Volit od 16 let? Fiala otočil, mladí ho prý přesvědčili. Už je ale zřejmě pozdě

Přidá se Česká republika k nemnoha zemím, které sníží hranici pro aktivní výkon volebního práva na 16 let? Současná vládní koalice zjevně našla model, na kterém by se shodla. Řešením je dle nich vyzkoušet změnu na volbách nižšího řádu, tedy na těch komunálních. Otázkou je, zda již není pět minut po dvanácté. Politolog by změnu doporučoval.

Za první republiky jste mohli jít k volebním urnám až od 21 let. V současnosti tato hranice platí, pokud chcete být volen do českého či Evropského parlamentu. Do obecního zastupitelstva můžete již od 18 let. A jednadvacet například i nadále platí pro pití alkoholu ve Spojených státech. Otázka, v kolika letech je člověk dospělý, zkrátka nemá jednoznačnou odpověď. Dle některých politiků ovšem platí, že teenageři dospívají v době moderních informačních technologií dříve, než tomu bylo v minulosti. A ani hranice 18 let tak již nestačí.

Jako zatím poslední stát přistoupilo ke snižování věku voličů Spojené království Velké Británie a Severního Irska, jehož labouristická vláda v čele s premiérem Keirem Starmerem v létě oznámila, že v příštích parlamentních volbách budou moci – v rámci snahy o navýšení participace na demokracii – hlasovat osoby, kterým je 16 let a více. Pokud by nedošlo k předčasným volbám, což je ve Velké Británii častější jev než třeba u nás, proběhly by volby v roce 2029.

Velká Británie by se tak připojila k úzkému okruhu zemí, jako jsou Rakousko, Brazílie a Ekvádor, kde je aktivní volební právo – možnost volit – již od 16 let. Ostrovní království hranici z 21 na 18 snížilo v roce 1969, brzy následovaly v roce 1971 Spojené státy. Heslem doby při zuřící Vietnamské válce bylo: Pokud jsem dostatečně starý na to, abych byl v 18 letech odveden do armády, jsem také dostatečně starý na to, abych mohl volit.

Československo bylo dokonce mezi prvními zeměmi, které po druhé světové snížily hranici. Jak pro Echo24 ovšem připomněl politolog Michal Pink z brněnské Masarykovy univerzity, v té době se již nemůžeme bavit o svobodných volbách. „Měli jsme tady Národní frontu, a to už nebyly plně soutěživé svobodné volby. Takže byť došlo ke snížení věkové hranice, mělo to zase jiné slabiny,“ uvedl s tím, že dobovým motivem bylo, aby „mladá generace, která byla nakročena určitým směrem, podpořila nově zesílenou komunistickou stranu“. Obdobný problém lze dle docenta Katedry politologie vidět i v dalších zemích, které ke kroku přistoupily dříve než Československo - a to sice v Rusku a v Maďarsku.

Nicméně zpět do přítomnosti: Skotsko a Wales navíc již nyní umožňují 16letým a 17letým volit v místních a regionálních volbách. Stejně tak postupovali v Rakousku, kdy nejprve snížili hranici u těchto voleb nižšího řádu. A podobnou cestou by se dle svých slov vydali český premiér Petr Fiala (předseda ODS) a 1. vicepremiér vlády Vít Rakušan (předseda STAN).

Přesvědčili starého profesora

„Studentské volby mě moc potěšily,“ sdělil ve středu na debatě Spolu v Kolíně Fiala s tím, že by si přál, aby takto dopadly reálné volby, ke kterým dojde příští pátek a sobotu. „Jen to potvrzuje mou zkušenost, že na setkání chodí obrovské množství mladých lidí včetně těch, kteří ještě nemohou volit, vyjadřují podporu a zájem. Jsou neskutečně hodnotoví, dobře čtou nebezpečí přicházející z Ruska a chtějí chránit svobodu. Fakt jsou lepší než mnoho lidí z mé generace,“ uvedl premiér s tím, že má z dané věci radost.

Přiznal, že jako politolog byl z mnoha důvodů proti zásahu do stávající hranice. „Musím říct, že v poslední době mě mladí lidé přesvědčili. A fakt ne proto, jak dopadly Studentské volby. Když opravdu tolik lidí od 16 let vyjadřuje vůli a zájem podílet se na rozhodování, kam se bude vyvíjet naše země, tak mají mít tu šanci. Fakt jsem se strašně posunul,“ doplnil Fiala. s tím, že změnu by nejprve chtěl zavést pro komunální volby.

A obdobně se pro snížení věkové hranice, co se práva volit týče, v pondělí na debatě v Praze na Smíchově vyslovil 1. vicepremiér vlády Rakušan. Ten byl ovšem k výsledku svého hnutí v simulaci voleb na středních školách o poznání kritičtější než Fiala. „Ve Studentských volbách jsme skončili třetí, výrazně jsme posílili. Všechno to vypadá krásně a mám z toho radost, ale pak si rozkliknu učňáky a vidím, že STAN získal necelá 4 procenta. Chci si zanalyzovat, proč takto dopadáme na učňácích, protože z toho nemám radost, neboť si řemesla vážím,“ míní Rakušan.

