Střídání zmocněnců, zeštíhlení úřadů i posouzení zákonů. Co vláda stihla za měsíc od jmenování?

Vláda Andreje Babiše (ANO), která byla jmenována prezidentem 15. prosince a ve čtvrtek večer získala důvěru parlamentu, se sešla již na čtyřech plnohodnotných zasedáních, během nichž zvládla schválit již řadu bodů. Echo přináší přehled těch hmatatelných, které se již nějak promítají do života občanů či legislativního procesu – tedy nikoliv ta usnesení, která mají nyní deklaratorní charakter a konkrétní změny přijdou až v budoucnu. Řídit se dle hesla „nekecáme, makáme“ chce vláda i nadále a plnění programových slibů bude každého půl roku vyhodnocovat. Již na začátku mandátu Babiš řekl, že nechtějí žádných 100 dnů hájení.

Již na svém prosincovém jednání schválil kabinet pár dnů před Vánoci rozsáhlý balík personálních, institucionálních i legislativních změn. Nejviditelnějším krokem je zeštíhlení státní správy související mimo jiné s chystanou změnou koncepce státní správy. Tu paradoxně připravovalo i hnutí ANO, neboť zákon o státní službě byl přijat v roce 2014, kdy Babiš jakožto ministr financí seděl v kabinetu Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD). Úřad vlády a jednotlivá ministerstva od ledna zrušila celkem 322 služebních a pracovních míst, část z nich neobsazená. Samotnému Úřadu vlády ČR ubylo například sto tabulkových míst, jednotlivým resortům pak vždy po několika desítkách. Kabinet tento krok ovšem označuje za pouze první kolo úspor, které mají snížit náklady státu a zvýšit efektivitu fungování úřadů.

Premiér Babiš popřel, že by se jednalo personální čistky – kroky označuje jako racionální reorganizaci, jež má pokračovat i dalšími fázemi. Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit ten o službě, si klade za cíl snížit administrativní náročnost, strnulost a přetrvávající byrokratické postupy, zároveň posílit flexibilitu zaměstnanců státu. Jednou z výrazných změn je konec takzvaného bazénku, kde zaměstnanci po ztrátě pozice končili na několik měsíců za velkou část svého platu, zatímco se zjišťovalo, zda nemohou nastoupit na jiné pozici pro stát.

Některé z dalších dosavadních kroků vlády shrnul ve svém úterním projevu v Poslanecké sněmovně, kde kabinet žádal 200 zákonodárců o vyslovení důvěry, 1. vicepremiér Karel Havlíček. Vyzdvihl, že za uplynulý rok a půl hnutí ANO připravilo nový stavební zákon, který je již v paragrafovaném znění a byl schválen na první schůzi vlády, přičemž kabinet jej chce projednat zrychleně přes sněmovnu. Novela má napravit současný neuspokojivý stav, co se rychlosti zahajování nových staveb týče – počítá se zásadní koncepční změnou systému povolování staveb a územního plánování. Předkladatelé navrhují vznik jednotné soustavy stavebních úřadů, státní stavební správy. Ta by měla zahrnout kompetence většiny současných dotčených orgánů. Cílem změny, kterou vláda podpořila, je celé řízení o povolení stavby zjednodušit, urychlit a dostat pod jeden úřad s jedním výstupním povolením.

Nabušení zmocněnci, míní Havlíček

Vznikla také nová síť vládních zmocněnců: pro umělou inteligenci (Lukáš Kačena), startupy (Jan Jiránek) a technické vzdělávání (Tomáš Hamberger). „Všichni jsou z mladé generace. Jsou to nabušení lidé, kteří dokáží přinést určitě nové pohledy na to, o čem hovoříme,“ nešetřil v úterý v dolní komoře superlativy vicepremiér. V oblasti výzkumu si Havlíček opět převzal pod sebe gesci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, čímž podle něj kabinet formálně propojil vědu s hospodářskou politikou. Kabinet zároveň zahájil okamžité úspory na resortech včetně slučování podřízených organizací.

