S Andrejem Babišem na věčné časy? Kdo může příště složit koalici

MEZIVOLEBNI SITUACE

S Andrejem Babišem na věčné časy? Kdo může příště složit koalici
Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO. Foto: Hnutí ANO
1
Domov
Sdílet:

Po víkendovém sněmu hnutí ANO a novém průzkumu agentury Kantar se zdá, že kdyby bylo v předvečer sněmovních voleb, nevypadalo by to pro vládu Petra Fialy příliš dobře. V průzkumech jednoznačně vede ANO, jehož šéf Andrej Babiš prohlásil, že by chtěl být znovu předsedou vlády. Expremiérovi k „vládě jedné strany“ ale přeci jen ještě kus chybí, proto je otázkou, zda dokáže ke spolupráci zlákat někoho jiného, anebo jestli má vůbec někdo šanci Babišovi konkurovat.

Podle čerstvého průzkumu Kantaru by ANO získalo 35 procent hlasů, což by mu zajistilo dominantní postavení v politickém spektru. ODS pod vedením premiéra Petra Fialy by se umístila na druhém místě s 15,5 procenty hlasů. Na třetím místě by se s 9,5 procenty umístili Piráti a SPD.

Pokud by tedy vládní strany kandidovaly stejně jako v minulých volbách společně, získala by koalice Spolu 50 mandátů, o 40 méně než hnutí ANO. Piráti by podle modelu Kantaru měli 23 poslanců, stejně jako SPD. Nejmenším sněmovním subjektem by byli Starostové se 14 mandáty. Dohromady by tak strany a hnutí současné vládní koalice ovládaly ve 200členné Sněmovně 87 mandátů, což je oproti posledním volbám pokles o 21 hlasů.

S Babišem, nebo i SPD

Možností je tak při dalším posílení i jednobarevná vláda ANO. Takovou variantu Babiš označil za ideální. „V posledních volbách tady propadlo milion hlasů, proto říkám – dejte hlasy nám. Protože se může zase stát, že někdo získá velké hlasy a nedostane se do Sněmovny,“ uvedl ve vysílání CNN Prima News.

„Nakonec jsem se rozhodl, že jsem lídr, že jsem kandidát na premiéra. Tečka,“ uvedl. Současně však připouští, že by jeho osoba mohla bránit vzniku některých koalic. „Pokud bych byl příčina problému pro hnutí ANO, tak tam určitě nebudu,“ dodal. Je ale nepravděpodobné, že by nakonec hnutí skutečně získalo nadpoloviční většinu hlasů.

Nabízí se i kontroverzní spojení ANO s dalším opozičním subjektem – SPD. To zatím ústy místopředsedy Radima Fialy vyjádřilo připravenost spolupracovat jako opoziční síla proti současné pětikoaliční vládě. Nevylučuje přitom zajít ještě dál.

„Budeme jednat s hnutím ANO podle výsledku voleb. Nejen podle našeho výsledku, ale i podle rozložení politických sil ve Sněmovně. Z toho vzejde závěr,“ sdělil deníku Echo24 Fiala. Určitou možností je i menšinová vláda Andreje Babiše, kterou by ostatní nějakým způsobem tolerovali.

Babišovo ANO vyjadřuje ochotu spolupracovat a určitým způsobem „tančí“ okolo. „SPD volí 500 000 lidí, jsou to naši spoluobčané, máme demokracii, jsou svobodné volby, proč bychom je měli nějakým způsobem vylučovat,“ prohlásil Babiš.

Zabránit tomu chce naopak premiér Fiala. Ten míní, že Babiš se stále nesrovnal s porážkami v posledních volbách do Sněmovny i v prezidentské volbě. „Jeho jediným programem je Antifiala. S tím jsem vyrovnaný, vadí mi ale, že ANO pod jeho vedením sklouzává čím dál tím více k osobním útokům a extremistické rétorice,“ uvedl. To podle Fialy reálně ohrožuje zahraničně politické směřování ČR i její bezpečnost. „Budu dělat vše, co je v mých silách, aby tuto zemi nikdy neřídila koalice ANO a SPD,“ dodal premiér.

Přestože ANO zdůrazňuje, že neusiluje o voliče SPD, ale o ty z pětikoalice, politologové poukazují na možnost rozštěpení koalice a návrat Andreje Babiše do vedení země. Pokud by koalice nebyla schopná se udržet, jejím voličům hrozí, že správu České republiky by se de facto odevzdala Babišovi.

