Harapes byl člověk s osobním kouzlem a tanečník světového formátu, řekl šéf ND

VZOPÍNKA NA TANEČNÍKA

Harapes byl člověk s osobním kouzlem a tanečník světového formátu, řekl šéf ND
Vlastimil Harapes byl legendou tanečního světa, uplatnil se i jako herec. Foto: Národní divadlo
1
Panorama
Echo24
Sdílet:

Jméno herce, tanečníka a pedagoga Vlastimile Harapese, jehož život se ve středu uzavřel po dlouhé nemoci ve věku 77 let, bylo pro mnohé synonymem českého baletu. Dlouholetý sólista baletu Národního divadla vedl později baletní soubor první české scény jako umělecký šéf. Jako herce jej diváci znají ze snímků Markéta Lazarová, Jak vytrhnout velrybě stoličku či Panna a netvor. Po skončení aktivní taneční kariéry našel své místo v muzikálu a činohře, učil a působil i v politice. Byl uměleckým ředitelem Mezinárodní konzervatoře Praha a porotcem tanečních soutěží.

Jako na tanečníka světového formátu, díky kterému se o tanec zajímala široká veřejnost, vzpomínají na zesnulého Vlastimila Harapese osobnosti divadelního a tanečního světa. Ředitel Národního divadla Jan Burian uvedl, že Harapes nebyl jen jedním z nejlepších tanečníků své doby, ale také člověkem s osobním kouzlem. Podle ředitelky festivalu Tanec Praha Yvony Kreuzmannové Harapes ukázal, jak těžký je život tanečníků a že je potřeba si jejich práce vážit. Moderátor Honza Dědek, v jehož talkshow Harapes v roce 2022 vystoupil, na něj zavzpomínal jako na noblesního člověka. Vlastimil Harapes dnes po dlouhé nemoci zemřel v 77 letech.

"Cítíme hluboký zármutek, neboť odešel významný divadelník, který patřil ve své době k nejlepším tanečníkům srovnatelným kvalitou se světem a který zároveň dokázal svým osobním kouzlem, uplatňovaným v autentické herecké tvorbě, přitáhnout pozornost široké veřejnosti k tanečnímu umění," napsal Burian.

Ředitelka festivalu Tanec Praha a zakladatelka tanečního divadla Ponec Kreuzmannová uvedla, že měla s Harapesem hezký vztah. "On byl dokonce v první porotě České taneční platformy, to bylo v roce 1996, nebo 1997. Pro mě to byl hlavně nejúžasnější tanečník, zažila jsem ho v 80. letech, kdy jsem byla nová na scéně a byla jsem nadšená jeho talentem. Myslím si, že tomu tanečnímu světu udělal hezkou vizitku. Poukázal na to, že je potřeba si tanečníků vážit, ať jsou v klasickém baletu, nebo v contemporary dance. On veřejnosti přiblížil, jak těžký je život tanečníka. V tom vidím jeho velký přínos, že hodně zviditelnil obor tance," řekla Kreuzmannová.

Harapes byl hostem pořadu Sedm pádů Honzy Dědka v roce 2022. "Pokud mohu jako prostý divák posuzovat, cenil jsem si ho jako skvělého tanečníka, který u nás pro balet udělal neuvěřitelné věci. Znal jsem ho jako gentlemana a strašně vtipného a noblesního člověka. A už jsem mu odpustil, že mi kdysi přebral při tanci Soňu Červenou," řekl Dědek.

Na jevišti české první scény Harapes působil 20 let, za tu dobu zde vytvořil zhruba pět desítek rolí. Vedle svých tělesných dispozic a skvělé techniky v nich zúročil i herecké nadání. Sólistou baletu Národního divadla byl do roku 1988, po listopadu 1989 pak pracoval 12 let jako umělecký šéf souboru. Na závěr svého angažmá se Harapes stal jako jeden z mála umělců čestným členem Národního divadla. Jeho celoživotní mistrovství bylo oceněno Cenou Thálie za rok 2011. O pět let později vstoupil do Síně slávy ND.