Předsedou Legislativní rady vlády byl ještě koncem minulého roku jmenován ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Obě pozice měly v minulém kabinetu své zvláštní ministry. Dále vláda jmenovala svým národním bezpečnostním poradcem bývalého velvyslance Hynka Kmoníčka. Výkonem funkce blízké spolupracovnice – tzv. šerpy – předsedy vlády byla pověřena Milena Hrdinková.

Z řad vlastních poslanců čerpal kabinet při jmenování zmocněnců: pro digitalizaci (poslanec ANO Robert Králíček) a pro lidská práva (šéfka klubu ANO Taťána Malá). Králíček bude mít na starost kromě modernizace agend veřejné správy s využitím digitalizace též strategickou bezpečnost v oblasti prevence a řízení hybridních hrozeb, kybernetických útoků a obecně krizové řízení, dále ochranu kritické infrastruktury a bezpečnostních zájmů státu.

Skončili někteří ředitelé

Naopak vláda odvolala Ondřeje Šebka z funkce předsedy Národní sportovní agentury. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) pak ve středu 14. ledna odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka. V personální oblasti vláda také zrušila výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost poté, co z původního řízení nevzešel vhodný kandidát, a znovu vypsala nové řízení. Schválila i nové složení Bezpečnostní rady státu. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) začátkem ledna odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána kvůli dlouhodobě neuspokojivým hospodářským výsledkům a rozdílné představě o vedení státního podniku. Ten dočasně povede ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil.

Kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválilo modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun a modernizaci dvou letounů Airbus za 1,17 miliardy korun. Opravu osmi letounů L-159 zajistí výrobce letadel Aero Vodochody a nezbytná je pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů, a tedy zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru. Na ministerstvu obrany budou pokračovat i strategické modernizační projekty včetně nákupu amerických letounů F-35.

Kabinet schválil obnovu Rady vlády pro duševní zdraví a příslušného samostatného odboru na Úřadu vlády ČR. Ta se bude věnovat reformě péče v tomto segmentu. V letošním roce by se mělo otevřít 25 center, z nich čtyři pro děti, uvedl bez dalších podrobností v pondělí premiér Babiš. Po nástupu předchozí vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN a Pirátů se vládní rada nescházela.

Vláda rovněž rozhodla o převodu „nepotřebného majetku“ za stovky tisíc korun spadajícího do gesce ministerstva dopravy na obce a města. Vzala také na vědomí cestu prezidenta Petra Pavla s týmem do Vatikánu včetně rozhodnutí o tom, za které členy delegace bude misi platit stát.

Kabinet se zároveň dosud věnoval i dalším významným legislativním návrhům: podpořil senátní návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, jenž by nově mohl kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií.

Vláda také souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) menším zdravotním pojišťovnám. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) krok předložil jako poslanecký návrh, sněmovna by ho podle něj měla ideálně schválit do března. Opatření má stabilizovat financování pojišťoven.

Dále se členové kabinetu zabývali novelou zákona o silničním provozu, jež má do českého práva převést požadavky nové unijní směrnice o inteligentních dopravních systémech. Novela rozšíří a zpřístupní veřejnosti dopravní data v digitální, strojově čitelné, podobě. Lidé získají přesnější informace o uzavírkách, parkovištích nebo dostupnosti veřejné dopravy. Data budou dostupná prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému.

Řešili i novelu zákona o podpoře bydlení, která má technicky upravit problematické části platné legislativy a snížit administrativní i finanční zátěž spojenou s poradenstvím pro osoby v bytové nouzi. Zároveň členové kabinetu schválili odložení spuštění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi – účinnost opatření zákona, který začal platit od 1. ledna letošního roku, se tak posunula z července na září.

Pozornost vlády se zaměřila i na oblast boje proti praní špinavých peněz. Členové kabinetu projednali zprávu o vývoji rizik v letech 2020 až 2024 a uložili řediteli Finančního analytického úřadu připravit návrh na zpřísnění legislativy. Ta by nově měla umožnit například konfiskaci majetku pocházejícího z nelegálně nabytých finančních prostředků.