Bitcoin je pro Zemi extrémní zátěž, odhaluje studie. Spotřebuje elektřiny jako celé státy

BITCOIN

Bitcoin je pro Zemi extrémní zátěž, odhaluje studie. Spotřebuje elektřiny jako celé státy
Studie Univerzity OSN odhaluje šokující realitu spotřeby zdrojů spojené s těžbou Bitcoinu, jehož cena po dlouhé době opět stoupá nad 35 000 dolarů. Ilustrační foto. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Nová studie vědců z OSN odhaluje těžko uvěřitelnou realitu spotřeby zdrojů spojené s těžbou bitcoinu. Podle výzkumu Univerzity OSN mezi lety 2020 a 2021 tato kryptoměna spotřebovala tolik vody, která by stačila k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů, a více elektrické energie než některé země.

Podle nového výzkumu vědců Organizace spojených národů může mít těžba kryptoměn zásadní dopady na životní prostředí, a to jak na klima, tak na vodu a půdu. Výzkumníci vyhodnotili dopady bitcoinu na životní prostředí po celém světě tím, že se během jednoho roku zaměřovali na činnost 76 zemí těžících bitcoiny.

„Technologické inovace jsou často spojeny s nezamýšlenými důsledky a bitcoin není výjimkou,“ uvedl profesor Kaveh Madani, ředitel Ústavu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví (UNU-INWEH), který tuto studii vedl. „Naše zjištění by neměla od používání digitálních měn odrazovat. Naopak by nás měly povzbudit k investicím do regulačních zásahů a technologického pokroku, které zlepší efektivitu globálního finančního systému, aniž by poškodily životní prostředí.“

Podle studie spotřebovala celosvětová těžební síť v tomto období více než 173 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Kdyby byl bitcoin zemí, umístil by se na seznamu států s nejvyšší spotřebou elektřiny na 27. místě, tedy před Pákistánem s 230 miliony obyvatel. Mezitím emise CO₂ odpovídaly spálení 38 miliard kilogramů uhlí nebo provozu 190 elektráren na zemní plyn. K vyrovnání by se podle autorů muselo vysadit 3,9 miliardy stromů, což odpovídá ploše o velikosti Nizozemska, Švýcarska, Dánska nebo 7 procent amazonského deštného pralesa.

Spotřeba vody při těžbě bitcoinů se podle studie rovnala množství, které je potřeba k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů. „To by stačilo k zajištění více než 300 milionů lidí na venkově v subsaharském regionu,“ uvádí vědci. Půdní stopa celosvětové těžby bitcoinů v tomto období byla 1,4krát větší než rozloha Los Angeles.

Ve sledovaném období bylo zdaleka nejvýznamnějším zdrojem energie pro těžbu bitcoinů uhlí s podílem 45 procent. Následoval plyn s podílem 21 procent, vodní energie s 16 procenty a jaderná energie s 9 procenty. Větrná a solární energie se podílely pouze pěti, respektive dvěma procenty. Zeměmi, kde se v letech 2020 až 2021 vytěžilo nejvíce bitcoinů, jsou podle studie Čína, USA, Kazachstán, Rusko a Malajsie. Na sedmém místě následuje Německo.

„Vzhledem k tomu, že země využívají k výrobě elektřiny různé zdroje energie, nejsou dopady jejich výroby elektřiny na klima, vodu a půdu stejné,“ uvedla Sanaz Chamanaraová, jedna z hlavních autorů studie a výzkumná pracovnice v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy (EGS) na UNU-INWEH. „Pořadí zemí z hlediska dopadů jejich bitcoinových operací na životní prostředí se mění v závislosti na tom, jaká ekologická stopa je brána v úvahu,“ dodala.

Norsko, Švédsko, Thajsko a Velká Británie patří mezi země, které se dostaly do první desítky, pokud se bere v úvahu dopad jejich těžebních aktivit v oblasti bitcoinů na vodu nebo půdu. Dohromady je 10 zemí s nejvyššími hodnotami těžby bitcoinů z hlediska ekologické stopy zodpovědných za 92 až 94 procent globální uhlíkové, vodní a půdní stopy bitcoinů.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz