Nákup pump mě pobuřuje. Stát je nepotřebuje, rozčílil se Kalousek

Bývalý ministr financí a bývalý šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek se v neděli v Otázkách Václava Moravce opřel do svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS) za nedávný státní nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil. Podle Kalouska si tím vláda zbytečně pořídila něco, co nepotřebuje a připravila se tím o budoucí výnosy, což mu připadá „pobuřující“.

Státem vlastněný podnik Čepro koupil od podnikatele Jiřího Zoubka síť čerpacích stanic Robin Oil, celkem tak získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což ji zařadí na třetí místo v ČR. Podle E15 stát za to zaplatil 4,5 miliardy korun.

Kalousek v diskuzním pořadu prohlásil, že se mu takový krok nelíbí. „Jako pravicového voliče mě dokonce pobuřuje. Trvám na tom, že stát si pořídil majetek, který k výkonu své funkce nepotřebuje. (...) Pumpy nejsou kritická infrastruktura,“ zlobil se Kalousek.

Podle nynějšího místopředsedy správní rady VZP na nákupu vydělal především podnikatel Zoubek, protože se mu podařilo prodat čerpací stanice, které nikdo nechtěl. Stát ho prý v zásadě „zachránil“. „A naopak odmítl dividendu, kterou potřebuje, a umožnili jsme panu Zoubkovi, aby nezaplatil ze svého zisku asi 240 miliard daně, což když u toho asistuje ministerstvo financí, mi nepřijde zrovna ideální,“ míní.

Stanjura reagoval tím, že Kalousek v minulosti stát připravil o více než jednu dividendu, a že nákup pokládá za důležitý. „Myslím, že jen čas ukáže, jak výhodné to bylo,“ řekl Stanjura.

Stát tak podle něj učinil i z bezpečnostních důvodů, benzinové pumpy Čepra využívá při krizích integrovaný záchranný systém a armáda. „Bude více míst, kde tuto funkci pro integrovaný záchranný systém a armádu lze využít,“ uvedl. Důvody koupě firmy Robin Oil jsou podle ministra ale také zejména ekonomické, kdy návratnost investice se předpokládá podle něho kolem devíti let.

Třetí v diskuzi, další exministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová uvedla, že za nákup Stanjuru nechce nutně kritizovat a počká si na další informace. „Určitě pořádám předsedu rozpočtového výboru, aby pozval šéfa Čepra. Byla jsem ministryní financí a nevěřím tomu, že byste byl sebevrah a dal byste palec na něco, co by bylo na hranici,“ uvedla Schillerová směrem ke Stanjurovi.

Třetí největší pumpař

Ohledně nákupu čerpacích stanic se vedou intenzivní diskuze už několik týdnů. Vedle Kalouska je výrazně na sítích kritizovala také například ekonomka Danuše Nerudová.

Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka je složité obchod hodnotit, protože není zřejmé, co vše si Čepro koupilo. Tedy zda jde jen o čerpací stanice, nebo i další pozemky u nich, které by podnik mohl dál zužitkovat. V případě, že by se ovšem odhlédlo od hodnocení ceny, dává koupě z obchodního hlediska pro tržní společnost smysl, řekl Indráček. Z pohledu státu ale ne, protože ten pumpy nepotřebuje, dodal. Indráček také nevěří v návratnost za deklarovaných zhruba 8,5 roku, podle něj bude o něco delší. V této souvislosti upozornil zejména na postupný přechod na elektromobilitu a pokles spotřeby pohonných hmot. Pochybnosti má také o využití stanic Robin Oil pro dobíjecí infrastrukturu. Ta totiž podle Indráčka dává u současných pump smysl hlavně u dálnic, u nichž má tato značka pouze jednotky stanic.

Společnost Robin Oil patřila podnikateli Jiřímu Zoubkovi, do obchodního rejstříku byla zapsána v roce 1994. Podle účetní závěrky zveřejněné ve Sbírce listin měla firma předloni obrat 5,5 miliardy korun, čistý zisk 83 milionů korun a zisk před zdaněním 103,5 milionu korun.

Společnost Čepro se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů a provozuje v Česku sít čerpacích stanic EuroOil. Vlastní ji stát, jediným akcionářem je ministerstvo financí. Podle výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin, mělo Čepro v roce 2022 obrat 91 miliard korun, zisk po zdanění dosáhl 1,6 miliardy korun.

Obě firmy patří mezi sedm největších vlastníků čerpacích stanic v ČR, ani po spojení ale jejich podíl na trhu nedosáhne 15 procent. Největším provozovatelem čerpacích stanic je se 436 pumpami síť Orlen Benzina, která patří do polské skupiny PKN Orlen. Celkem 303 stanic má na druhém místě maďarský MOL. Za třetím EuroOilem následují s více než stovkou stanic britsko-nizozemský Shell (181 stanic) a rakouský OMV (138 stanic).