Proč až nyní?

Jak ovšem vyplynulo z reakcí současné sněmovní opozice pro Echo24, ta tomu nakloněna není. „Věk 18 let není jen o volebním právu, je to především věk, kdy za sebe člověk přebírá plnou odpovědnost a stává se zodpovědným za všechna svá rozhodnutí. Volební právo s tím velmi úzce souvisí, a tak by to podle mě mělo i zůstat,“ uvedla na dotaz předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Jednoznačný postoj sdělil Echu i předseda SPD Tomio Okamura, který by hledal způsoby navýšení volební účasti jinde. „Než snižovat věku pro účast ve volbách, tak je podle nás v tuto chvíli aktuálnější otázkou odvolatelnost politiků a zákon o referendu, který navrhujeme, prostě změny k přímé demokracii. Aby lidé byli víc motivováni a cítili se více zapojeni do možnosti ovlivňovat veřejné dění, politiku,“ sdělil redakci poslanec.

Začít mluvit o změně těsně před volbami, ve kterých dle současných průzkumů veřejného mínění – byť dokud nebude za týden spočítán poslední hlas, není nic jasné – míří současné vládní strany a Piráti spíše k prohře s nynějším opozičním blokem, se tak může jevit trochu uměle vykonstruované.

Podle poslankyně STAN Barbory Urbanové k tomu nebyla vůle všech subjektů. „My jako hnutí jsme tuto změnu navrhovali dokonce již v minulém volebním období 2017-2021, ve kterém jsme měli přímo hotový návrh. V současném volebním období jsme neprotlačili skrze koalici, že by se právě ve volebním zákoně řeklo, že by v komunálních volbách mohli volit lidé už od 16 let. Myslím si, že to je dobré v tom, že vůči té obci nebo té komunální politice mají lidi největší vztah a možná by je to naučilo, že je dobré se podílet. Ať už tím, že jenom jdu k volbám, nebo si i něco myslím a říkám, něco dělám,“ řekla Echu poslankyně s tím, že brzdou byly především konzervativní strany koalice.

„Fakt si nepamatuji, že by to bylo předmětem nějakých debat na koaliční úrovni,“ sdělil Echu předseda poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek s tím, že lidovci „se staví ke snížení věkové hranice v rámci celostátních voleb velmi zdrženlivě, ale nebrání se možné diskuzi ohledně snížení u voleb komunálních“. To potvrdil mimo jiné i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který ve čtvrtek na sociální síti X uvedl: „Je čas se seriózně bavit o tom, aby mohli volit lidé od 16 let.“

Je čas se seriózně bavit o tom, aby mohli volit lidé od 16 let. pic.twitter.com/cbhvCVvHCx

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) September 24, 2025

Piráti jsou pro, jak Echu sdělil předseda jejich klubu Jakub Michálek. „Co se volitelnosti do Senátu týče, podporujeme snížení věkové hranice, kdy lze kandidovat, ze 40 na 35 let,“ doplnil, že by Piráti byli nakloněni širším úpravám. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob na zaslané dotazy nereagoval, nicméně když vezmeme v potaz obecně liberální postoje topky, zřejmě i oni by byli pro.

Vykompenzovali by staré

Podle politologa Pinka by aktivní volební právo od 16 vedlo „k rychlejší a lepší socializaci mladé generace“. „Co je ale extrémně důležité, aby se do základu společenských věd ve středoškolském prostředí zavedlo něco jako společensko-politické minimum. Je jedno, jak to pracovně nazveme, ale já se bojím toho, že české školství není reálně schopno toto poskytnout,“ doplnil.

Pokud by byl tento požadavek naplněn, byl by radikálnější než politici a snížil hranici pro všechny typy voleb. „Výrazným způsobem by to pomohlo naředit množství seniorů, kteří volí. Těch je čím dál tím víc a je na místě se ptát, jestli k volbám má chodit i 80 plus generace. Jasně, chápu že je neprůchozí udělat změnu, aby nechodili. Ale podle mého názoru není úplně ideální situace, když vám osmdesátiletý senior rozhoduje o tom, co se stane za 15 či 20 let. Ten, kdo reálně o něčem rozhoduje, má zažít dopady svého rozhodnutí,“ domnívá se Pink.

Politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy dle svých slov není příznivcem snižování věku pro volební právo. „Volební právo by podle mě měli mít jen registrovaní voliči, přičemž podmínkou registrace by bylo též složení zkoušky ze znalostí politického systému. A kandidovat by mohl také jen registrovaný volič. A bylo by!“ nastínil politolog svou vizi.