Program Antibabiš

Podle Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci je sice téma „Antibabiš“ mnohdy druhotné, v řadě ostatních případů „vidíme takové kompromisy, které ukazují, že vládní soudržnost je podporována zejména existencí Andreje Babiše v politice“. „Pocit ohrožení je jak u stran, tak u jejích voličů velmi silný. Za normálních okolností by Piráti s ODS nebyli ve stejné vládě,“ míní Šaradín.

V případě rozhádání koalice hrozí podle politologa Karla Komínka (IPM) de facto odevzdání správy Česka lídrovi ANO Andreji Babišovi. „Tedy člověku, kvůli kterému vznikly obě původní volební koalice Spolu a Pirátů a STAN,“ uvedl. Starostům tak podle něj nezbývá, než se pokusit hrát jakousi opozici v koalici, což se čekalo od Pirátů. „Ale zároveň celý koaliční projekt netorpédovat natolik, aby to vedlo ke smazání jedné z nejsilnějších stránek, které vládě ještě zůstaly – její soudržnost,“ doplnil.

Pohyby voličů

Otázkou je ale také, jak se budou voliči přesouvat. Prozatím míří buď od vlády Petra Fialy k opozici, anebo většinově mezi nerozhodnuté a také nevoliče.

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme
Ostatní online zpravodajství   

Mezi Čechy dál přibývá lidí, kteří nechtějí k volbám, anebo netuší, pro koho se rozhodnout. Už několik měsíců trvající trend podle jednotlivých volebních modelů sílí a znepříjemňuje postavení vládě Petra Fialy. Kabinet totiž některými svými kroky část voličů „odehnal“, a ti teď tápou, na kterou stranu se připojit, a jestli vůbec.

Nejnověji teď tendenci mezi českými voliči potvrzuje lednový průzkum agentury STEM. Té vyšlo, že stabilních voličů je v tuzemsku 44 procent. Naopak nevoličů je 22 procent, což znamená, že celých 34 procent zbývajících jsou nerozhodnutí lidé.

Podle agentury se teď ukazuje „zvýšená míra nejistoty a váhavosti voličů“. „Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek,“ upozorňuje agentura.

Autoři výzkumu to připisují jistému hluchému místu v rámci volebního období. „Nacházíme se  v polovině volebního období Poslanecké sněmovny a též ve volebním mezidobí, kdy se sice blíží volby do Evropského parlamentu, ale neprobíhá žádná intenzivní volební kampaň. Veřejnost tak věnuje volbám a politice menší pozornost, více lidí by nešlo k volbám a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Prozatím také nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby,“ dodávají.

Lidé nevědí, co se svými hlasy

Lidé kvůli bezradnosti ze současné situace k urnám nechtějí vůbec, případně se zdráhají říci, koho by volili. „Situace je taková, že lidé deklarují slabší ochotu jít volit. Typický volič ODS byl v minulosti ochoten k volbám jít, a teď si začíná být nejistý. My pak stanovujeme pravděpodobnost, s jakou ten člověk půjde volit a vidíme, že ti voliči zjednodušeně odcházejí mezi nevoliče,“ sdělil redakci nedávno šéf agentury Martin Buchtík.

„Jsou znechuceni a jednoznačně říkají, že nepůjdou volit, protože nemají alternativu,“ dodává s tím, že agentura se rozhodla volební účast pro svůj model simulovat na ne závratně vysokých 58 procentech. „Ve volbách by to asi bylo jinak. Emoce by navýšily volební účast,“ myslí si Buchtík.

K podobnému závěru došla při svém nedávném výzkumu i agentura Median. „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme výrazný pokles ochoty zúčastnit se voleb, a to souhrnně o 5 procentních bodů,“ uvádí Median. „Změny v podpoře jednotlivých stran lze vysvětlit zejména nižší ochotou zúčastnit se voleb i nižší ochotou sdělit volenou stranu u voličů stran vládní koalice,“ doplnila.

Do jisté míry tak sílí problém, který musí nejsilnější vládní strana řešit. Dříve totiž šlo o to, že Fialovi voliči přecházeli spíše k opozičním nebo alternativním subjektům. „Jde primárně o bývalé voliče ODS, mezi nimi je odliv mimo vládní blok jasně nejsilnější. A rozprchávají se do několika směrů – k ANO, někteří k SPD, Svobodným, Přísaze a podobně. Působí to na mě tak, jako by tito lidé nevěděli, co si se svým hlasem v současné konstelaci počít a hledali akceptovatelnou alternativu,“ sdělil redakci sociolog společnosti Kantar Pavel Ranocha.

