nová sněmovna, podpoří hnutí ANO vydání Babiše ke stíhání. „Musí o tom rozhodnout sněmovna, pan Babiš si o to naposledy sám řekl a musí si o tom rozhodnout jednotlivé kluby. Nás může být 70, 80, 90 poslanců, není možné tedy teď říct, jak budeme postupovat,“ dodal Havlíček s tím, že Čapí hnízdo nejde srovnávat s kauzou bitcoin, protože vláda Petra Fialy (ODS) podle něj zneužila své politické postavení, zatímco Farma Čapí hnízdo byl podnikatelský záměr dávno před tím, než Babiš vstoupil do politiky. Soudkyně podle něj soud nižší instance neměla svým rozhodnutím zavazovat.

Podobně se k tomu vyjádřil také šéf poslanců SPD Fiala. „Je obrovskou ostudou justice, že nedokáže uzavřít případ za deset let. Pak to opravdu může svádět k tomu, že si to nechají proti Dozimetru a proti plakátům Tomia Okamury, aby něco měli. Já nejsem advokát Andreje Babiše. Mě na tom překvapila jedna věc, že vrchní soud zaváže soud nižší instance svým rozhodnutím,“ řekl Fiala s tím, že mu vadí, že se kauza vleče tolik let. Případné Babišovo vydání na poslaneckém klubu dosud neřešili, stát se podle Fialy může do té doby ještě mnoho dalších věcí.

Vrchní soud v Praze zrušil v pondělí rozsudek, kterým pražský městský soud loni v únoru Babiše i jeho tehdejší poradkyni, nyní europoslankyni za ANO Janu Nagyovou osvobodil. Konstatoval, že v jednotlivých krocích v případu spatřuje znaky trestných činů. Městský soud se bude případem muset znovu zabývat, odvolací senát ho svým právním názorem zavázal.

Advokát: Postup vrchního soudu je v souladu Ústavou

Podle advokáta Tomáše Nahodila je postup vrchního soudu v souladu s Ústavou, neboť odpovídá dva roky starému nálezu Ústavního soudu. Soudcem zpravodajem, který na základě ústavní stížnosti připravil jeho nosné argumenty, byl tehdejší místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk.

„Ústavní soud tehdy, stručně řečeno, dovodil, že důsledkem dvojinstančnosti trestního procesu není jen právo obžalovaného odvolat se proti rozsudku soudu prvního stupně, ale též právo odvolacího soudu účastnit se výkonu trestního práva aktivním dokazováním v odvolacím řízení, myšleno opětovným prováděním důkazů již dříve provedených soudem prvního stupně, a na to navazujícím vyvozováním skutkových zjištění, třeba i úplně opačných, než k jakým na základě týchž důkazů dospěl soud prvního stupně,“ řekl pro Echo24 Nahodil.

„Ke změně skutkového posouzení trestního případu totiž podle něj může před odvolacím soudem dojít zásadně jen po provedení dokazování. „Bez toho by to bylo protiústavní. Pokud pak z dokazování v odvolacím řízení vyplyne pro obžalovaného přísnější právní kvalifikace, je zcela v pořádku vrátit jeho případ soudu prvního stupně a ponechat mu tím právo řádného opravného prostředku – odvolání. Z předmětného nálezu Ústavního soudu vyplývá, že je ústavně souladné a v zájmu spravedlnosti, aby odvolací soud zavazoval svým právním názorem prvoinstanční soud,“ řekl Nahodil s tím, že se tak ale musí dít konkrétně, ne v náznacích.

„A právě to se v odvolacím řízení projevuje provedením aspoň části důkazů, jejich odlišným vyhodnocením, myšleno na rozdíl a jinak od soudu prvního stupně, a v návaznosti na to dokvalifikováním či překvalifikováním případu. Dokud nebude tento postup vyplývající z nálezu Ústavního soudu překonán, a to se může stát jen rozhodnutím pléna Ústavního soudu, tedy sborem všech patnácti ústavních soudců, tak bude tento nález aplikován,“ dodal Nahodil s tím, že nové důkazy, budou-li po vrácení případu odvolacím soudem provedeny soudem prvního stupně, mohou změnit skutková zjištění a tedy i právní kvalifikaci, a tím narušit vázanost právním názorem odvolacího soudu.