Německo řeší modlitebny: „Do škol nepatří.“ Politici se děsí náboženských třenic

V Severním Porýní-Vestfálsku vyvolal rozruch počet škol, které poskytují žákům zvláštní prostory pro modlitby. Podle zjištění zemského ministerstva školství jde o 176 škol napříč všemi typy vzdělávacích zařízení, což je výrazně více, než se dosud předpokládalo, píše deník Die Welt.

Ministryně školství Dorothee Fellerová (CDU) uvedla, že tyto prostory jsou „oficiálně otevřené všem náboženstvím“ a jejich cílem je umožnit žákům nerušenou víru mimo vyučování. Zároveň připomněla, že německá ústava „zaručuje svobodu vyznání a nerušený výkon náboženství a v zásadě opravňuje žáky během školní docházky mimo výuku k (rituální) modlitbě“. Dodala však, že „tato oprávnění nacházejí své hranice při zachování školního míru a dobrých vztahů ve škole“.

SPD varuje před napětím

Sociální demokraté považují situaci za problematickou a obávají se, že přítomnost modliteben ve školách může vyvolávat náboženské střety. „Vlastní modlitebny podle mého názoru do škol nepatří,“ uvedla poslankyně SPD Dilek Enginová pro Kölner Stadtanzeiger. „Tím se jen programují konflikty, které se přenášejí do školního společenství.“

Enginová vyzvala vládu, aby zaujala jasnější postoj a rozhodování nenechávala pouze na jednotlivých školách: „Ředitelé škol si přejí jednoznačnou podporu od ministryně, a ne láry fáry postoj, jaký je aktuálně k vidění.“

Debata o náboženském napětí v německých školách se rozhořela už loni, kdy média informovala o případu tří středoškoláků z města Neuss, kteří údajně působili jako „šaría policie“ a snažili se dohlížet na náboženské chování spolužáků. Škola i ministerstvo tehdy incident odmítly interpretovat tímto způsobem, přesto posílil politickou citlivost tématu.

Ministerstvo školství současně zdůraznilo, že nemá informace o tom, že by některé zájmové skupiny aktivně propagovaly vznik nebo provoz školních modliteben. Rovněž připomnělo, že na školních pozemcích je šíření cizích tiskovin mezi žáky zakázáno.