Grónsko odmítá americká vyjádření o připojení země k USA, podporu Dánsku vyjádřila i Francie

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem „Brzy“. Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit. Svou podporu suverenitě a územní celistvosti Dánska a Grónska v pondělí znovu potvrdila také Francie.

Podle Nielsena, který je zároveň předsedou strany Demokraté, jsou vztahy mezi státy a národy založeny na mezinárodním právu a vzájemné úctě, nikoli na symbolických vyjádřeních opomíjejících grónský status a grónská práva. Poznamenal, že jeho vláda pracuje s rozvahou a odpovědností a že není důvod pociťovat paniku či nebezpečí.

Příspěvek Millerové s obrázkem Grónska v amerických barvách podle premiéra na věci nic nemění. „Naše země není na prodej a naši budoucnost neurčují příspěvky na sociálních sítích,“ řekl. Dodal ale, že zmíněný obrázek byl neuctivý.

SOON pic.twitter.com/XU6VmZxph3

— Katie Miller (@KatieMiller) January 3, 2026

Předseda liberální a prodánské Strany sjednocení (Atassut) Aqqalu Jeremiassen je ovšem přesvědčen, že příspěvek Millerové nebyl náhodný, proto je třeba situaci brát vážně. Poukázal na to, že jeho zemi sice nelze srovnávat s Venezuelou, odkud americké komando v sobotu uneslo tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, ale že Trump v případě Grónska zcela nevyloučil použití vojenské síly. „To si samo o sobě zaslouží brát vážně,“ řekl. V této souvislosti uvedl, že Spojené státy se neřídí romantickými představami, ale svými vlastními zájmy.

Někdejší premiér a současný šéf strany Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) Múte Egede, jehož strana usiluje o nezávislost Grónska, považuje vyjádření Millerové za neuctivé. „Nemohu přijmout, že americká strana k nám opakovaně přistupuje bez úcty. Pokud bude takové chování pokračovat, tak to zpochybňuje možnost vzájemné spolupráce,“ řekl. „Toto je naše země a my sami rozhodneme o naší budoucnosti,“ zdůraznil.

Bývalá grónská ministerská předsedkyně a šéfka sociálnědemokratické Pokrokové strany (Siumut) Aleqa Hammondová chce, aby provokativní a vyhrožující komentáře od USA ustaly. Dánská premiérka Mette Frederiksenová by proto podle ní měla usilovat o schůzku s Trumpem, které by se zúčastnili i grónští představitelé. Hammondová je nicméně přesvědčena, že zmíněné komentáře nejsou určeny pro Nuuk, ale pro Kodaň.

Frederiksenová se v neděli ohradila proti Trumpovým výrokům o americké potřebě získat Grónsko a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal.

Na Trumpovy výroky reagovala i Francie. „Jsme solidární s Dánskem… Grónsko patří grónskému lidu a dánskému lidu. Je na nich, aby rozhodly, co chtějí udělat. Hranice nelze měnit silou,“ řekl mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Pascal Confavreux televizní stanici TF1.

Ostrov obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.