Schůze č. 4. Poslanci se znovu pohádají o České televizi

NOVÁ SCHŮZE SNĚMOVNY

Schůze č. 4. Poslanci se znovu pohádají o České televizi
Sídlo České televize na Kavčích horách. Foto: Jan Zatosky
1
Domov
Sdílet:

Už počtvrté se sejdou poslanci k projednání vládní novely zákona o změně výběru rad České televize a Českého rozhlasu. Předchozí tři pokusy koaličních zákonodárců ztroskotaly na opozičních obstrukcích. Hnutí ANO a SPD si totiž dlouhodobě stěžují, že nová legislativa má kabinetu sloužit k ovládnutí mediálních rad a získání kontroly nad letošní volbou generálního ředitele televize. Změny spočívají především v tom, že do volby mediálních rad by se nově zapojil vedle poslanců i Senát.

Zapojení horní komory do volby členů rad ČT a ČRo a zpřísnění výběru navrhujících organizací se koalici nepovedlo prosadit prozatím ve třech dějstvích mimořádné schůze, kterou v minulosti nechala k novele svolat.

Novinka v zákoně spočívá v takzvaném modelu Senát. Počet radních by se měl jednak rozšířit z 15 na 18, jednak by je ale vedle poslanců měli volit i senátoři. A po vzoru horní komory parlamentu by se měli radní také obměňovat postupně.

Okaté, tvrdí opozice

Opozice dlouhodobě kritizuje, že pětikoalice si chce rady uzurpovat pro sebe. Většinu má totiž jak ve Sněmovně, tak v Senátu, a neměl by pro ni tak být problém si dění v radách pohlídat. „Poněvadž se v červnu podle harmonogramu volí nový generální ředitel ČT, mám podezření, že to tato vláda dělá pouze proto, aby si volbu pohlídala. Radní, kteří budou vybráni vládní politickou většinou ve sněmovně i v Senátu, vyberou jejich kandidáta,“ řekl deníku Echo24 poslanec ANO Aleš Juchelka.

Podle něj se s novelou okatě spěchá. „Vidíme, že má vláda milion jiných problémů, ale ona tlačí na mimořádných schůzích pouze tuto jednu jedinou věc. Nechápu, proč novela nemůže platit až od 1. 1. 2024. Odpověď je jednoduchá, chystají si zkrátka vlastního kandidáta,“ doplnil.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová zase naposledy osazenstvo vládních lavic obvinila z „bezmezné touhy po moci“. Obraz vlády není podle ní ve veřejnosti dobrý, obdobně je to podle Schillerové s důvěrou v kabinet. „Chápu, že se vám to neposlouchá dobře,“ řekla vládním poslancům.

Koaliční politici tvrdí, že cílem novely je naopak posílit odolnost obou veřejnoprávních médií. Posílení nezávislosti a stability médií veřejné služby vidí zejména v tom, že nově nebude možné odvolat rady jako celek, ale jen jejich jednotlivé členy. „Zapojení Senátu do volby mediálních rad bylo součástí prohlášení vlády Petra Fialy,“ bránil legislativu ministr kultury Martin Baxa, jehož resort návrh zaštiťuje. Podle Baxy jsou pak rady naopak odolnější. „Tento mix způsobuje velké těžkosti těm, kteří by uvažovali o tom, že by chtěli prostřednictvím mediálních rad takovýto neblahý počin naplnit,“ řekl.

Bude se řešit i Köppl

Mediální organizace obecně změny spíše vítají, podle nich bude v budoucnu složení zákonodárců jiné. „Návrhy mohou pomoci dosavadní stav zlepšit, volba se rozkládá mezi obě komory parlamentu a odpadá možnost tlačit na rady hrozbou jejich plošného odvolání neschválením výročních zpráv. Proti výtce, že návrhy zvýhodňují současnou vládní koalici, stojí námitka, že současný je stav z dlouhodobé perspektivy spíše výjimkou, častější byla situace, kdy v každé komoře byla odlišně politicky orientovaná většina,“ sdělil redakci předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.

Vládní tábor se příští týden také opět pokusí o odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, což se mu v minulosti již třikrát nepodařilo kvůli zdržovací taktice opozice. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy ANO Andreje Babiše.

„V situaci kdy má RRTV dohlížet na nezávislost, není možné, aby člen rady byl součástí volebního týmu pana Babiše a jménem politiků vystupoval. Jestli něco ohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rady, je to přesně tato činnost,“ kritizoval šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu.

Nadcházející řádná schůze Sněmovny by mohla trvat až tři týdny a s ohledem na týdenní přestávky pro jednání výborů by tak končila kolem poloviny června. Návrh programu schůze aktuálně čítá celkem na 140 bodů. Stejně jako při minulých schůzích se nepředpokládá, že se poslanci stihnou vypořádat se všemi.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články