Vlastimil Harapes účinkoval zhruba v 50 různých tanečních představeních první scény. Tančil také na celé řadě světových baletních scén, od roku 1977 do roku 1983 byl stálým hostem v Německé porýnské opeře v Düsseldorfu a Duisburgu. "Existuje krásné moudro o tancování: Tancovat můžete kdykoli a kdekoli, když ne jinak, tak ve svém srdci," řekl nedávno v jednom rozhovoru.

Cesta chlapce z vesničky Droužkovice na Chomutovsku k baletu tak trochu připomínala filmový příběh Billyho Elliota ze stejnojmenného snímku, hrdiny, který se rozhodne následovat svůj sen a stát se tanečníkem. Vlastmil Harapes se narodil 24. července 1946 jako šesté dítě, benjamínek a jediný kluk v rodině. Byl živým dítětem a svou energii dobře uplatňoval v hudební škole a v rytmice. V roce 1960 Harapese přijali na pražskou konzervatoř, ale jeho začátky byly náročné.

S klasickým tancem se trápil až do čtvrtého ročníku, než pochopil, proč musí udělat ten či onen pohyb, aby jím vyjádřil to, co přesně potřebuje. Absolvoval ale s vyznamenáním a v roce 1966 dostal smlouvu do Národního divadla. Posléze se zdokonalil na stáži v Petrohradě u Alexandra Puškina, který mimo jiné vychoval takové taneční hvězdy, jako byli Rudolf Nurejev či Michail Baryšnikov.

Klíčovým okamžikem Harapesovy kariéry byl rok 1971, kdy se stal sólistou baletu a zažil první úspěch v Prokofjevově Romeovi a Julii. Milovníci baletu nezapomenou na jeho Merkucia, kterému vtiskl fanfarónství, humor i provokující rošťáctví, ale ani na Romea, kterého tančil 20 let. Úspěchy přibývaly doma i v zahraničí, například v Německu, stejně jako role - od princů v Labutím jezeře a Giselle až po vynikajícího Spartaka či Fauna ve Faunově odpoledni.

S aktivním tancem Harapes skončil ve 45 letech. Se Zlatou kapličkou se rozloučil rolí Romea v roce 1988, ale ještě vedl baletní soubor Laterny magiky a tančil Odyssea ve stejnojmenném projektu. V letech 1990 až 2002 byl pak choreografem a šéfem baletu Národního divadla. Odchodu Harapes nelitoval. "Jsem jediný baleťák na světě, který se přeorientoval na herce, a to jak muzikálového, tak i takzvaně vážného," komentoval změnu tvůrčí práce.

S herectvím začal Harapes už za studií. Po debutu ve Starcích na chmelu (1964) se objevil v Markétě Lazarové (1967). Velkou popularitu u diváků mu přineslo melodrama Den pro mou lásku (1976) s Martou Vančurovou, komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), pohádka Panna a netvor (1978) nebo filmy Operace mé dcery (1986) a Bolero (2004).

Harapes, ikona českého baletu, býval porotcem různých tanečních soutěží, objevil se i jako arbitr v televizním pořadu StarDance ... když hvězdy tančí a ve slovenské soutěži Hvězdy na ledě. Věnoval se charitativním projektům, od roku byl 1990 čestným předsedou Českého hnutí Speciálních olympiád, členem rady Kiliánovy nadace, čestným presidentem občanského sdružení Balet Globa.

Ve volbách do Senátu v roce 2016 kandidoval Vlastimil Harapes jako nestraník za hnutí ANO 2011 v obvodu Praha 6. Se ziskem 13,3 procenta hlasů skončil na čtvrtém místě a do druhého kola nepostoupil. Byl dvakrát ženatý; jeho manželkami se staly herečka a psychoterapeutka Elena Strupková a zpěvačka Hana Zagorová.

Sdílet:

Hlavní zprávy