Podle politologa Otty Eibla z brněnské Masarykovy univerzity je část voličů skutečně zklamaná a nemá ke stávající politické reprezentaci vybudován pozitivní vztah. „Obecně platí, že v posledních letech roste podíl těch, kteří se rozhodují na poslední chvíli. To voliče činí méně čitelné a predikovat výsledky může být složité (problém pro strany, média i politology a další přímé či nepřímé účastníky politického procesu),“ vysvětluje.

Eibl současně ale dodává, že stále existuje prostor pro to, aby se voliči poohlíželi po jiné nabídce, ať už jsou to stávající alternativy nebo zcela nové strany.

STEM dříve uvedl, že k lidem, kteří nevědí, koho volit, nebo neuvádějí žádnou stranu, častěji patří lidé z mladších věkových kategorií (do 45 let), lidé se základním vzděláním a vyučení. Z hlediska politické orientace jde v nadpoloviční většině o občany hlásící se k politickému středu, a nikoliv krajnějším pozicím.

Základem pro rozhodnutí nejít k urnám je silná nespokojenost s politikou, politiky a jejich chováním, jen v některých případech celková rezignace na politiku a volby. „Lidé, kteří nevědí, koho volit, nebo se odmítají voleb zúčastnit, jsou v téměř absolutní většině politikou a chováním politiků znechuceni, myslí si, že politici dbají jen na svůj prospěch a že politika u nás stále méně a méně dbá na potřeby obyčejných lidí,“ rozvádí STEM.

„Dále jsou přesvědčeni, že o politice více než strany rozhoduje byznys a že svým hlasem ve volbách jen těžko něco změní. Přitom ovšem lhostejná je politika jen asi polovině lidí, kteří nevolí či nejsou rozhodnuti, a k volbám zásadně nechodí zhruba dvě pětiny z nich. Nižší mírou rezignace na politiku se vyznačuje především skupina občanů, kteří v současné situaci neví, kterou stranu by do poslanecké sněmovny volili. V porovnání s lidmi, kteří účast ve volbách nyní odmítají, je nerozhodnutým občanům ve výrazně nižší míře politika zcela lhostejná a méně často souhlasí s výrokem, že k volbám zásadně nechodí,“ dodává agentura.

Podle místopředsedy hnutí ANO a exministra Karla Havlíčka by desetina tehdejších voličů nynějšího vládního subjektu Spolu dnes volila ANO. Odmítl v té souvislosti, že by ANO cílilo na voliče SPD či lovilo v „hnědých vodách“. „ANO je dominantním hráčem, jde za námi třetina populace, sbíráme procenta ze všech politických směrů,“ uvedl. Nejvíc voličů podle profesionálních interních průzkumů získalo ANO od Spolu, podotkl. „Deset procent voličů Spolu by dnes přišlo k ANO, od SPD je to výrazně méně,“ uvedl.

S hnutím SPD má ANO na něco stejný názor, v něčem se oba subjekty liší, dodává Babiš. „My neusilujeme o voliče SPD, usilujeme o voliče pětikoalice. Pětikoalice je zradila, nesplnili nic,“ řekl.

Pokud by tedy poměry zůstaly relativně podobné, uvádí se také možnost spojení ANO s ODS. Sám expremiér Babiš i další členové hnutí několikrát „vyzdvihli“ určité občanské demokraty, například jihočeského hejtmana Martina Kubu. „Je to o lidech. I v ODS jsou lidé schopní a neschopní. S tou ale určitě ne, je to náš hlavní soupeř. Pan premiér teď řeší ty svoje peníze a jeho strana se vrátila do devadesátek. My spíš potřebujeme 51 procent. Největší polistopadová chyba je, že nemáme většinový systém,“ řekl šéf hnutí deníku Echo24 v rozhovoru.

ANO a ODS?

V rámci ODS spolupráci tlačí i europoslanec Jan Zahradil, ostatní včetně premiéra Fialy jsou ale proti. „Ta úvaha mě pobavila, protože mi připadá vyšinutá právě ve světle toho, jak ANO teď začíná odhalovat svoji zaslepenou populistickou politiku,“ řekl Kupka deníku Echo24 s tím, že "ANO znovu u vlády by mělo negativní dopad na Českou republiku,“ sdělil nedávno redakci ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

A že jde spíše o nafouklou bublinu, si myslí i ředitel agentury Ipsos Michal Kormaňák. „U potenciální koalici ANO s ODS už roky spíš čtu od místních komentátorů, analytiků či konkurence, než od samotné ODS (možná s výjimkou pár lidí). Ten voličský překryv je tam samozřejmě zcela mizivý a voliči obou stran tu druhou téměř vůbec netolerují,“ vysvětlil.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články